Zahradil: Nepřímá výzva europarlamentu k odebrání hlasovacích práv Maďarsku je bezprecedentní
Evropský parlament kvůli pochybnostem o dodržování principů právního státu projednává aktuální situaci v Maďarsku. Návrh rezoluce mimo jiné vyzývá unijní státy, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací právo. „Politická debata tam probíhá podobně jako v Československu před rokem 1989," přibližuje situaci v Maďarsku europoslanec Mikuláš Peksa na Českém rozhlase Plus. Diskutoval s kolegou z europarlamentu Janem Zahradilem.
„Evropská unie je společenstvím vlády práva. Zákon je třeba dodržovat a musíme na to mít stabilní mechanismy, které to zajišťují,“ vysvětluje důvody jednání europoslanec za Pirátskou stranu Mikuláš Peksa.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Tomáš Pavlíček
„V Maďarsku docházelo dlouhodobě k útokům na celý systém a Evropský parlament se nyní snaží hodnoty, na kterých EU stojí, dodržet, respektive vynutit.“
Postoj k návrhu ovšem není napříč parlamentem jednotný. „Není důvod se k Maďarsku stavět tímto způsobem,“ oponuje europoslanec Jan Zahradil z ODS. „Jsou tam formulace, které Maďarsko popisují jako banánovou diktaturu, kde není svoboda slova ani nezávislá justice a kde vládne autokracie.“
Evropský parlament zemi dlouhodobě vyčítá porušení vlády práva. „Opakovaně změnili volební zákon a došlo tam k masivní centralizaci mediálního trhu. Celé nastavení udržuje a chrání politickou pozici vládnoucí strany,“ popisuje Peksa. „Politická debata tam probíhá podobně jako v Československu před rokem 1989.“
Podle Zahradila je ale spor zbytečně vyhrocený. „Byl bych rád, kdyby se to prokázalo na konkrétních příkladech,“ vybízí. „Tady není uveden ani jeden konkrétní případ protiprávního nebo nedemokratického jednání. Rezoluce je psána konfrontačním jazykem a je až udivující, jaké formulace jsou používány vůči členské zemi EU.“
Orbán nechce být jen pěšákem. Unii vydírá a hraje proti pravidlům, všímá si maďarský analytik
Číst článek
Obchod s hlasovacím právem
První reakcí evropských institucí na porušování zásad právního státu je pozastavení financování. „Od roku 2021 máme uzákoněný tzv. mechanismus podmíněnosti, což je procedura, která umožňuje hlasovat o tom, že pokud v nějaké členské zemi dochází k porušování hodnot právního státu, tak je možno jí zastavit vyplácení peněz z EU,“ konstatuje Peksa.
Případné schválení navrhované rezoluce by s sebou přineslo další restrikce. „Výzva, byť nepřímá, k odebrání hlasovacích práv je bezprecedentní. A snaha úplně anulovat maďarské předsednictví v Radě EU, které má nastat 1. července, je nepřijatelná,“ kritizuje Zahradil.
Podle zastánců rezoluce je vyřazení Maďarska z hlasování adekvátní reakcí. „Dává to smysl vzhledem k tomu, že Maďarsko svoje hlasovací právo používá primárně k vetování normálních aktivit EU a aby zbytek Unie vydíralo a tím si zajistilo další tok peněz do Maďarska,“ podporuje návrh Peksa.
Europoslanci se postavili proti maďarskému ‚vydírání‘ Unie. Chtějí prošetřit uvolnění zmražených peněz
Číst článek
Naopak Zahradil se zněním nesouhlasí, obává se totiž nastolení nebezpečného precedentu. „Právo veta je univerzální právo a každý stát má právo ho použít. To, že se nám nelíbí, že ho Maďarsko používá zrovna v tomto případě, je jedna věc. Ale princip je zapotřebí dodržet, protože příště se to může stát jakémukoliv jinému státu z jakéhokoliv jiného důvodu, včetně České republiky,“ apeluje na respektování plurality.
Maďarsko ovšem v současné chvíli není jediné, u nějž je dodržování principů právního státu diskutováno. Debatuje se i o situaci na Slovensku nebo v Polsku.
Celou debatu si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus v úvodu článku. Moderuje Tomáš Pavlíček.
