‚Potřebují jistotu, že nebudou pokusnými králíky.‘ Afroameričané častěji váhají s očkováním proti viru

V USA před týdnem začalo očkování proti covidu-19. V první vlně vakcinace se nechala naočkovat řada politiků včetně budoucího prezidenta Joea Bidena, nedůvěra veřejnosti k nové látce ale přetrvává. K nejskeptičtějším skupinám obyvatel se řadí Afroameričané, a to přesto, že mají větší šanci se koronavirem nakazit. Za skepsí černošské menšiny stojí kromě nízké důvěry v Donalda Trumpa také historické případy neetického zacházení ze strany lékařů.

Washington Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotní sestra Sandra Lindsayová se jako první Američanka nechává očkovat proti koronaviru.

Zdravotní sestra Sandra Lindsayová se jako první Američanka nechává očkovat proti koronaviru. | Foto: Mark Lennihan | Zdroj: Reuters

Vakcínu proti koronaviru od firmy Pfizer minulé pondělí ve Spojených státech obdržel první příjemce. Stala se jím Afroameričanka Sandra Lindsayová, která pracuje jako zdravotní sestra ve fakultní nemocnici Long Island Jewish Medical Center v New Yorku. Lindsayovou naočkovala lékařka Michelle Chesterová – i ona je afroamerického původu, připomíná časopis New Yorker.

Zdravotní sestra původem z Jamajky podle svých slov chtěla rozptýlit obavy Afroameričanů ohledně bezpečnosti vakcíny. „Jako příslušnice menšiny jsem chtěla poslat jasný vzkaz lidem, kteří vypadají jako já: nechte se naočkovat. Je to bezpečné. Následujte vědu a nemějte strach,“ řekla Lindsayová v rozhovoru pro server Bussiness Insider.

Riziková zaměstnání i srdeční choroby. Koronavirus v USA častěji zabíjí Afroameričany, ukazují statistiky

Číst článek

Motivace Lindsayové je opodstatněná. Podle průzkumu Národní asociace pro povznesení barevného obyvatelstva (NAACP) pouze 42 procent Afroameričanů uvedlo, že jsou ochotni očkování novou vakcínou v dohledné době podstoupit. Pro srovnání, na celonárodní úrovni se chce nechat naočkovat 60 procent obyvatel.

Sedm z deseti amerických černochů přitom podle zpravodajské stanice NBC zná někoho, kdo byl kvůli nákaze covidem-19 hospitalizován či komplikacím spojeným s nemocí podlehl. Afroameričané mají kvůli vysokému poměru rizikových povolání a doplňujícím sociálním i zdravotním faktorům větší šanci, že ponesou těžší následky koronavirové nákazy. Příčiny podrobně popsal server iROZHLAS.cz již na jaře.

„Chtějí mít jasné důkazy o tom, že jim látka nijak neuškodí,“ vysvětluje Reed Tucson, lékař a spoluzakladatel organizace Black Coalition Against Covid (doslova Černošská koalice v boji s covidem-19, pozn. red.). „Potřebují jistotu, že očkovací plán bude spravedlivý a nestanou se pokusnými králíky v systému, který je znevýhodňuje.“ Podle New Yorkeru za nedůvěrou k vakcíně částečně stojí nesouhlas se způsobem, jakým pandemii ve Spojených státech řeší administrativa dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa. Vládě v otázkách veřejného zdraví věří pouhá čtyři procenta Afroameričanů, ukazuje průzkum NAACP. Skepse k vládním krokům se přelévá i do povědomí o nové očkovací látce.

Nehumánní studie

Kořeny obav černošského obyvatelstva z nových lékařských objevů ale sahají hlouběji do historie. Když v září letošního roku oznámil rektor Dillardovy univerzity v Louisianě Walter Kimbrough, že se přihlásil jako dobrovolník v rámci klinického testování prováděného Pfizerem, zvedla se na sociálních sítích vlna kritiky. Mnoho odpůrců Kimbroughova rozhodnutí, k němuž nabádal také studenty, argumentovalo desítky let trvajícím lékařským experimentem v městečku Tuskegee v Alabamě.

Studie z Tuskegee začala v roce 1929 a k jejímu přerušení došlo až v sedmdesátých letech. Cílem nehumánního pokusu bylo prozkoumat postupný efekt nákazy syfilidou na lidský organismus. Spočíval v pozorování tamní početné černošské komunity, jejímž členům lékaři v rámci experimentu nesdělili diagnózu a navzdory medicínskému pokroku jim dlouhá léta nepodávali potřebné léky.

Studie měla za nepřímý následek smrt stovek obyvatel Tuskegee, především mužů. Její trvání ukončily až rasové nepokoje v roce 1972. Za porušení etických zásad ale nikdo z organizátorů nenesl zodpovědnost. Podobné pochybení se stalo také v případě Henrietty Lacksové, černošky, jejíž rakovinotvorné buňky lékaři bez jejího souhlasu a vědomí namnožili a poskytovali laboratořím po celém světě. Povědomí o zdokumentovaných historických křivdách v Americe ještě umocnilo hnutí Black Lives Matter.

Velká část Afroameričanů se proto rozhodla vyčkat na dobu, kdy bude mít očkovací imunitu zbytek Ameriky. Virus se kvůli tomu může ještě několik měsíců šířit v oblastech, kde jsou lidé z hlediska nákazy nejzranitelnější. Těmto důsledkům se nyní osvětovými kampaněmi snaží předejít zejména komunitní centra, neziskové organizace a kostely po celých Spojených státech. „Nemůžeme si dovolit, aby distribuce vakcíny vedla k dalšímu prohloubení nerovností mezi lidmi,“ podotýká Tucson. „Vakcína je tu od toho, aby je znovu spojila.“

Gabriela Knížková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme