Summit EU: Nastartovat ekonomický růst
V Bruselu jednají špičky členských zemí Evropské unie. Hlavním bodem je finalizace evropské ústavy. O konstituci pro sjednocenou evropu se má začít jednat po 17. hodině. Zatím evropští lídři podpořili soubor opatření k nastartování hospodářského růstu. Plán počítá také s podporou projektů, které se týkají nových členských zemí. Unie na ně chce vynaložit až 62 miliard eur. Přínos pocítí i Česká republika.
Mezi dopravními projekty, je například železniční koridor Brno-Praha-Norimberk, který má být dokončený v roce 2010. Ještě o rok dříve by měla být hotova i dálnice, která povede z Vídně přes Brno až do polských Katovic. Třetím projektem s českou účastí je železnice ve stejném směru.
Hlavní úkol: euroústava
Lídři budoucí pětadvacítky mají před sebou náročný úkol: dospět k finálnímu textu evropské ústavy tedy základního dokumentu, podle kterého má rozšířená unie žít. Předpřipravil ji Konvent a s naprostou většinou návrhu se všechny státy ztotožňují. Zbývá ale malá část, kvůli které mohou vyjednávání dokonce ztroskotat. Jde hlavně o budoucí fungování unijních institucí.
Hlavní spor se točí kolem hlasování v Radě ministrů. Možný přechod na nový systém odhodlaně blokují Španělsko a Polsko, kterým smlouva z Nice dává větší vliv na rozhodování. Naopak většina zemí v čele s Francií a Německem se opírá o návrh Konventu. Objevují se i návrhy odložit tento problém a vyřešit ho až později.
To by se ale nelíbilo šéfovi Evropské komise Romanu Prodimu. Ten si myslí, že ústava by neměla být kompromisem pro kompromis, protože jde o dokument na celá desetiletí. Prodi je přitom optimističtější než před několika týdny. Předsednická země Evropské unie - Itálie, však zastává jasné stanovisko: lepší je žádná dohoda než špatná.
Kvůli neústupnosti Polska by se mohla jednání o konstituci zhroutit - nevylučuje německý kancléř Gerhard Schröder: "Plán přijetí ústavy může zkrachovat, nezmění-li Polsko svůj postoj." Uvedl to v televizi ARD, v reakci na své rozhovory s polským prezidentem Aleksandrem Kwašniewským. Ten pohrozil, že Polsko v případě, že neprosadí své stanovisko, by mohlo použít veto při jednáních o ústavě. Schröder kontroval: "Není možné chtít členství v Evropské unii a hned použít i veto."
Brusel a Praha
Za Česko se jednání zúčastní premiér Špidla a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Dva návrhy usnesení Poslanecké sněmovny k postoji české delegace dnes projdou hlasovací palbou.
Parlamentní opozice neprosadila své představy o tom, jak by měla česká delegace postupovat. Poslanecká sněmovna nepodpořila návrh ODS, na jehož základě měla vyzvat vládu, aby při jednání nepřipustila zhoršení postavení Česka uvnitř EU. Základem pro postup české delegace tak bude hlavně mandát schválený vládou. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda věří, že se na summitu podaří dojít ke kompromisu, aby nebyly zvýhodněny velké státy. Aby stejnou pozici měly malé a střední země. Zdůraznil, že delegaci jde o posílení pozice České republiky.
Svého zástupce do Evropské komise má Česko nabídnout šéfovi komise Romanu Prodimu už začátkem roku. Sestava nových komisařů z přistupujících zemí musí být definitivní do konce února, aby ji stihla schválit Rada ministrů EU a po ní i Evropský parlament. První eurokomisaři z přistupujících zemí budou jmenováni pouze na půl roku, do října 2004.
