Americké tajné služby vydaly po roce zprávu o smrti Chášukdžího. Vraždu měl schválit sám korunní princ
Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán schválil operaci s cílem zajmout nebo zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášukdžího, který byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. K takovému závěru podle dospěly americké tajné služby. Americká vláda po zveřejnění dokumentu ohlásila cestovní i ekonomické sankce proti zainteresovaným osobám., uvádí deník The New York Times a agentura Reuters.
Vražda Chášukdžího před více než dvěma lety rozpoutala mezinárodní vlnu kritiky a výzvy k přehodnocení diplomatických vztahů s Rijádem. Komando spojované s korunním princem bin Salmánem novináře zabilo 2. října 2018, jeho tělo podle tureckých vyšetřovatelů rozřezalo na kusy. Dědic saúdskoarabského trůnu jakékoli spojování s brutální vraždou odmítá, v souvislosti s ní už bylo obžalováno přes 20 lidí včetně známých spolupracovníků bin Salmána.
První Bidenova vojenská akce. Spojené státy bombardovaly zařízení proíránských milic v Sýrii
Číst článek
Podle amerických zpravodajců je velmi nepravděpodobné, že by saúdskoarabští agenti atentát vykonali bez povolení korunního prince. Ten má podle nich od roku 2017 "absolutní kontrolu" nad bezpečnostními a zpravodajskými složkami království.
„Máme za to, že korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán schválil operaci v tureckém Istanbulu s cílem zajmout nebo zabít saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího,“ citují americká média z dokumentu, který zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb.
Opožděné vydání
Zpráva podle webu Axios vznikla před více než rokem, administrativa exprezidenta Trumpa, který byl jasným spojencem Rijádu, ale její odtajnění navzdory zákonu z roku 2019 blokovala. Republikána Trumpa ale 20. ledna v Bílém domě vystřídal demokrat Joe Biden, který dává najevo ochotu vystupovat proti Saúdské Arábii, píše agentura Reuters.
Americké ministerstvo zahraničí po zveřejnění zprávy ODNI představilo „Chášukdžího zákaz“ umožňující zavádět cílené sankce v souvislosti se zastrašováním či ohrožováním disidentů působících mimo svou vlast. „Budeme mít nové globální opatření pro uvalování vízových restrikcí na ty, kdo podnikají extrateritoriální útoky na novináře nebo aktivisty,“ uvedl šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Okamžité sankce
Mechanismus byl ihned využit proti 76 saúdskoarabským občanům, přičemž některé případy podle prohlášení ministerstva zahraničí s vraždou Chášukdžího nesouvisí. Reuters ještě před oznámením sankcí s odvoláním na nejmenované americké činitele napsal, že na korunního prince bin Salmána USA sankce neuvalí. Tisková zpráva jména zasažených jedinců neobsahovala.
Záhy oznámilo vlastní kroky ministerstvo financí, které uvalilo sankce na někdejšího druhého muže saúdskoarabské rozvědky Ahmada Asírího a na jednu ze složek saúdskoarabské bezpečnosti. „Jednotku rychlého nasazení“ označuje americká vláda za složku pověřenou ochranou korunního prince. Generál Asírí byl jedním z obžalovaných v kauze Chášukdžího vraždy, saúdskoarabská justice jej ale obvinění zprostila.
Ačkoli za smrt novináře, který měl americké občanství a přispíval i do listu The Washington Post, američtí vyšetřovatelé připsali zodpovědnost princi bin Salmánovi, terčem amerických sankcí dědic trůnu není. „Prezident Biden se rozhodl, že cena za přímé potrestání saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána je příliš vysoká,“ píše The New York Times s odvoláním na vysoce postavené představitele administrativy.
