Moldavský šéf diplomacie: Jsme nejzranitelnější soused Ukrajiny. Se separatisty nepřetržitě jednáme
Moldavsko je nejmenší a nejzranitelnější soused Ukrajiny. Ruská válka zuří jen pár desítek kilometrů od jeho hranic a země se navíc sama potýká s proruskými separatistickými tendencemi regionu Podněstří. Jak proevropská vláda v Kišiněvě situaci zvládá? A jak se brání separatistickým snahám v Podněstří? O tom v rozhovoru pro Český rozhlas mluví moldavský ministr zahraničí Nicolae Popescu.
Moldavsko je nejmenší ukrajinský soused se silnou proruskou menšinou v Podněstří. Obáváte se, že by Rusko mohlo vaši zemi zatáhnout do války?
Myslím, že všichni na evropském kontinentu, a nejen na něm, se od začátku brutální ruské agrese proti Ukrajině, která podkopává mezinárodní právo a nerespektuje mezinárodně uznávané hranice, cítí mnohem méně bezpečně.
A pokud mluvíme o Moldavsku – naše situace je nesrovnatelná s utrpením, kterým procházejí Ukrajinci. Ale zároveň bychom si měli všichni uvědomovat, že Moldavsko je nejzranitelnější soused Ukrajiny.
Máme mnoho problémů v oblasti bezpečnosti a obrany, řešíme ekonomickou, humanitární a energetickou situaci. Tvrdě pracujeme na zvládnutí všech těchto výzev. Taky se potýkáme s nelegální přítomností cizích vojsk naší půdě – v separatistickém regionu podporovém Ruskem.
V posledních měsících děláme vše proto, aby se válka nepřesunula i na naše území, a to mimo jiné tak, že konstantně jednáme se separatistickými úřady v regionu Podněstří. To je konflikt, který už trvá 30 let. Ale zároveň je jasné, že všichni na moldavském území, všichni sdílí zájem na tom, aby tu zůstal mír.
A to zahrnuje i lidi, kteří nemají nutně stejné preference v oblasti zahraniční politiky jako naše vláda. Naše vláda je silně proevropská, i většina populace je silně proevropská. Ale i ti, kteří nutně nejsou příznivci připojení Moldavska k Evropské unii, chtějí žít v míru. A to nás spojuje.
Evropský blok posílí ozbrojené síly Moldavska, sdělil předseda Evropské rady. Chce předejít eskalaci napětí
Číst článek
Zmínil jste přítomnost ruských vojáků v Podněstří. Kolik jich tam v současnosti je a jsou aktivní?
Je tam kolem třinácti set jednotek od začátku devadesátých let, tedy od doby, kdy se Moldavsko stalo nezávislým státem. Část z toho jsou mírové jednotky.
Kvůli separatistickým snahám byla totiž v Podněstří v roce 1992 krátká válka. A následná dohoda o příměří opravňuje přítomnost ruských mírových jednotek na našem území.
Ale většina ruských vojáků je v Podněstří nelegálně. Jejich přítomnost nemá žádný právní základ a Moldavsko dlouhodobě trvá na tom, aby Rusko tyto své jednotky stáhlo z našeho území.
Teď v posledních měsících je situace klidná. Nesledujeme žádné přípravy nepřátelských vojenských akcí proti Ukrajině ani proti zbytku Moldavska a vládě v Kišiněvě. Takže pro tuto chvíli je klid. Ale nemůžeme předvídat, co se stane dál, a do budoucna nemůžeme vyloučit žádný scénář.
V červnu Moldavsko získalo status kandidátské země pro vstup do Evropské unie. Česku trvalo osm let od podání přihlášky, než do Unie reálně vstoupilo. Třeba takové Turecko ale už marně čeká skoro 23 let. Jaká jsou vaše očekávání a odhady? Kdy by Moldavsko mohlo do Evropské unie reálně vstoupit?
Naše očekávání je, že se to stane v dohledné době. Myslíme, že míč je teď na naší straně. Musíme provést mnoho reforem, to je přirozené.
Velmi rychlým tempem na nich pracujeme navzdory válce, která má na Moldavsko mnoho negativních dopadů. Řešíme problémy v oblasti bezpečnosti, obrany, energetiky, v humanitární oblasti, řešíme ohrožení jaderné bezpečnosti.
A přesto investujeme spoustu energie i do toho, abychom naši zemi přibližovali standardům Evropské unie. A posouvá se to docela dynamicky. Upevňujeme naši demokracii. V posledním roce jsme na žebříčku svobody médií vydávaným organizací Reportéři bez hranic postoupili o 49 míst.
Ruský útok na Moldavsko nedává smysl, říkají experti. Vojska v Podněstří vážou ukrajinské jednotky
Číst článek
Spustili jsme justiční reformu a systém komisí na prověřování práce soudců a státních zástupců. Korupce v soudním systému byla totiž obrovskou překážkou pro naše evropské aspirace. Takže toto všechno děláme. A doufáme, že s ohledem na tuto dynamiku budeme schopni připojit se k Evropské unii přibližně stejnou rychlostí jako Česká republika.
To by znamenalo někdy koncem dvacátých let?
Víte, říkání nějakých časových závazků je vždy ošemetné. Protože to částečně záleží na nás a částečně na Evropské unii. Jak víte, jsou státy, které chtějí zahájit jednání o vstupu do Evropské unie, jsou na to připravené, ale kvůli vnitro-evropské dynamice to není vždy možné. Co mohu říct, je, že Moldavsko je naprosto otevřené přistoupení k Evropské unii.
Všechny evropské země nás v tom zatím velmi podporují - i Česká republika a české předsednictví. Jsem v tom velmi optimistický, jsme na dobré cestě. A navíc naše cesta do Evropské unie nezačala udělením kandidátského statusu.
Už mnoho let přijímáme a implementujeme Acquis communautaire, tedy všechna možná právní pravidla ve vztahu k Evropské unii. Náš oficiální jazyk v Moldavsku je rumunština, což je také jeden z oficiálních jazyků Evropské unie. Takže naše cesta do Evropské unie bude, doufejme, kratší než u jiných států.
Začátkem října se v Praze konal první summit Evropského politického společenství. Tam premiér Petr Fiala spolu s prezidentkou Moldavska Maiou Sanduovou a francouzským prezidentem Emanuelem Macronem oznámili, že další summit Evropského politického společenství bude v Moldavsku. Už víme kdy? A co to pro vaši zemi znamená?
Logikou toho summitu je, že se v jeho pořádání budou střídat unijní a neunijní země. My jsme tedy po České republice další na řadě.
Summit bude někdy pozdě na jaře nebo zkraje léta v Kišiněvě, přesné datum ještě ladíme. Těšíme se na to, že budeme pokračovat v rozvoji Evropského politického společenství. Je to podle nás dobrá cesta, jak posílit naše ukotvení v Evropě. Chceme samozřejmě standardní cestou vstoupit do Evropské unie.
Ale další iniciativy včetně Evropského politického společenství urychlují naše snahy spolupracovat se státy Evropské unie už teď na různých výzvách, včetně těch bezpečnostních.
Neobáváte se, že Evropské politické společenství je dalším krokem k vícerychlostní Evropě? Že by se z toho mohl stát jen jakýsi druhotný status pro země, které se ve snaží stát plnohodnotnými členy Evropské unie?
My velmi jasně říkáme, že jediná cesta je pro nás do budoucna stát se skutečným plnohodnotným členem Evropské unie. A projít standardní přístupovou cestou. Tuto cestu už v minulosti absolvovalo Španělsko, Portugalsko, Řecko Česká republika, Polsko, Rumunsku a mnoho dalších. A my ji chceme absolvovat také.
Ale zároveň je tu řada dalších způsobů jak spolupracovat a mít prospěch z evropské integrace. Jsme součástí evropské zóny volného obchodu, s Evropskou unií máme od roku 2014 asociační dohodu, a už teď spolupracujeme v oblasti obrany.
Všechny tyto nové paralelní iniciativy nás silněji ukotvují v evropském prostoru. A takto taky přistupujeme k Evropskému politickému společenství – je to iniciativa, která pro nás může vytvořit nové cesty, jak být součástí Evropy, zatímco zároveň budeme na cestě ke vstupu do Evropské unie.
Moldavsko se od svého vzniku v roce 1994 považuje za neutrální zemi. Ruskou invazi jste odsoudili, nicméně k protiruským sankcím se Moldavsko nepřipojilo. Není na čase neutrální pozici země přehodnotit, mimo jiné i proto, že usilujete o vstup do Evropské unie?
Ústava Moldavska byla přijata v roce 1994 a ta skutečně stanovuje, že Moldavsko má být neutrální země.
Ústavní změna, jak víte, není jednoduchý proces. Ale zároveň naše neutralita ale zároveň neznamená, že se izolujeme z dění na mezinárodní scéně, nebo že jsme lhostejní k porušování mezinárodního práva.
„Velmi jasně říkáme, že jediná cesta je pro nás do budoucna stát se skutečným plnohodnotným členem Evropské unie. A projít standartní přístupovou cestou.“
Nicolae Popescu (moldavský ministr zahraničí)
Ruskou agresi na Ukrajině jsme velmi nahlas odsoudili – v rámci našich ústavních možností. A podporujeme a iniciujeme celou řadu diplomatických aktivit a iniciativ na podporu Ukrajiny v rámci Organizace spojených národů, Rady Evropy a tak dále.
Co se týče systému mezinárodních sankcí - v Moldavsku ten finanční sankční režim respektujeme. V oblasti obrany spolupracujeme s Evropskou unií nebo Spojenými státy. To je nejlepší cesta, jak pojistit, že i neutrální země jako Moldavsko bude mít kapacitu bránit vlastní svobodu a neutralitu a naši partneři včetně České republiky nám v tom pomáhají.
Říkáte, že změna ústavy není jednoduchá ani rychlá. Myslíte ale, že by Moldavsko mělo touto cestou do budoucna jít?
Tuto otázku by bylo nejlepší položit zástupcům našeho parlamentu. Co můžeme dělat na vládní úrovni je, že v rámci naší existující ústavy uděláme vše, co je potřeba pro posílení moldavské obrany a bezpečnostního partnerství se zeměmi, které nás podporují. Jako je Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Japonsko.
A samozřejmě také s Ukrajinou máme dobrou spolupráci. Vždy jsme to brali tak, že Moldavsko může přistoupit k Evropské unii i se současnou existující ústavou.
Ptám se, protože pokud by Moldavsko v tuto chvíli už bylo členem Evropské unie, bylo by přeci jen problematické, že nepodporuje sankce…
Je jasné, že už teď jsme v souladu s pozicemi Evropské unie a všemi jejími diplomatickými vyjádřeními. A samozřejmě jak budeme postupovat k přijetí do EU, bude Moldavsko plně v souladu se všemi postupy, které Evropská unie v reakci na válku přijala.
‚Sovětský skanzen‘ v Moldavsku. Separatistické Podněstří je proruské, ale válku si nepřeje
Číst článek
Moldavsko je vysoce závislé na dovozu plynu z Ruska. Společnost Gazprom přitom postupně snižuje dodávky do země. A vyhrožuje tím, že je může každým dnem zcela zastavit? Jaký má vaše vláda plán?
V posledních dnech Gazprom oznámil, že bude do Moldavska dodávat mnohem méně plynu, než stanovuje naše smlouva. Moldavsko už asi rok vstupuje i na evropský a mezinárodní trh s plynem, takže tvrdě pracujeme na hledání řešení. (Loni v říjnu Moldavsko poprvé nakoupilo plyn odjinud než z Ruska, milion kubíků od polské společnosti PGNiG, pon. red.)
Situace je ale dost komplikovaná. Moldavsko pravděpodobně čeká období výrazné energetické nestability. Ohrožený je i trh s elektřinou. Snažíme se teď výrazně snižovat spotřebu elektřiny, abychom zatím neměli blackouty. Ale nemůžeme je vyloučit.
Náš velmi silný partner, který nám pomáhal zajistit bezpečnost dodávek elektřiny, byla Ukrajina. Ale ruské bombardování ukrajinské civilní infrastruktury bylo také výrazným útokem na energetickou bezpečnost Moldavska. Ukrajinská města jsou teď kvůli těmto útokům ponořená ve tmě a zimě.
A stejné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu představují de facto významný útok na moldavské kapacity. Ještě před pár týdny jsme brali třicet procent dodávek energií z Ukrajiny. Takže situace na Ukrajině je kritická. A zároveň začíná být kritická i v Moldavsku.
