Měsíc do prezidentských voleb v Brazílii. Uráží nás, protože jsme ženy, říká novinářka o Bolsonarovi
Misogynie neboli nenávist, znevažování a útoky vůči ženám je přítomná i v 21. století. Novinářky zesměšňování a obviněním čelí také od hlav států. Cílem je pošpinit jejich pověst, podkopat důvěru v média a omezit svobodu slova. Nejnovějším příkladem je chování brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který měsíc před prezidentskými volbami útočil na moderátorku Veru Magalhãesovou.
„Vero, myslíte na mě ve spánku, musíte do mě být zamilovaná nebo co,“ reagoval na dotazy novinářky 67letý Bolsonaro. Vera Magalhãesová se ho během první prezidentské televizní debaty měsíc před volbami zeptala, proč šířil dezinformace o koronavirových vakcínách. „Nemůžete se účastnit takové debaty a šířit o mně lži. Jste ostudou brazilské žurnalistiky,“ pokračoval v útocích rozhorlený Bolsonaro.
Magalhãesová řekla, že chování prezidenta bylo nekontrolované, zbytečné a poškodil jím jen sám sebe. „Věřím, že Bolsonaro nerad odpovídá na otázky žen,“ řekla CNN. Debaty se kromě Bolsonara a jeho největšího rivala, exprezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, zúčastnili další čtyři kandidáti. Rozebírali ekonomii, klimatickou změnu a zvládnutí pandemie.
Znásilnění si nezasloužíš
Bolsonaro vyvolal pobouření části brazilské společnosti. Ačkoliv podobné výroky z jeho strany nejsou novinkou, měsíc před volbami podobnou situaci nikdo nečekal. Prezident a jeho marketingoví specialisté se dlouhodobě snažili získat přízeň voliček a dosud se jim to dařilo. Jeho popularita mezi ženami vzrostla o šest procent na momentálních 27.
Zjemnit image kontroverzního politika se snažila i první dáma Michelle Bolsonaroová. „On je prezidentem, který schválil nejvíce zákonů ochraňujících ženy v historii,“ řekla v červnu na podporu svého muže.
Brazilský prezident Bolsonaro zahájil kampaň před říjnovými volbami, bude usilovat o druhý mandát
Číst článek
Už před čtyřmi lety se na sociálních sítích rozšířil hashtag #elenão neboli „on ne“, který sdílely celebrity, novinářky a herečky odsuzující jeho výroky o člence kongresu Marie de Rosariové. „Neznásilnil bych tě, protože si to nezasloužíš,“ řekl tehdy Bolsonaro. I přesto prezidentské volby vyhrál s přehledem – ve druhém kole získal 55 procent hlasů.
Dcera = slabší chvilka
„Nejznámější je případ Patricie Campos Melloové, známé brazilské novinářky, která během prezidentské volební kampaně v roce 2018 odhalila plán šíření fake news na platformě WhatsApp. Bolsonaro a jeho synové Patricii obvinili, že informace získala výměnou za sex,“ popisuje bývalá novinářka brazilské NSC TV Mayara Vieiraová. Pro stanici, která spadá pod známější Rede Globo, pracovala devět let.
Obě ženy Bolsonara žalovaly a požadovaly náhradu škody. V Patriciině případu musel Bolsonaro zaplatit necelých sedm tisíc amerických dolarů, Marii ještě jako poslanec v roce 2015 Bolsonaro vyplatil přibližně dva a půl tisíce dolarů.
Pohrdavé výroky vůči ženám se však netýkají jen novinářek a političek. V minulosti Bolsonaro například uvedl, že svou exmanželku nikdy nebil, ale často myslel na to, že ji zastřelí. V roce 2017 se v médiích vyjádřil k narození svého pátého dítěte – dcery. „Při pátém pokusu jsem měl slabší chvilku – a byla z toho žena,“ pronesl.
Stávající prezident je proti stejnému platovému ohodnocení žen a mužů a popírá klimatickou změnu. Během pandemické krize prezident často znevažoval a zlehčoval dopady koronaviru a názor nezměnil, ani když v zemi umíraly statisíce obyvatel. „Během pandemie řekl novinářce, aby držela hubu, když ho požádala, aby si nasadil roušku,“ popisuje Vieiraová.
Autoritářství se líbí
„Novinářky a političky neuráží jen kvůli vzhledu, je to proto, že to jsou ženy. Myslím, že je velmi autentický, říká, co si myslí. To je jeho strategie, čím kontroverzněji se vyjadřuje o ženách, homosexuálech a černoších, tím víc pozornosti se mu dostává. Ta strategie mu získala prezidentský post a udržela mu pozornost. Předtím byl jen jeden z 500 členů kongresu a nikdo o něm nevěděl,“ vysvětluje novinářka.
„Část společnosti ví, jak je svoboda projevu a žurnalistika zásadní pro demokracii, ale velká část si ve skutečnosti neuvědomuje vztah mezi těmito dvěma věcmi. To je důvod, proč se Bolsonarův autoritářský způsob myšlení lidem v Brazílii tak líbí. Je to země považovaná za velmi konzervativní,“ říká.
Brazilské volby jsou nespolehlivé, sdělil Bolsonaro desítkám zahraničních diplomatů
Číst článek
„Neustálým napadáním médií a projevem neúcty vůči novinářům prezident povzbuzuje své příznivce, aby dělali totéž, a také podporuje narativ, že média jsou proti němu. Když jsem dělala rozhovor v přímém přenosu, Bolsonarovi příznivci na mě křičeli „GloboLixo“ (televize Globo a „smetí“ – pozn. red.). Je hrozné necítit se bezpečně, když jen děláte svou práci,“ pokračuje mladá novinářka.
Poučí se Brazilci?
Stejně jako voliči Donalda Trumpa, i ti, co volí Bolsonara, s jeho mnohými výroky nesouhlasí, ale stejně jej volit budou. Realitní makléřka Fontesová jeho výroky vnímá jako pokusy o vtip: „Někdy se neumí vyjádřit správně,“ řekla serveru Guardian.
„Nemyslím si, že se neslušné a brutální chování vůči novinářům projeví na volebních výsledcích. Voliče zajímá ekonomie, zaměstnanost, daně a věci, které ovlivňují jejich každodenní život,“ shrnuje Vieiraová.
Jestli Brazilci Bolsonara zvolí i podruhé, se dozvíme nejpozději 30. října, pokud některý z kandidátů neuspěje nejméně s 50 procenty už za měsíc v prvním kole. Podle nejnovějších volebních průzkumů v preferencích vede Lula Da Silva se 47 procenty, Bolsonaro má 32 procent.
Výhrůžky jsou denním chlebem
K misogynním výrokům se veřejně a bezostyšně hlásil také bývalý filipínský prezident Rodrigo Duterte, který v úřadu skončil v červnu. Častým terčem bývalého nejmocnějšího muže Filipín byl zpravodajský web The Rappler, jehož ředitelkou je investigativní novinářka Maria Ressaová, držitelka Nobelovy ceny míru roku 2021.
„Nazývali mě ošklivou, psem, hadem, vyhrožovali mi smrtí a znásilněním,“ uvedla pro Reportéry bez hranic. Ressaová se korupcí, zneužíváním moci a porušováním lidských práv zabývá více než 30 let a je tváří boje za svobodu tisku. Za vlády Duterteho sama čelila několika obviněním a hrozilo jí až 60 let vězení.
‚Chce rozesmát lidi‘
Duterte urážel i další novináře již zmíněného zpravodajského webu. Bývalou redaktorku Natashyu Gutierrezovou nazval „děvkou hledající pozornost“, další novinářce z The Rappler, Pie Ranadaové, bylo vyhrožováno znásilněním poté, co Dutertemu neúnavně kladla nepříjemné otázky.
V podobné situaci se ocitla i Inday Espina-Varonaová, vítězka ceny Reportérů bez hranic za nezávislost. Novinářka, která o Duterteovi napsala jediný kritický sloupek, našla na internetu fotku své dcery, kterou zveřejnili prezidentovi příznivci. Přáli si, aby byla dívka znásilněna a zavražděna.
Nobelovu cenu za mír získali novináři Muratov a Ressaová. Výbor ocenil jejich obranu svobody slova
Číst článek
Duterte výroky na konto žen považoval za humor. „Když vtipkuje, má to lidi rozesmát, nikdy ne urazit," řekl mluvčí bývalého prezidenta Salvador Panelo novinářům. „Vy ženy byste to měly vědět. Misogynie je něco jiného než rozesmát lidi,“ tvrdil. Filipínští novináři, a to zejména ženy, se jeho poznámkám ale nesmáli.
Vůdci formují společnost
Šířením misogynních výroků a nenávisti mohou státníci legitimizovat rétoriku v celé zemi, neboť veřejné mínění ovlivňují v tom největším možném rozsahu. Theresa de Velaová, odbornice na genderová studia z Miriam College, mluví o takzvané genderové socializaci. Podle ní Duterte vtipy o znásilnění přispěl „mimořádně škodlivým“ způsobem k tomu, jak Filipínci nahlížejí na ženy a novinářky.
„Vůdci hrají v socializaci velkou roli, formují naši společnost… Když se tak chová prezident, legitimizuje to názor, že sexuální násilí a sexistické výroky jsou přijatelné a jsou součástí mužského chování ve společnosti,“ řekla De Velaová. To dokazuje i fakt, že Duterteho popularita trvala po celou dobu jeho působení nehledě na chování. V online prostředí se k šíření nenávistných zpráv na adresu novinářek přidali i běžní občané a stejný scénář následoval i v jiných zemích.
Výhrůžkám dále čelí novinářky v Indii, zejména muslimky a ženy z nižších kast. Za zmínku stojí například virtuální kampaň proti Raně Ajubové, mezinárodně oceňované novinářce The Washington Post a autorce investigativní knihy Gujarat Files.
Vedou ji hinduističtí fundamentalisté, kteří zveřejňují její adresu spolu s výzvami k násilí nebo šíření falešných porno videí a fotografií s ní či s její matkou. Organizace spojených národů proto vyzvala indickou vládu, aby novinářce zaručila ochranu. Situaci začalo sledovat také Mezinárodní centrum pro novináře (ICFJ). Ředitelka výzkumu centra Julie Posettiová vyjádřila obavy, že Ajubovou nakonec dav zničí úplně a ne jen v kyberprostoru. V lednu jí přišlo více než 26 tisíc výhrůžných tweetů po tom, co kritizovala saúdskoarabskou vládu a její působení v probíhající válce v Jemenu.
Tři čtvrtiny novinářek
Posettiová dále uvedla, že novinářky jsou vůči obtěžování více zranitelné než jejich mužské protějšky. Podle své studie o bezpečnosti novinářů v digitálním věku je kybernetické obtěžování novinářek sexualizované a mimo jiné se zaměřuje na fyzický vzhled, sexuální orientaci a rodinné příslušníky.
Zjištění mezinárodní studie Reportérů bez hranic prokazuje, že nejen online obtěžování novinářů za účelem jejich zastrašení a umlčení je celosvětově na vzestupu. Může za to především rozmach sociálních sítí, který kontakt s novináři viditelně usnadňuje, ale také posílení pozice krajně pravicových politiků, kteří novináře záměrně démonizují.
S online obtěžováním, neskrývaným sexismem a výhrůžkami znásilněním mají zkušenosti tři čtvrtiny novinářek. Z průzkumu Komise pro ochranu novinářů vyplývá, že americké a kanadské žurnalistky považují online obtěžování za největší hrozbu, jíž v rámci své profese čelí.
