Konec vyplácení penze mrtvým. Řecko musí změnit štědrý důchodový systém
Řecko si bude muset ještě více utáhnout opasky a změnit i systém důchodů, který umožňoval například vyplácení penze lidem, kteří už nežijí, nebo opakované dostávání penze čtrnáctkrát do roka. Bez radikálních reforem včetně penzijního systému totiž Atény nedostanou slíbenou pomoc, a zemi by tak hrozil bankrot.
Pro samotné Atény to bylo ještě donedávna tabu a nesouhlasí s tím ani sami Řekové.
„Vše, co se teď stane, bude v pohodě. A moje penze mi stačí, sama toho moc nepotřebuji,“ říká optimisticky devadesátiletá paní Damalisová.
Řecko bude muset v rámci radikálních reforem změnit důchodový systém. Starší obyvatelé Řecka ale neztrácí optimismus. Reportáž Roberta Mikoláše
Posedává u stolku před podnikem svého syna v centru metropole, jak je tomu ostatně zejména ve velkých městech zvykem.
Mladí se o staré rodiče takto často starají, i proto jí nevadí, že měsíčně dostává důchod 500 eur, což je zhruba 13 550 korun, tedy hluboko pod průměrem, který činí v přepočtu 22 500 korun.
Nemá prý ani problémy s tím, že důchodci kvůli omezenému provozu bank dostávají jen 120 eur týdně, navíc pouze po prokázání totožnosti.
Řecko ale v minulosti vyplácelo i důchody více než čtyřem tisícům státních zaměstnanců, kteří už nežili. Jejich potomci to však nenahlásili a penze pobírali dál za ně. Právě problém s mrtvými dušemi stál státní pokladnu 16 milionů eur ročně.
Řecké odbory vyhlásily na středu celodenní stávku proti ekonomickým reformám
Číst článek
V databázi je navíc dalších 9 tisíc více než stoletých penzistů, které všechny teď úřady chtějí prošetřit.
„Dnešní krize není tak hrozná, jako tomu bylo v letech občanské války, která vypukla po skončení 2. světové války. Ale bohužel se historie opakuje a zase nás chce potupit Německo,“ opakuje v posledních dnech Řeky dokola omílané obvinění Berlína paní Damalisová.
Bez ohledu na to ale řecká vláda musí přistoupit k dalším nepopulárním opatřením, mezi které patří i zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu, a to na 67 let.
V některých takzvaně "nebezpečných" profesích, jako je například kadeřnice, mohli přitom lidé začít brát penzi už v padesáti letech.