Za styky s podezřelými Rusy hrozí Polákům ‚novodobé lidové soudy‘. Kontroverzní zákon zvedl vlnu protestů

V Polsku byl na konci května přijatý zákon o ruských vlivech, který dostal přezdívku lex Tusk. Na jeho základě má být zřízena státní komise, která bude občany prověřovat, jestli nepodlehli vlivu oficiálních představitelů Ruska a neohrožují tak bezpečnost polského státu. Pochybnosti o právním charakteru zákona vyjadřuje ve svém komentáři na stránkách polského deníku Gazeta Wyborza profesor právních věd na Univerzitě v Sydney Wojciech Sadurski.

Svět ve 20 minutách Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace v Polsku

Zákon je účelový na což počátkem června upozornilo víc než půl milionu rozčílených demonstrantů v ulicích Varšavy | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Od okamžiku přijetí zákona se jeho iniciátoři z řad vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) i prezident Andrzej Duda, který zákon podepsal, ocitli pod palbou opozičně naladěné veřejnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Zákon je podle nich účelový: jeho skutečným cílem je očerňovat a diskreditovat liberální opozici před blížícími se parlamentními volbami. Na to ostatně počátkem června upozornilo víc než půl milionu rozčílených demonstrantů v ulicích Varšavy.  

Očividnou politickou účelovost zákona, snahu „zmáčknout Tuska“ před volbami, se Sadurski v komentáři rozhodl ponechat stranou. Soustředí se jen na to, jaké formální a faktické nedostatky má zákon z právního hlediska.

Jejich seznam nabízí těm, kdo by měli v úmyslu podlehnout propagandě vládní strany a uvěřit, že se jedná o rozumnou obranu zájmů státu před nebezpečnou velmocí.

První výhrada se týká už samotné procedury přijetí: byl připraven vládou, ale klamně je vydáván za poslaneckou iniciativu. Takový postup autor označuje za běžnou, ale nepoctivou praxi vládní strany PiS, která umožňuje vyhnout se nepříjemným, ale nezbytným konzultacím, expertizám a debatám.

Dalším sporným okamžikem jsou kategorie podezřelých osob, které autor textu označuje za velmi pružné. Nejde jen o veřejné činitele, ale také o „další osoby“, a těmi může být podle komentátora prakticky kdokoli.

Evropská komise zahájila s Polskem další řízení. Tentokrát kvůli zákonu o posuzování ruského vlivu

Číst článek

Naopak ruským kontaktem, který mohl „nakazit pravověrného Poláka neblahým ruským vlivem, může být jakákoliv osoba považovaná za blízkého spolupracovníka představitele veřejné moci Ruské federace“, píše se v zákoně.

„Ale považovaná kým?“ ptá se autor textu. „Na jakési konferenci jsem kdysi potkal nesmrtelného předsedu ruského ústavního soudu Valerije Zorkina. Znamená to, že už jsem v kruhu podezřelých?“ ptá se Sadurski.

Státní komise

Další výhrada se týká složení „státní komise“. Její členové budou voleni Sejmem, a to prostou většinou – ta se v současném parlamentu rovná provládní Sjednocené pravici. „Expertů“, kteří budou ochotní horlivě pronásledovat oponenty strany PiS, se přitom podle něj vždy najde dost.   

Neméně problematický je prý zákonem stanovený charakter „přestupku“. Zatímco v prvních odstavcích zákona se hovoří o ohrožení „vnitřní bezpečnosti“, o něco dál už ale o „poškození Polské republiky“, a to podle Sadurského není totéž. To, co škodí vnitřní bezpečnosti, nemusí nutně škodit polské kultuře nebo školství.

Za zásadní nedostatek nového zákona pak Sadurski považuje právní charakter samotné komise. „Když něco kváká a vypadá to jako kachna, je to kachna – stejně tak orgán, který vyslýchá a soudí, je soud,“ domnívá se renomovaný expert na právní filozofii.

Polská vládní strana ztrácí kontrolu nad narativem. Tusk ukázal obrovskou sílu, říká novinářka

Číst článek

Třebaže se podle něj komise jako soud netváří, přesto si předvolává podezřelé osoby, aniž by jim dávala právo se nedostavit nebo jednání opustit. Za takovou svévoli vyslýchanému hrozí astronomické pokuty.

Komise také vyslýchá, prohledává, perlustruje a tak dále. Především pak odsuzuje k trestům, jaké může za normálních okolností vynést jen soud a proti kterým není odvolání.

Za neméně problematickou považuje Sadurski i beztrestnost členů komise. Zákon dává novým lidovým soudcům totální imunitu. Nejsou zodpovědní za nic, co souvisí s výkonem jejich funkce. Zato mohou kohokoli beztrestně pomluvit, očernit a zničit. Nečeká je za to trestní, občanská a disciplinární odpovědnost.

Minimum práv

„Provinilci“, kteří stanou před komisí, nemají podle autora komentáře ani zdaleka taková práva jako obvinění před skutečným soudem.

‚Největší protest posledních 30 let.‘ Ve Varšavě vyšlo do ulic demonstrovat proti vládě půl milionu lidí

Číst článek

Nemají totiž právo na advokáta, který by je mohl hájit a zastupovat. Nevztahuje se na ně ani presumpce neviny, protože pojem „ruského vlivu“ je v zákoně tak vágně zformulovaný, že už samotné předvolání před komisi svědčí o jejich vině.

Zákon má navíc retroaktivní platnost, takže lidé mohou být potrestáni za to, co udělali dřív, než byla norma přijata.   

Sadurski dále upozorňuje, že zákon zbytečně dubluje už existující normy a instituce, a konečně, že proti „rozsudku“ komise se nedá odvolat.

Slovy prezidenta Dudy: „Když komise prokáže, že se dotyčná osoba nacházela pod ruským vlivem, není žádná záruka, že může vykonávat veřejnou činnost.“

Není si třeba nic nalhávat: označení za „ruského agenta“ je ve skutečnosti odsouzení k občanské popravě, uzavírá svůj kritický komentář na stránkách deníku Wojciech Sadurski.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, audio je nahoře v článku.

Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme