Reportér al-Džazíry: Musí se vyšetřit, zda byl Arafat zavražděn
V palestinském Rámalláhu dnes došlo na dlouho očekávanou událost, která by mohla vnést jasno do jedné z největších záhad novodobé historie. Před osmi lety zemřel ve francouzské nemocnici ze stále neznámých příčin palestinský prezident Jásir Arafat. Dnes byly exhumovány jeho ostatky, k čemuž vyzvala vdova Suhá Arafatová. Nedávno totiž při vyšetřování vedeném televizí al-Džazíra vyšlo najevo, že v Arafatově pozůstalosti byly stopy vysoce radioaktivního polónia.
„Švýcarští vědci, kteří vystupují v našem dokumentu ‚Co zabilo Arafáta‘ předpokládají, že je vysoká pravděpodobnost, že po exhumaci se i v jeho ostatcích najdou stopy uměle vyrobeného polonia,“ říká Clayton Swisher, který vede investigativní oddělení al-Džazíry.
S Claytonem Swisherem, který vede investigativní oddělení al-Džazíry, mluvil o smrti Jiskra Arafata blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček
Právě Američan Clayton Swisher a katarská televize al-Džazíra v létě vrátili do hry téma Arafatovy záhadné smrti. A tak není divu, že v Rámalláhu napjatě sledují, jestli stopy polonia odhalí exhumace také v jeho ostatcích.
„To by pomohlo odpovědět na otázku, jestli ho právě tato látka zabila. Zároveň Švýcaři upozorňují, že s postupem doby těchto stop rapidně ubývá, a je tedy nutné postupovat velmi rychle. Že možná právě teď je k exhumaci poslední příležitost.“
Palestinci v Rámalláhu exhumovali ostatky Jásira Arafata
Číst článek
Když Arafat zemřel, na pitvu nedošlo, i když k dispozici byly podrobné analýzy jeho stavu. Nikdo ale neprověřil v té době neznámou eventualitu, že by smrtelnou chorobu krve mohla způsobit látka jako polonium. Světoznámý případ bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka přišel až o dva roky později. Nabízí se ale také otázka, jestli se polonium nedostalo na Arafatovu beranici a zubní kartáček až po jeho smrti. Clayton Swisher tomu moc nevěří:
„Byl jsem to já, kdo Švýcarům předal vak s Arafatovými věcmi. Já přístup k poloniu nemám a silně pochybuji, že by ho měla paní Suhá Arafatová, která ty věci schraňovala. Pokud by to tedy někdo dodatečně do jeho věcí narafičil, musela by to být nějaká velmi sofistikovaná tajná služba, která by přesně znala dávkování, aby to zmátlo lidi. Takže možné to je, pravděpodobné to ale není vůbec.“
I kvůli nezodpovězené otázce, jak se polonium dostalo z Arafatových tělesných tekutin na osobní věci, otevřeli Francouzi v létě vyšetřování celé kauzy jako možné vraždy. Proč ale takovou možnost nikdo neprověřil hned po Arafátově smrti? Šéf investigativního týmu al-Džazíry vidí příčinu v politice:
„Když se ohlédneme zpátky do roku 2004, tehdy byl prostě silný zájem na rychlém předání moci v Palestině, aby vše proběhlo hladce. Je pravda, že o pitvu tehdy neměla zájem vdova Suhá Arafatová, ale také na politické scéně nechtěli riskovat jakékoli průtahy, riziko pouličních nepokojů a podobně. Prostě to tehdy všichni chtěli rychle celé uzavřít.“
Pokud se někdy prokáže, že se Jásir Arafat opravdu stal obětí důmyslného atentátu, vyskočí samozřejmě další otázka – kdo byl pachatelem. Většina Palestinců má za to, že svého zarputilého protivníka zavraždili Izraelci. Existuje i teorie, že ho mohli zlikvidovat jeho palestinští rivalové nebo i třetí země. Novinář Clayton Swisher ale spekulovat nechce.
„Já se zabývám jen vědeckými důkazy a nekloním se k žádné teorii, zda a kdo mohl Arafata zavraždit. Vědci prostě říkají, že Arafatovy biologické stopy obsahují polonium vyprodukované v reaktoru, a jestli to byla vražda, to se musí vyšetřit,“ uzavírá Swisher.
