Analytik o protestech v Íránu: Pokud režim padne, budou se dít děsivé věci, které se mohou přelít dál
V Íránu ani po měsíci neutuchají protesty, které vyvolala smrt studentky Mahsy Amíniové zatčené mravnostní policií za přestupek proti oblékání. „Íránský režim používá restrikce, aby upevnil svou moc. Ale tentokrát začaly restrikce režim podkopávat. Do ulic se dostávají i lidé, kteří by jinak s povinným zahalováním žen neměli problém, třeba v Balúčistánu. Začíná se to všem vymykat z rukou,“ říká Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Smrt dívky ze západního Kurdistánu se tak přelila v celostátní protivládní protest, který má podporu i v okolních státech.
„Už nejde jenom o hidžáb a protestující ženy. V Íránu totiž platí to, co jinde. I Blízký východ byl zasažen koronavirem. Problém je drastické sucho. Země se potýkají se špatnou situací v zemědělství, v energetice, jsou výpadky proudu, nefunguje klimatizace, nemocnice. To všechno jsou věci, které vyhnaly do ulic lidi nejen v Íránu, ale i třeba v Iráku a Libanonu,“ přibližuje Tureček v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
K protestům se přidali i mladí a dospívající lidé, z protestů středoškoláků má ale Tureček obavy, přiznává:
V Teheránu hořela věznice, kde jsou zadržováni političtí vězni. Zemřeli čtyři lidé, 61 je zraněných
Číst článek
„Já sám z toho mám trochu strach. Cítit je mezigenerační napětí. Íránský režim vybudovali dědové, kteří svrhli šáha – z dobrých důvodů, řekl bych. Pomáhali s tím synové. Ale vnuci a vnučky dnes revoltují proti tomu, co jim jejich rodiče a prarodiče nechali.“
„Není sporu o tom, že represivní režim je zavrženíhodný. Ale jaká je alternativa? Neslyšíme o tom, že by měli v Íránu disidenta, který by dokázal vládu nahradit. Není tam jednolitá síla, která by zítra svolala demokratické volby. Pokud režim při všech svých negativech padne, tak se v Íránu budou dít děsivé věci, které se mohou přelít do celého regionu,“ varuje Tureček.
Nové arabské jaro?
Podle Turečka je přece jen možné, že protesty časem utichnou. „I v minulosti se v Íránu velmi tvrdě protestovalo. Bylo to třeba v trochu jiných kulisách, ale vždycky nakonec hlasy utichly. Režim demonstranty zlomil. Lidi byli unavení.“
40 let slibů a nadějí. Íránci žijí s pocitem, že není co ztratit, míní po týdnech protestů expertka
Číst článek
I tentokrát podle Turečka velmi pravděpodobně dojde k tomu, že rodiče přestanou děti do ulic pouštět, až to začne být příliš krvavé. „Režimu se to tím pádem podaří udržet a potom třeba některé restrikce uvolní. Nebude to oficiálně vyhlášené, ale pravidla se zmírní. Něco v tom smyslu si umím představit.“
Pokud ale bude i nadále trvat špatná ekonomická situace, mohou se nepokoje kdykoli rozhořet znovu. „Pokud bude lidem vypadávat proud, nebudou mít pitnou vodu, může to kdykoli bouchnout kdekoli jinde. Přestože si řada mladých lidí íránskou verzi arabského jara přeje, nejsem si jistý, jestli je to názor většiny společnosti.“
„Írán totiž už revoluci zažil a ví, jak může být krvavá. A zatím se v Íránu za jedenáct let nenašla dostatečná síla, která by arabské jaro z Egypta napodobila i v samotném Íránu,“ uzavírá Břetislav Tureček.
