Čeští vojáci na cvičení posilují vazby NATO, v Pobaltí zůstanou do ledna příštího roku
Přes tisíc vojáků trénovalo dva týdny obranu hlavního města Lotyšska a okolních vesnic. Bylo mezi nimi i 55 českých vojáků hlavně z Přáslavic s minomety a tatrami. Jsou součástí posílené vojenské přítomnosti na východní hranici NATO. V Lotyšsku zůstanou do ledna 2020.
Základna Adazi v Lotyšsku. Čeští vojáci tady cvičí spolu s Kanaďany, Slováky nebo Poláky. Když se s nimi potkávám, mají zrovna po zatím největším cvičení celé mise. Na konci října skončil takzvaný Silver arrow, jak říká velitel českých vojáků v Lotyšsku, nadporučík Jaromír Hapla.
„Cvičení bylo specifické v tom, že veškeré uskupení, co tady je, i lotyšští vojáci byli vyvedeni mimo prostor, mimo základnu a fungovali v rámci civilního prostoru. V různých vesnicích, městech, a tak dále,“ popisuje Hapla. Jak dodává, o takto velké cvičení požádalo samo Lotyšsko.
„Chtěli si vyzkoušet možnosti nasazení všech vojáků do civilního prostoru, hlavně logistické zabezpečení, jestli to zvládnou. Taky chtěli vyzkoušet časové normy a dispozice, jestli jsme schopni zvednout celé uskupení, vyrazit a zaujmout daný prostor,“ říká Hapla.
Jednotky měly za úkol například chránit hlavní město Lotyšska - Rigu, dodává český voják. Kvůli bezpečnosti nemůžeme jeho jméno uvádět.
Součást NATO
„Na čtrnáctidenním cvičení, kde jsme cvičili kooperaci obrany Rigy, se pohybovalo několik tisíc jednotek celého battlegroup a lotyšské armády,“ říká voják.
Čeští piloti v Estonsku měli už devět ostrých vzletů, vzdušný prostor této pobaltské země chrání od září
Číst článek
Lotyšsko sousedí s Ruskem a jednotky mají sloužit k případnému odstrašení. Země nemá příliš odlišné přírodní podmínky od České republiky, přesto terén podle vojenského řidiče tatry cvičení komplikuje. „V podstatě kamkoliv jedete, tak je tady písek, hodně jemný, jakoby od moře. Do toho se zahrabete velmi snadno, takže vznikají závady,“ říká řidič.
Protože je v Lotyšsku jen 55 českých vojáků, stačí jediná zdravotnice. Sama říká, že zatím vše zvládla obstarat sama. „Kdyby bylo něco většího, tak je k dispozici kanadská ošetřovna, kde můžeme kdykoliv s čímkoliv přijít. Nejhorší zatím bylo přetržení achilovky, jinak klasicky chřipky, nachlazení. Jinak nic závažného,“ dodává.
Proč jsou čeští vojáci v Pobaltí, vysvětluje náčelník generálního štábu Aleš Opata.
Čechy na kybernetickém cvičení NATO porazila jen Francie, hackerským útokům se bránili dva dny
Číst článek
„Cítí hrozbu, ohrožení. NATO jako takové tady je od toho, aby jim pomohlo v jejich situaci. Jsem rád, že Armáda České republiky se toho účastní a že jasně deklarujeme, že jsme součástí týmu NATO. Jednou se nám to může hodit a můžeme očekávat podobnou pomoc taky,“ říká Opata.
Českou účast v Pobaltí schválili poslanci v půlce roku 2017. Misi dlouhodobě kritizují komunisté. V roce 2018 odmítala posílení české účasti v Litvě, Lotyšsku a Estonsku i SPD. KSČM kvůli tomu nechtěla podpořit menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. V rámci takzvané předsunuté přítomnosti jsou čeští vojáci i v Litvě, kde je jednotka elektronického boje. V Estonsku pomáhá pětice českých gripenů hlídat vzdušný prostor Pobaltí.
