Vodní děla a slzný plyn při akci na podporu Hamásu v Berlíně. Poměrně drastická reakce, míní novinář

Berlínská policie má za sebou už druhou pernou noc. Radnice zakázala jakékoliv demonstrace na podporu Hamásu, stovky lidí se ale i tak vydaly do ulic v přistěhovalecké čtvrti. To vedlo k potyčkám s těžkooděnci. Ti museli použít i vodní děla nebo slzný plyn, popisuje zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek.

Rozhovor Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Berlíně probíhají protesty na podporu hnutí Hamás

V Berlíně probíhají protesty na podporu hnutí Hamás | Foto: Fabrizio Bensch | Zdroj: Reuters

Počet antisemitských útoků teď v Berlíně prudce roste. Co proti tomu dělají policisté?
Spolková vláda v podstatě denně vzkazuje, že v této otázce nebude znát slitování. A podobně to vidí i berlínský starosta Kai Wegner, podle kterého úřady dopadnou a potrestají každého, kdo se něčeho takového dopustí.

Ve čtvrti Neukölln se už druhý večer za sebou pořádaly spontánní protesty na podporu Hamásu a policie se je snažila od začátku rozehnat. Vzduchem přitom létala pyrotechnika, lahve nebo kameny a se zraněním nakonec skončilo kolem 60 strážníků, kteří na místě zadrželi více než 170 lidí. V akci byla mimochodem i vodní děla.

Berlín, Atény i Praha. V evropských městech se konají propalestinské demonstrace, někde jsou zakázané

Číst článek

Policejní prezidium potvrdilo, že při zatýkání se ve velkém používal i slzný plyn a donucovací chvaty. To všechno je na německé poměry poměrně drastická reakce. Berlín je ostatně na velké demonstrace v uvozovkách zvyklý a dění posledních dnů se co do počtu lidí ani potyček nedá srovnávat s akcemi na Prvního máje. Nicméně podle starosty Wegnera se musí právě antisemitské nálady a demonstrace důrazně potlačovat hned v zárodku, už jen kvůli německé historii.

Berlínská židovská obec je otřesena ze dvou incidentů. Na několika domech, kde bydlí Židé, někdo nasprejoval Davidovy hvězdy a ve středu v noci dopadla před jednu synagogu zápalná láhev. Jak pokračuje vyšetřování těchto dvou případů?
Útok na synagogu nově přebralo Generální státní zastupitelství. Tento úřad si v Německu bere hlavně kauzy, které můžou vést k obvinění z terorismu. V prohlášení už to prokuratura zdůvodnila tím, že neznámí pachatelé se touto akcí pokoušeli přilít olej do ohně a vyvolat další eskalace.

Berlínská policie už dohromady napočítala kolem 360 trestných činů, které nějak souvisí s děním na Blízkém východě, ať už to bylo poškozování cizích věcí nebo napadání chodců. Berlínský starosta Wegner kvůli tomu všemu vystoupil s mimořádným projevem a mimo jiné slíbil, že policie vynaloží veškeré dostupné síly, aby ochránila židovskou komunitu.

Tento konzervativní politik zároveň naznačuje, že se musí přehodnotit dosavadní přístup k integraci přistěhovalců a také k bezpečnosti obecně. Spolkový ministr spravedlnosti liberál Marko Bush Mana v rádiu RBP řekl, že lidé sice mají ústavní právo demonstrovat, ale stát musí tvrdě potrestat kohokoliv, kdo tuto svobodu zneužije k šíření nenávisti.

A víceméně napříč celým politickým spektrem panuje shoda, že všichni pachatelé by si měli co nejrychleji vyslechnout rozsudek, aby to ostatní preventivně od dalších akcí odradilo.

Demonstranti v areálu amerického Kongresu volali po míru na Blízkém východě. Policie zadržela na 300 lidí

Číst článek

Německo kvůli současnému dění zvažuje, že přehodnotí svůj dosavadní přístup k migraci. Co přesně by se mělo změnit?
Hesenský premiér Boris Rajdl už před pár dny prohlásil, že Německo má ve světě dost zavádějící obraz a mnoho lidí věří, že má všechny dveře dokořán. Tento názor chce zlomit už i kancléř Olaf Scholz. Částečně i v reakci na to, že jeho koaliční strany v nedávných regionálních volbách oslabily i kvůli tématům spojených s migrací a naopak posiluje AfD.

Scholz ve čtvrtek vystoupil ve spolkovém parlamentu. Tam oznámil, že Německo výrazně omezí počet lidí, kteří se do něj dostanou. Už několik dní jsou kvůli tomu stacionární kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Švýcarskem a už pár let i s Rakouskem. Prioritou zůstává i ochrana vnějších hranic EU, díky které by se pak uvnitř schengenského prostoru nemuselo nic zavádět.

Zrychlit by se mělo i vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. To doteď naráželo na neochotu zemí, odkud tito lidé pochází. Ty vlády tyto lidi často zkrátka odmítaly vzít zpátky. Berlín teď výměnou za to bude nabízet slib, že na své území vpustí kvalifikované síly, které by se mohly uplatnit na německém trhu práce. A to by teoreticky na některé tyto státy mohlo zabrat.

Lukáš Matoška, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme