Europoslance si zvolíme v červnu
Češi si poprvé zvolí zástupce do Evropského parlamentu v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil prezident Václav Klaus. Strany a hnutí musejí předložit ministerstvu vnitra své kandidátky do 6. dubna. Ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu mají šanci získat celkem 24 křesel. Evropští lidovci chtěli zabránit tomu, aby v Evropském parlamentu zasedli bývalí exponenti komunistických režimů. Původní návrh rezoluce odsuzující komunistickou totalitu ale nakonec zmírnili.
V dokumentu, který večer schválil sjezd Evropské lidové strany, měla původně být výzva ostatním politickým klubům, aby nepřijímaly do svých řad bývalé komunistické prominenty ze vstupujících zemí. Tato klíčová věta ale z textu vypadla. Rezoluce pouze vyzývá všechny ty, kdo chtějí nastupovat do politických funkcí v unijních institucích, aby informovali o svých někdejších profesních a politických aktivitách. Pokud by byli součástí represivních orgánů nebo se účastnili na zločinech proti lidskosti, mají se kandidatury zdržet.
Rezoluce, kterou podpořila většina hlasujících, vyzývá také k vytvoření politicky nezávislého orgánu, který by shromažďoval a vyhodnocoval informace o porušování lidských práv za komunismu. Unie by prý také měla oficiálně odsoudit komunistickou totalitu, zřídit vědecké pracoviště pro její zkoumání či vyhlásit "den obětí" komunismu.
Naši lidovci s iniciativou, jak byla původně navržena, souhlasili. Radiožurnálu to na sjezdu Evropské lidové strany řekl poslanec Vilém Holáň. "Oni by tu byli v malém počtu, ale je důležitý ten signál. My tady nechceme nikoho, kdo by tady zaváděl totalitární zvyky, nebo kdo by byl tím rizikem pro takové nebezpečí."
ODS iniciativu evropských lidovců uvítala, bere ji jako symbolickou snahu o vyrovnání se se zločiny komunismu. Místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil ale připomíná, že ne vždy lidová strana měřila stejným metrem. "Je nám líto, že ta Evropská lidová strana nepostupovala stejně důsledně, když zrovna z jejích řad vycházely snahy o zpochybnění některých těch poválečných legislativních aktů, které byly de facto určitou relativizací zločinů jiného totalitního režimu."
Lídr kandidátky českých komunistů do Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf tvrdí, že za KSČM žádný nomenklaturní prominent do Bruselu nemíří. Podobně jako Zahradil si bere na paškál právě lidovce, z nichž někteří se podle něj aktivně podíleli na chodu předlistopadového Československa. "My jsme strana, která žádné prominenty na svých kandidátkách nemá. Já si myslím, že pánové z lidové strany byli prominentnější v minulém režimu než já."
Předseda sněmovního zahraničního výboru sociální demokrat Vladimír Laštůvka této iniciativě příliš nerozumí. Jak řekl Radiožurnálu, považuje ji za zbytečnou pozdní lítost, která nebude mít valný ohlas. "Přistupující země se s touto minulostí, o které se hovoří 15 let, vyrovnávají velmi ztuha, ale myslím, že opravdově ti prominenti, s kterými Evropa kdysi dávno jednala v komunistickém bloku, jsou už na odchodu."
Český kandidát na evropského komisaře Miloš Kužvart považuje tento návrh za rozumný. "Protože ti, kteří se skutečně aktivně podíleli na systému, který ve střední a východní Evropě byl do roku 1989, by evidentně neměli zastávat funkce v té Evropě, která si mimo jiné klade za cíl demokracii, lidská práva a podobně."
