Měsíce nejistoty. V indickém státě Manipur od května vřou etnické spory, problém je i nedůvěra k vládě
Indický Manipur je v plamenech. Po prvním výbuchu etnických násilností na začátku května v zemi dál panuje nejistota. Otevřené násilí se změnilo v podivnou zákopovou válku, která občas znovu přeroste v násilné střety. Hluboká nedůvěra přitom panuje nejen mezi etniky Kukiů a Meiteiů, ale také vůči místní i centrální vládě a především vůči bezpečnostním složkám. Ty mají zajišťovat klid, často ale svým tvrdým přístupem přispívají k dalším nepokojů.
Naposledy se to stalo minulý týden. V úterý se na sociálních sítích objevila fotografie zachycující zřejmě mrtvá těla mladého muže a mladé ženy, kteří byli nezvěstní od července.
Spor o přístup ke státní podpoře zažehl na severovýchodě Indie násilné střety mezi etniky Meiteiů a Kukiů. Poslechněte si celé Za obzorem v audiozáznamu
Oba mladí studenti byli z etnika Meiteiů a stopy zřejmě vedou k ozbrojencům z řad horských Kukiů.
V ulicích hlavního města Imphalu se shromáždily davy lidí požadující dopadení a potrestání viníků a obviňující Kukie z terorismu.
Vláda v Imphalu obnovila zákaz nočního vycházení, vypnula mobilní internet a do ulic nasadila armádu, která na klid v Manipuru dohlíží od května, neklidný severovýchod Indie ale pomáhá s přestávkami pacifikovat už přes 70 let.
Armáda zakročila proti protestujícím mimořádně tvrdě: videa zveřejněná na sociálních sítích zachycují mlácení bezbranných lidí i následky armádních zásahů včetně těžkých poranění hlavy způsobených gumovými projektily.
Proti této brutalitě se zvedla další vlna nepokojů, tentokrát namířená i proti místním politiků. Cílem útoku se ve čtvrtek v noci stal i rodný dům předsedy manipurské vlády Birena Singha, který nakonec bezpečnostní složky s pomocí slzného plynu a za cenu dalších zraněných uhájily. Singh je přitom sám z etnika Meiteiů, což ukazuje, že hluboká nedůvěra nepanuje jen na dělicí linii Meiteiové–Kukiové.
Meiteiové a Kukiové
Manipur je hornatý indický stát s rozlohou Moravy, ve kterém žijí asi tři miliony lidí. V jeho středu se nachází rozlehlé údolí, ve kterém je prakticky jediná úrodná půda a kde leží i hlavní město Imphal.
Tam žijí Meiteiové, kteří tvoří asi něco málo přes polovinu obyvatel státu, ale představují historicky vládnoucí vrstvu, která i dnes s přehledem kontroluje politické dění v Manipuru – k této komunitě patří předseda manipurské vlády Biren Singh (BJP) i většina jeho ministrů.
Okolní rozlehlé hory pak obývá směs desítek kmenů, z nichž největší část patří k etnikům Kukiů a Nágů.
Zatímco horské kmeny jsou v drtivé většině křesťanské, Meiteiové vyznávají své vlastní náboženství, někdy řazené do široké množiny hinduistických tradic.
Květnové nepokoje
Manipur byl rozdělený vždycky. Základní úroveň důvěry v politické vedení a bezpečnostní složky, která v posledních desetiletích umožňovala relativně bezpečné soužití různých skupin, ale počátkem května dostala tvrdou a možná fatální ráno.
Začalo to vlastně úplně nenápadně, když 20. dubna vydal nejvyšší soud státu Manipur doporučení, aby vláda požádala o zařazení komunity Meiteiů na seznam takzvaných soupisných kmenů.
Zemřel muž, který změnil Indii. Sociolog s přezdívkou ‚toilet man‘ převrátil hygienickou tvář země naruby
Číst článek
„Je to vlastně pozitivní diskriminace celých sociálních skupin, někdy i sociálně-náboženských skupin. Zajišťuje jim to přístup do školství, úřadů, různá stipendia a tak dále,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
V případě Manipuru se to ale dotklo dlouhodobé řevnivosti a pocitu Kukijů, že jsou jim odebírána další práva.
Ačkoliv bylo rozhodnutí o seznamu soupisných kmenů v zásadě administrativní krok, který v tu chvíli neznamenal vůbec žádnou změnu. Přesto vedl k protestům a nepokojům. Proti výnosu soudu se postavili hlavně příslušníci etnika Kukijů.
Začaly demonstrace a přišel žhářský útok na tělocvičnu ve městě Čuračandpur, kterou měl slavnostně otevřít premiér z meiteiské komunity. Příslušníci etnika Meiteiů reagovali odvetnými útoky na domy a obchody Kukijů a jejich kostely. 3. května byl Manipur v plamenech.
Kukijové mluvili o státním terorismu meiteiských vládnoucích elit, meiteiští politici zase o narušování pořádku ze strany kukijských nelegálních migrantů a výrobců opia. Vláda vyhlásila zákaz vycházení a narychlo povolaná armáda během několika dnů nejhorší násilnosti zastavila.
Smíření ale nepřišlo. Začala se naopak objevovat svědectví a videa, která rozkol dál prohlubují.
Zločiny a obviňování
Meiteiské účty na sociálních sítích vykreslují Kukie jako po zuby ozbrojenou narkomafii složenou především z nelegálních migrantů z řad etnických Kukiů, kteří přicházejí přes hranice ze sousedního Myanmaru. Zároveň obviňují vládu a indickou armádu, že kryjí kukijské teroristické činy.
Dokladem má být i to, že policie údajně nedělá dost pro vyšetření zmiňované dvojnásobné vraždy, a to zejména v porovnání s jiným otřesným zločinem, který vyšel najevo v polovině července.
Indie blokuje britský dokument. Odhaluje podíl současného premiéra na masakrech muslimů
Číst článek
Tehdy se objevilo video z prvních dnů nepokojů, na kterém dav Meiteiů násilím strká do polí dvě svlečené kukijské ženy, které se pak měly stát obětí hromadného znásilnění.
Tehdy policie hned druhý den oznámila zatčení prvních podezřelých, i když předtím dva měsíce nedělala nic, přestože oběti útok nahlásily. V případě, který vyšel najevo teď, je podle protestujících postup policie liknavý.
Kukijské účty zase obviňují tradičně vládnoucí Meiteie ze státem řízeného útlaku kukijské menšiny, mluví o státním terorismu a vyjadřují hlubokou nedůvěru k manipurským úřadům a bezpečnostním složkám.
Nepokoje tak mimo jiné znovu oživily desítky let trvající touhy meiteiských povstalců bojujících za nezávislost Manipuru na Indii i kukijských povstalců snících o vlastní autonomii.
Poslechněte si celý podcast Za obzorem, audio je v úvodu článku.
