Minulý týden začalo ve Vatikánu generální shromáždění biskupské synody. Jaká očekávání má katolická církev od tohoto shromáždění? Měla by se církev více otevřít ženám? A měla by připustit žehnání svazkům osob stejného pohlaví? Tomáš Pancíř se ptal plzeňského biskupa Tomáš Holuba.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha 0:10 11. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Papež František na úvod biskupské synody mimo jiné řekl, že církev je nutné reformovat tak, aby byla otevřená všem. Agentura AP v této souvislosti napsala, že to setkání vzbuzuje poprvé za mnoho let u progresivních katolíků velké naděje a u konzervativních naopak obavy. Opravdu jsou ta očekávání v katolické církvi tak silná?
Byl jsem delegátem české biskupské konference na minulé synodě o mládeži a myslím, že i tam už byla velká očekávání. A teď, jak se ještě rozšířila celá plejáda otázek, které jsou v tom tzv. instrumentum laboris, v dokumentu, který uvozuje témata, o kterých se bude diskutovat.

Skutečně jsou to velmi široká témata a myslím, že každý si tam najde něco, co je pro něj zajímavé, co vzbuzuje nějaké naděje nebo obavy. A teď můžeme říci, že něco vzbuzuje naděje u konzervativců a obavy u lidí, kteří třeba vidí nutnost jít progresivněji dopředu a opačně. Takže ano, vzbuzuje to velké naděje a obavy.

Co vlastně generální shromáždění biskupské synody je, kdo tam zasedá, jaké má pravomoci a bude to, na čem se usnese, závazné pro papeže?
Toto je skvělá otázka. Děkuji za ni. Biskupská synoda je něco, co se vrátilo do života katolické církve po druhém vatikánském koncilu, to znamená po roce 1965, kdy se církev rozpomenula na to, že taková setkání biskupů z celého světa existovala někdy na začátku, to znamená v prvních stoletích.

Byla to setkání, při kterých se diskutovalo o důležitých tématech, které měly být potom reflektovány papežem. Je to rozdíl od koncilu, který zaujímá mnohem ještě širší věc, mezi koncily, které jsou jednou za 100, 200, 300 let, jsou biskupské synody, které mluví o konkrétních tématech.

Teď to je o tom, jak jít společně ve 21. století. Na začátku tam podle dokumentů druhého vatikánského koncilu byli jen biskupové a papež František velmi intenzivně promýšlí, jak dál a otevírá synodu širšímu spektru. Když jsem byl na synodě o mládeži v roce 2018, byla tam už spousta pozorovatelů, mužů a žen, těch, kteří mohli mluvit, ale nemohli hlasovat.

A teď poprvé je to tak, že z toho celkového počtu 400 členů, 360 má hlasovací právo, biskupů je 275 a 70 je laiků a laiček. Dokonce místopředsedkyně celé synody je žena, takže se to posouvá a otevírá, aby to reprezentovalo celou církev. To je skutečně něco zajímavého.

A budou závěry synody závazné pro papeže?
Papež František vždy zatím řekl, že přijímá všechno to, co synoda odhlasovala. Tam musí být dvoutřetinová většina, která potom hlasuje závěrečná ustanovení, ale on sám potom z toho vždy vybral ještě věci, které podtrhl. Jeho varianta je, že řekne, že z toho nepřijímá nic a má jiné závěry nebo že ani nepodtrhne nic konkrétního, řekne jen ty závěry.

Jeho zvyk je, že řekne: „Všechno jsem vnímal jako důležité a přijímám a toto podtrhuji.“ Očekávám, že toto bude stejné, a že vydá post synodální psaní, ve kterém některé věci ještě zdůrazní, ale s tím, že přijme všechny věci, které synoda odhlasovala. Takto si myslím, že to bude, ale uvidíme.

Synoda by měla pokračovat i příští rok na podzim. Znamená to, že teď na konci října nemáme očekávat nějaké zásadní definitivní závěry?
Určitě ne. Také synoda o rodině, která byla před tou o mládeži, byla dvouletá. Dvakrát se všichni sjeli do Říma s tím, že to první je nějaké reflektování, pak má být diskuse a pak teprve se to integruje do nějakého dokument, o kterém se hlasuje. A to samé myslím, že bude teď.

‚Pro všechny, všechny, všechny.‘ Vatikán jedná o otevřenějším přístupu k LGBTQI+ lidem a ženám

Číst článek

Když budeme mluvit o konkrétních tématech, ke kterým směřují ta očekávání, o kterých jsme mluvili na začátku, hodně se spekuluje, že mezi těmi tématy bude otevřenější přístup k lidem z komunity LGBTQ+. Očekáváte, že by se opravdu církev mohla víc a měla víc otevřít homosexuální věřící?
Tak je to jedno z témat, které je mediálně velmi zajímavé. Papež i předseda kardinál Grech zdůrazňovali, že se nemáme upínat právě jen na tato mediálně velmi zajímavá témata, to chci zdůraznit, že ta témata jsou nesrovnatelně širší.

Jestliže mluvíme o tomto tématu, které je také přítomné v instrumentum laboris, tak něco naznačil už papež František ve své odpovědi kardinálům, kde mluvil o jedinečnosti manželství, ale také o tom, že církev je ta, která provází všechny lidi na cestě.

A jestliže žádají o požehnání, tak jednomu nebo skupině nabízí požehnání. To je naznačení nějakého směru, o kterém se domnívám, že také bude potom potvrzen, minimálně bude navržen a pravděpodobně si myslím, že to bude jedna z diskusí, o které se bude hlasovat na synodě.

To znamená, že by bylo možné žehnat homosexuálním párům?
Je to něco, co je naznačeno v odpovědích papeže Františka na dubia a určitě to projde diskusí a otázka je, jak se k tomu postaví synoda. Teď nejsem schopen předjímat, protože určitě názory jsou velmi rozdílné.

Hodně se mluví také o roli žen v církvi. Vy už jste zmínil, že poprvé v historii budou mít hlasovací právo na synodě ženy, právě na základě rozhodnutí papeže Františka. Čekáte další a větší otevření směrem k ženám?
To určitě. To je věc, o které papež František mluví velmi intenzivně opakovaně a zdůrazňuje, že bohatství ženy jako té, která stojí vedle muže nebo spolu s mužem kráčí a spoluvytvářejí obraz milujícího Boha. Není to ani muž sám, ani žena sama, ale v této komplementaritě, že je něco, co má obohacovat církev jako takovou a je třeba toto charisma neopomíjet.

A domnívám se, že se bude pokračovat v krocích, které papež František udělal. Například teď jmenoval do vedení dalšího významného vatikánského grémia další ženu. Jsou to věci, kde se rozpojuje to, co znamená převzetí zodpovědnosti v církvi s kněžským či biskupským svěcením. To je myslím docela zásadní věc, která se skutečně děje. A já jsem moc rád.

O české katolické církvi se v posledních dnech mluví a píše docela intenzivně, a to v souvislosti s možností žehnat rozvedeným věřícím, kteří žijí v novém svazku, což jste za určitých okolností začali letos umožňovat právě v plzeňské diecézi. Kardinál Dominik Duka v té souvislosti poslal do Vatikánu 10 otázek a Vatikán minulý týden zveřejnil odpověď dikasteria pro nauku víry, které se postavilo za váš postup, a to celkem razantně a jednoznačně. Vy jste se na síti X ohradil proti tomu, že se to interpretuje jako souboj mezi vámi a Dominikem Dukou. Na druhé straně, pokud něco začnete dělat, Dominik Duka si na to stěžuje ve Vatikánu a Vatikán vám dá za pravdu, není ta interpretace logická?
Já myslím, že ty otázky není nutné interpretovat jako stěžování. Tam byl dotaz a Dominik Duka na svém Facebooku také řekl, že tady panovala určitá nejistota mezi biskupy, což je pravda a on se ptal, jak vlastně to vidět, protože tady byly rozdílné názory.

Já myslím, že toto je základní interpretace, o které teď se bude dál diskutovat. Vyhrocení do nějakého sporu je samozřejmě věc, která se může hodit do titulků, ale já to budu rád vnímat způsobem, kterým to Dominik Duka interpretoval, že to je pomoc nějakou vyjasnit věci.

Jaké jsou vztahy ve vedení české církve? Co je cílem dicézní synody? A co je to milosrdenství pro rozvedené? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Tomáš Pancíř, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít