Už desetkrát vykázal Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) cestu do zahraničí, kterou mu částečně platila zvací země. „Všechny věci, které jsou s cestami spojené, souvisí s mým mandátem,“ obhajuje se v rozhovoru pro iROZHLAS.cz europoslanec. Na výjezdech se prý nekochá pyramidami: „Jezdím za konkrétním účelem a ten je většinou bezpečnostní.“ Že mu často proplácí hotel a letenku, z jeho pohledu kontroverzní není a volbu při hlasování to neovlivňuje.

Rozhovor Praha 6:00 3. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V návaznosti na Katargate – korupční kauza v Evropském parlamentu – jsme na iROZHLAS.cz zmapovali, kam jezdili čeští europoslanci během svého aktuálního mandátu. Vychází z toho, že jste s velkým náskokem nejaktivnější cestovatel – ze 17 výjezdů českých europoslanců jde podle veřejně dostupných informací hned deset za vámi. Můžete to okomentovat, proč jste vyjel tolikrát na rozdíl od vašich jako kolegů?
Ano, můžu to okomentovat. Když se kouknete na práci, kterou se zabývám – především migrace a bezpečnost, a popřípadě to jsou další věci, které byly spojené s mým mandátem, třeba člena výboru pro rozpočtovou kontrolu, tak prostě vyjíždíte.

Každý člen Evropského parlamentu má na tyto výjezdy právo. Jsem ochoten jakoukoliv cestu doložit, jsem k ní zcela transparentně schopen vám cokoliv říct. Ptejte se na to. Proč se neptáte třeba kolegů, kteří za 10 let nikam nevyjeli, kteří nic neznají a pak rozhodují o jiných zemích?

Bavíme se ale o cestách, které jsou z nějaké části proplácené zvací zemí.
To je každá cesta, i když jsme jeli na Ukrajinu, kam jsem jel s výborem pro dezinformace. Ten výbor dostane ochranku, auta, nějaké zabezpečení. A část cesty byla proplácena ukrajinskou stranou. Všechny cesty jsou zčásti placené. V momentě, kdy dostáváte ochranku, většinou je vám i třeba přikázaný hotel, kde se máte pohybovat a ve kterém budete bydlet, protože ochranka ví, jakým způsobem ten hotel zabezpečit.

Ale říkám, jestli jsem někde pochybil, tak mi ukažte kde. Těch deset cest je absolutně transparentních.

Nemám potřebu vám ukazovat, že jste někde pochybil. Chci se konkrétně zeptat na to, jakým způsobem nabídky na tyto cesty...
Neexistují nabídky. Cesty si vybírám. Nejsem Eva Kailiová (bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu, která aktuálně spolu s dalšími europoslanci čelí obvinění z korupce, kterou měla přijímat od Kataru nebo Maroka – pozn. red.). Nejezdím na formuli 1 do nějaké země.

Jezdím za konkrétním účelem. A většinou je ten účel bezpečnostní. Třeba naposled jsem byl v Egyptě, kde jsem byl na tréninku, který se týkal islámského terorismu. A to není pobyt o koukání se na pyramidy. Jde o pobyt, který je spojený s problematikou, kterou se v parlamentu odborně zabývám.

Zmínil jste se o vaší práci v Evropském parlamentu. Konkrétně působíte jako místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu, dále výboru pro zaměstnanost a sociální věci…
Jsem místopředseda kontrolního výboru, člen výboru pro sociální věci a náhradník ve dvou výborech – výboru pro dezinformace a výboru pro občanské svobody a spravedlnost.

Všechny vaše cesty se toho týkají a jsou provázané s těmito aktivitami?
Ano. Na všech cestách jsem se oficiálně setkal s někým z představitelů dané země. Když někdo zmiňuje Maledivy, rok 2018 a vláda prezidenta Abdalláha Jamína (nyní bývalého prezidenta, jehož úřad se vyznačoval potlačováním lidských práv a útlakem opozice, v prosinci 2022 byl odsouzen k 11 letům vězení za korupci – pozn. red.) – ať se koukne, kdo a jakým způsobem trénoval opozici. Ano, byl jsem tam trénovat opozici, která potom vyhrála (demokratické) volby. Byl jsem tam na oficiální misi. Když se kouknete, tak nikde, nikdy jsme nic neporušili. Všechno je transparentně deklarováno.

Načerpávání informací

Než se dostaneme ke konkrétním příkladům, jaký je účel vašich výjezdů? Podle doposud vykázaných cest jste byl během současného mandátu v Indii, Egyptě, na Maledivách, dvakrát v Bahrajnu, Spojených arabských emirátech, dvakrát v Maroku a pro úplnost ještě ve Velké Británii a v USA.
Ve Velké Británii jsem byl na pozvání české ambasády. Byl jsem tam diskutovat s Čechy a s přáteli české ambasády. Pak jsem se tam sešel samozřejmě s lidmi z britské administrativy.

Zajímají mě spíš ty exotičtější destinace.
Dobře. Na Maledivách jsem hovořil s tamním ministrem zahraničních věcí. Pak jsme tam měli oficiální schůzku s představiteli parlamentu. Jestli se kouknete, tak Maledivy měly jeden z největších počtů bojovníků Islámského státu. Dokonce větší počet bojovníků Islámského státu než Indie, která má 1,5 miliardy obyvatel. A nechtít tam hovořit s bezpečnostními složkami a s lidmi, kteří mají informace o tom, kdo jsou bojovníci Islámského státu, to by byla škoda. Spoustu z informací, které tam člověk získal, jsem použil ať už při různých zprávách, nebo při slyšeních.

Co se týká Bahrajnu, poprvé to byl výjezd spojený s bahrajnskou Friendship Group (tzv. spřátelená skupina, neoficiální uskupení v Evropském parlamentu – pozn. red.). Jsem v Bahrajnské Friendship Group od roku 2014. Tenhle výjezd byl s pěti dalšími europoslanci. Setkali jsme se tam s představiteli států. S Bahrajnem se vede poměrně velký mezináboženský dialog.

Ano, o tom už jsme spolu mluvili v prosinci, když jste objasňoval neohlášenou cestu do Bahrajnu, která na tuto navazovala. Co mě ale ve výčtu vašich cest zaujalo, že v Maroku jste byl dvakrát během jednoho roku. Poprvé vám zařizovala program české ambasáda, a potom jste dostal dokonce pozvánku od marockého parlamentu.
Protože ty vztahy s Marokem... v prvním období jsem byl členem i marocké Friendship Group. S Marokem jsou vztahy... jsou prostě výborné. Česká republika s ním má výborné vztahy. Poprvé, když jsem tam byl, tak jsem výrazným způsobem otevřel dveře českým diplomatům. Můžete se zeptat velvyslance, jak moje návštěva probíhala a jakým způsobem.

Myslím, že každý, kdo trošku rozumí mezinárodním vztahům, tak ví, že ta parlamentní diplomacie je stejně důležitá jako mezistátní diplomacie. Parlamentní může být stejně důležitá, což ukazovala teď Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na cestě do Tchaj-wanu.

‚Musíte koukat na prevenci‘

Pojďme ještě přiblížit mechanismus, podle kterého europoslanec někam vyjede a na cestu čerpá peníze od takzvaně třetí země. Jak si země vybírají, koho pozvou? Několik vašich cest bylo iniciováno pozvánkou na základě toho, že jste součástí nějaké Friendship Group, popřípadě to byly země, které jste už dříve navštívil. A jak jste zmiňoval, tak v tom minulém období jste byl součástí ještě jiných „spřátelených skupin“. To asi logicky nahrává tomu, že země budou chtít, aby k nim jezdili europoslanci, kteří o ten region mají zájem. Co dalšího hraje roli?
Přesně tak! Když se dlouhodobě zabýváte tématem bezpečnost a migrace, tak vás logicky bude zajímat, kde vznikají hrozby. A ty hrozby nevznikají u zemí Evropské unie, to už hasíte požár, musíte koukat na prevenci.

Musíte jednat se zeměmi, které jsou našimi bezpečnostními partnery. A kdo je jeden z našich největších bezpečnostních partnerů v Severní Africe? Maroko. Jaký je druhý největší bezpečnostní partner Evropské unie v Severní Africe? Egypt.

Kritizovaná cesta do Bahrajnu? Souvisela s dialogy mezi islámem a křesťanstvím, tvrdí Zdechovský

Číst článek

Nemyslím, že je vhodné, abyste mě tady zkoušel…
Ne, ne, ne, nezkouším vás, jenom se vám to snažím vysvětlit. Kdo je dneska třetí největší partner? Tunisko. My potřebujeme s těmi státy diskutovat. Dva roky tady byl covid, dva roky jsme byli zavření, dva roky jsme neměli možnost si vyměňovat informace.

Bahrajn je třeba zajímavý pro všechny státy Evropy. Protože Bahrajn má nejvíc studií, informací o islámském terorismu. Máme tady hrozbu Muslimského bratrstva, kde se studuje Muslimské bratrstvo? Buďto v Egyptě, v Maroku, nebo se studuje v Bahrajnu. Bahrajnské tajné služby jsou nejvíc kompetentní v této oblasti. Je tam americká základna.

Máme tady hrozby íránského terorismu. Jediný teroristický útok, který měl být spáchán na území České republiky, 300 metrů od vás (od budovy Českého rozhlasu – pozn. red.), byl útok, který připravovaly íránské tajné služby na Rádio Svobodná Evropa, dříve Federální shromáždění. Jestli se nezačnou politici a lidé, kteří trošku rozumí bezpečnosti, zabývat těmito věcmi, tak si myslím, že budou brzo velmi překvapení.

Hotel, letenka, ochranka

Rozumím tomu, když vyjedete někam, kde si chcete prohlubovat znalosti nebo načerpávat informace, které my ještě nemáme. Ale proč je nutné, aby vám platili letenku nebo hotel, což se objevuje ve vašich hlášeních z cest?
Ne, tam je obecně dané, že to musíme deklarovat. Jestli si myslíte, že pro mě je důležitější někam letět, někde cestovat… tak vám řeknu, že radši upřednostním být s rodinou.

Létám do stejných zemí, nejezdím do nějakých speciálních, ale do zemí, kterým se dlouhodobě věnuju.

V pondělí až čtvrtek jste v Evropském parlamentu a ve čtvrtek odlétáte a v neděli se vracíte. Je to obrovsky časově náročné, je to fyzicky náročné.

Ale proč je nutné mít placené hotely a letenky? Nemůžete si říct, že třeba nechcete?
Je to podle jejich pravidel. Někdy to řeknete, ale když máte ochranku, tak to neřeknete. Když jsem byl třeba na Maledivách, byla tam i v roce 2018 vyhlášena nějaká částka na moji hlavu. Protože jestli jste viděla celý kontext, tak jsem nejel jenom školit na volby, ale byl jsem iniciátor sankčního seznamu na lidi spojené s tehdejším režimem. Tehdy kolovala odměna 100 tisíc pro toho, kdo mě připraví o život. A na Maledivách, jsem si třeba nemohl vybrat hotel.

Nemohl jste si ani říct, že si ho zaplatíte?
Mohl jsem to říct, ale tam pravidla neurčuju. Zaplatil jsem si třeba letenku speciálně na Maledivách a zaplatil jsem si tam spoustu věcí.

Ale celou dobu máte kolem sebe ochranku. Oni vybírají místo, kde budete. Chodí s vámi, jakmile se rozhodnete, že někam půjdete. Zajišťují lodní dopravu, určují vám čas, kdy můžete z ostrova odjet.

Není to žádná luxusní dovolená. Kdybych jel na luxusní dovolenou, tak to nedeklaruji. Spousta europoslanců – a to si pište, že někam jeli a nedeklarovali to. Ale tohle, když se kouknete na pracovní program, tak tohle bylo od příjezdu až do mého odjezdu více méně o setkáních, kde jsme si povídali.

Proměna díky dialogům

Když zmiňujete programy cest, tak vás můžu ujistit, že jsem všechny prošla. Na cestě do Spojených arabských emirátů, kam jste jeli s Friendship Group, jste měli návštěvu Expa a „kulturní návštěvu Dubaje“.
Ale tohle se nedá odmítnout. Tehdy tam bylo Expo a na tom Expu – a to se zase můžete zeptat pana náměstka Jiřího Kozáka – jsem se potkal se všemi českými velvyslanci. Věnovali jsme čas diskusi, českým diplomatickým otázkám.

Když jsme byli s bahrajnskou Friendship Group, tak jsme šli do jejich mešity. Byli jsme si poslechnout jejich imámy. Pokud chceme mít v Evropě umírněný islám, máme si vyslechnout, jak vidí progres islámu oni, jakým způsobem se dá v Evropě s islámem pracovat. Je důležité také navštívit katedrálu, která je výsledkem otevřeného rozhovoru o lidských právech a o situaci tamní křesťanské menšiny.

Když se kouknete třeba právě na Bahrajn, kolik je tam žen v politice, kolik je tam křesťanů v politice, jak se tam proměňuje celá společnost...

Jestli si někdo myslí, že proměna společnosti se bude řídit rezolucemi přijatými v Evropském parlamentu, kde se bude všechno kritizovat, tak je to představa naivní.

Takže proměna společnosti se děje díky tomu, že tam jezdí europoslanci vést dialogy a diskutovat?
Většina europoslanců si myslí, že jejich práce je sednout si v kanceláři v Praze, otevřít si láhev bublinek a kritizovat všechno dění kolem nás. Ale pokud tam nezajedete, tak o těch zemích nevíte vůbec nic. Musíte rozumět, řekl bych, i tomu kontextu.

Chápu, že pro někoho je to vyjetí: „on byl na dovolený v Egyptě“ a stálo to tolik a tolik, ale to nejsou dovolené. Třeba brífinky tajných služeb, kterými tam člověk prochází, nebo brífinky jejich ministerstev zahraničních věcí jsou strašně zajímavé a podnětné. A vy s vaším kritickým přístupem si potom rozhodnete, co z toho využijete a nevyužijete.

Střet zájmů?

Ve chvíli, kdy někam vyjedete, máte tam program, zaplacený hotel a letenku, necítíte tlak ze strany země, která vám to hradí, když máte následně rozhodovat o rezoluci, která se jí týká?
To vůbec necítím. A ještě vám řeknu jednu věc, kterou je potřeba zdůraznit. Když jsem byl vyjednávat Čechy zadržené v Turecku, tak v jednu chvíli – mimochodem, měl jsem tam také ochranku, situace vyústila v to, že tam ke mně pronikl člověk, kterého ochranka brala jako ohrožení mého života. Večer jsem měl být v nějakém hotelu, který byl dokonce objednaný a zaplacený, a turecká strana se tehdy rozhodla mě dát do jiného hotelu, který zaplatila ona, kde byli lidé z jejich bezpečnostních složek.

Odborník Krpec: Problémy v Kataru existují dlouho. Západu to v obchodování nikdy nebránilo

Číst článek

To byla ale ojedinělá situace, ne?
Není to ojedinělá situace. Děje se to velmi často. Je velmi časté, že když odjíždíte do některé z těchto zemí, tak program z bezpečnostních důvodů ví třeba dva až tři lidi a program dostáváte až v té konkrétní zemí. To byla třeba moje cesta do Malediv, kdy celý program musel být dopředu utajený z důvodu bezpečnosti.

Mluvila jsem na toto téma s expertem, který se zabývá lobbingem v evropských institucích. Raphaël Kergueno z Transparency International mi potvrdil, že tyto cesty nejsou protiprávní, ale zcela legitimní, jen je skeptický, co se týče morální stránky věci. Z jeho pohledu by měly být tyto sponzorované výjezdy zakázány, stejně jako „spřátelené skupiny“. Jak to vidíte vy?
Transparentní spřátelené skupiny – říkám, pojďte je registrovat, ať jsou úředníci Evropského parlamentu přítomní na všech jednáních. To není žádné, že bychom tam někdy něco domlouvali. V čem je podstata Katargate? A to bych řekl, že je důležité: Katargate – Katar nehraje v té věci skoro žádnou roli. Za Katargate jsou dva další státy, Rusko a Irán.

Další věc, kterou je potřeba ještě říci: kdy jsem navrhl, nebo navrhla bahrajnská Friendship Group, nějakou rezoluci proti Iránu nebo proti někomu? Nikdy. Kdy nám Bahrajn řekl, jak máme hlasovat nebo co máme dělat? Nikdy. Myslíte si, že bychom někdy napsali nebo bychom si dovolili jenom naznačit komukoliv, kdo je člen té skupiny, že má hlasovat tak nebo tak? To je strašně naivní.

Celou dobu, co jsem v Evropském parlamentu, jsem dělal všechny věci transparentně. Všechny věci, které jsou spojené s těmihle cestami, souvisí s naší bezpečností, souvisí s mým mandátem. Kdyby bylo cokoliv, co jsem tam dělal nelegálního, tak vám říkám, že jsem první, kdo je dneska vyšetřován.

Europoslanci Kailiová a Tarabella obvinění z korupce zůstávají ve vazbě. Soud zamítl žádost o propuštění

Číst článek

A k eticko-morálnímu kodexu, na který se dotyčný člověk z Transparency International odvolává: ano, veďme o tom debatu. A pojďme navýšit europoslancům částky na cesty, pokud chceme, aby europoslanec uměl o věcech rozhodovat se znalostí dané země. Nuťte europoslance, ať ty peníze využívají, protože většina europoslanců nikam nejezdí a pak hlasují pro rezoluci o státech, kde nikdy nebyli.

Partnerské země

Berete to tedy čistě po diplomatické linii, je to součást vaší práce. Přesto se musím znovu zeptat, jestli v tom nevidíte žádný problém?
Markéta Pekarová Adamová a český Parlament teď byly na návštěvě Tchaj-wanu a Jižní Koreje. Myslíte, že platily všechny náklady?

Nedokážu posoudit.
Je to etické, není to etické? Diskutujme.

Není rozdíl v tom, že s Tchaj-wanem máme nastavenou nějakou rovinu komunikace, řešíme tam obchod, který tam má Česko dokonce větší než s Čínou? Na druhé straně se teď bavíme o vašich cestách, které vedou do exotických zemí.
Ne. Se všemi zeměmi, kde jsem byl, tak mají české tajné služby a české ministerstvo zahraničních věcí vazby. Máme s nimi velmi dobré vztahy.

Ukažte mi jedinou zemi, jedinou zemi, kde bychom je neměli. Maledivy? Tam máme jedny z nejlepších vztahů za posledních x let. Maroko? Maroko je jeden z největších obchodních partnerů v severní Africe. Egypt? Koukněte se, jakým způsobem tam dneska třeba Škodovka investuje, má tam zakázku za miliardy. Bahrajn? Jeden z našich nejdůležitějších bezpečnostních partnerů v této oblasti.

Je potřeba ty věci vidět v kontextu. Myslím si, že přesně tohle je dělání kauzy na demokratických politicích, kde kauza není.

‚Práce navíc‘

To není dělání kauzy. Bavíme se o tom, jak věci fungují, a popisujeme je, aby v tom bylo jasno.
Ale myslíte si, že fakt je potřeba na tom něco rozkrývat?

Myslím si, že v závislosti na tom, čeho jsme byli svědky ani ne před půl rokem, tak vazby na třetí země kontroverzní jsou.
Ale Eva Kailiová dostávala peníze. Jsem členem asi deseti skupin, tři vedu a v dalších sedmi jsem neformálním členem. Jedna z nich se zabývá i transparencí, integritou a bojem proti korupci.

‚To jsem tu ještě nezažil.‘ Zpravodaj detailně o korupci v europarlamentu

Číst článek

Myslíte si, že jsme někdy za to něco dostali? To je naše práce, kterou děláme, je to zájmová činnost, kdy se třeba vzděláváte, děláte semináře, zvete odborníky. To jsou věci, které dělá europoslanec navíc.

Hodláte tedy v této praxi navštěvování zemí, o kterých pak rozhodujete, pokračovat? Do konce aktuálního mandátu vám zbývá něco málo přes rok. Máte už naplánované nějaké další cesty?
Co se týká tohoto mandátu, tak žádnou konkrétní cestu plánovanou nemám, ale pokud budu postupovat podle regulí Evropského parlamentu, tak na ty cesty budu prostě jezdit. Myslím, že žádný europoslanec se neochytřil tím, že sedí v Praze. Pak nemůže chtít rozhodovat o světovém dění.

Projednávané změny

Od prosince se mluví o možném zavádění nových opatření ohledně fungování spřátelených skupin a transparentnosti, prezidentka parlamentu Roberta Mesolaová představila 14 bodů, které navrhla zavést v návaznosti na korupční kauzu Katargate. Došlo v Bruselu během uplynulých jednání k nějakému posunu?
Žádné reformy zaváděné nejsou. Myslím, že opatření, která jsou, tak jsou poměrně jasná. Přišlo tam 14 bodů, které se měly diskutovat a diskutují se. Některé jsou rázu praktického, některé jsou z mého pohledu absolutně nesmyslné a myslím si, že větší transparentnost evropských institucí rozhodně nepřinesou.

Můžete být konkrétní?
Třeba co se týká Friendship Group, ty jsou transparentní. A jestli je chce Evropská unie – nebo v tomhle případě Evropský parlament – registrovat, tak to všichni přivítáme a budeme rádi, protože Friendship Groups nejsou jenom se státy, jsou spojené s duševním zdravím anebo s dalšími věcmi, které jsou projednávány v Evropském parlamentu. A je důležité, aby to mělo nějaký pořádek.

ANKETA: Čeští europoslanci ke ‚Katargate‘. Většina je zaskočena, vítají ale vyšetřování a očekávají reformy

Číst článek

Pak jsou tam opatření, podle nichž bychom měli vykazovat všechny naše schůzky. To je nerealistické. Protože nemáte čas a ani kapacitu celý program dát na papír. Můžeme kopírovat programy europoslanců nebo je dávat veřejně. Mně osobně to vadit nebude.

Zrovna ty schůzky jsou tímto způsobem vykazované třeba Evropskou komisí. Existuje registr lobbistů – který platí i pro Evropský parlament – ale v Komisi to funguje tak, že ve chvíli, kdy člověk není v registru, nemůže se potkat s nikým uvnitř Komise.
Ale v Evropském parlamentu se taky nepotkáváme s nějakým donátorem. Představa toho, že opravdu existují nějaké skryté lobbistické skupiny, které skrytě tlačí na každého poslance, to je představa absolutně lichá.

‚Absurdní opatření‘

Nemyslím, že by se tuto představu podařilo rozbít právě tím, že by se to deklarovalo veřejně?
Myslím to spíš technicky, zkuste si to udělat. Zkuste si každý den opravdu dát všechny schůzky. Během dne nemáte schůzky jenom s nějakými lidmi z venku, ale máte i schůzky s lidmi zevnitř. Které tam máte dávat a které dávat nebudete? Když opomenete nějakou schůzku, potkáte někoho třeba na letišti a něco vám říká… jste povinen ho tam dát, nebo nejste povinen? Jsem pro absolutní transparentnost. Dejte nám kameru na hlavu, do zadku, kamkoliv. Pojďte si nás klidně sledovat. Ale pak říkám, že tu práci dělat nebudu.

Předpokládám, že takhle to myšleno ani není. Vnímám to tak, že člověk může nějakým způsobem narušit nebo ovlivnit to, co pak budou jednotliví europoslanci rozhodovat, může chtít lobovat za své zájmy – což je relevantní a přípustné – ale jen do chvíle, kdy tam není žádná protislužba za to. Pokud se tak neděje, pak přece není problém schůzku vykázat.
Za devět let, co jsem europoslanec, jsem v životě nedostal nabídku na protislužbu. Žádnou. Jestli skupina europoslanců, kteří jsou spojení s Evou Kailiovou a s Pierem Antoniem Panzerim (oba obvinění v korupční kauze Katargate – pozn. red.), v něčem takového jeli, tak to je skupina, která je velmi malá a je to skupina, která si tam z mého pohledu hrála nějaké svoje hry. Že bych někdy zažil, že by tam někdo předával obálky s penězi, to jsem nezažil.

Myslím, že Evropský parlament a jakákoliv instituce má být transparentní, ale má to být realistické. Transparentnost má být realistická. Je rozdíl mezi tím, kdy se setkáte s ředitelem velké farmaceutické firmy a reportujete nějakou zprávu, a tím, když vás stejný ředitel zastaví někde na letišti a něco vám vykládá a vy to nemůžete ovlivnit. Vy tu zprávu nepíšete, vy neděláte pozměňovací návrhy, vy potom jenom hlasujete pro pozměňovací návrhy pro nebo proti. Ale jste jeden se 705 europoslanců.

Některá opatření, která byla navrhovaná, mi přijdou už absurdní.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít