‚Trvalo to pět století, ale povedlo se.‘ Summit Evropy a Jižní Ameriky otevřel téma obchodu i vykořisťování
Po dlouhých osmi letech Evropská unie uspořádala v Bruselu latinskoamerický summit na nejvyšší politické úrovni. Setkání, které mělo za cíl zdůraznit společné hodnoty, ale zkalilo téma koloniální minulosti a odlišného postoje vůči válce na Ukrajině. Důležitou výzvou jsou přitom zejména budoucí ekonomické vztahy obou regionů. Výsledky summitu rozebírá server Politico.
Rozdílnost názorů byla tak hluboká, že obě strany těžko hledaly slova, která by v závěrečném komuniké odsoudila ruskou válku na Ukrajině, píše server Politico.
Místo Putina pojede na summit do Afriky Lavrov. Na vládce Kremlu je vypsán mezinárodní zatykač
Číst článek
Z nadějeplného setkání se tak stal frustrující zážitek pro všechny zúčastněné. Zejména ale pro vedoucí představitele mladších členských států východního křídla Unie, kteří se ruskou invazi pokoušeli rámovat skrze kolonizační perspektivu.
Například lotyšský premiér Krišjánis Kariňš prohlásil, že jde o vztah kolonizátora a kolonie, přičemž se někdejší vládce snaží znovu získat svou bývalou državu. „Je to vlastně kolonizační válka,“ řekl Kariňš.
Společenství latinskoamerických a karibských států přitom zahrnuje tradiční spojence Moskvy, jako je Nikaragua, Kuba nebo Venezuela. Spory o znění společného prohlášení tak zdržely konec zasedání o několik hodin. Nakonec ale nesouhlasila jen Nikaragua.
Nové vymezení vztahů
Radě Evropské unie právě předsedá Španělsko, které má prohlubování vztahů s Latinskou Amerikou stanoveno za svoji zahraničně politickou prioritu. Madrid rád zdůrazňuje úzké kulturní a jazykové vazby v tomto prostoru. Politico ale zdůrazňuje, že tyto úzké vazby se neoddělitelně pojí s koloniální minulosti země a potažmo Evropy.
Španělské království od roku 1493 kolonizovalo velkou část Latinské Ameriky a během čtyřsetleté nadvlády si skrze vykořisťování místních obyvatel a půdy přisvojilo obrovské bohatství. Na americký kontinent a do Karibiku byly také násilně odvlečeny miliony Afričanů.
‚Bude to pokračovat, ať uděláme cokoliv‘. Latinskou Ameriku podle meteorologů čekají větší vedra
Číst článek
Zatímco evropští státnici si od summitu slibovali zmírnění geopolitického napětí, jejich latinskoameričtí partneři přišli k jednacímu stolu s jiným jasným poselstvím – nově vymezit vzájemné vztahy a vyřešit nespravedlnosti z minulosti v době, kdy se Evropa znovu obrací k tomuto regionu bohatému na přírodní zdroje.
Premiér malého ostrovního státu Svatý Vincenc a Grenadiny vyzval evropské představitele k jednání o ekonomických reparacích za kolonizaci a zotročení. „Zdroje z obchodu s otroky a z otrokářství pomohly pohánět průmyslovou revoluci, která položila základ bohatství západní Evropy“, řekl Ralph Gonsalves.
Na summitu se horlivě debatovalo také o otázkách dojednání obchodní dohody. Rozhovory probíhaly mezi Evropskou unií a skupinou Mercosur, která sdružuje čtyři velké latinskoamerické ekonomiky – Brazílii, Argentinu, Uruguay a Paraguay. Také tyto státy po sedmadvacítce požadovaly nastavení nových vztahů na úrovni rovného partnerství.
Uzavření dohody je stežejní
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila ambici uzavřít dohodu nejpozději do konce tohoto roku. Průmyslové podniky na jedné straně a zástupci občanské společnosti na straně druhé ale prezentují značně odlišná očekávání ohledně toho, jak by dohoda měla být koncipována ve vztahu k latinskoamerickým požadavkům.
Rusko si může znovu podmanit hospodářství Evropy. Tentokrát lithiem z nestabilní Bolívie
Číst článek
„Obchodní dohody jsou pro nás důležité. Potřebujeme stabilitu a nechceme být vydáni na milost a nemilost politickým změnám,“ uvedla například Luisa Santosová z průmyslové lobbistické skupiny Business Europe.
Nevládní organizace, jako je Oxfam, zase varují před tím, aby návrh dohody neponechal Latinskou Ameriku „jako pouhého poskytovatele přírodních zdrojů ve prospěch jednoho procenta nejbohatších v regionu, velkých korporací a bohatých zemí“.
Politico dodává, že uzavření dohody s Mercosurem je pro evropské země stěžejní, protože si Brusel od kontinentu bohatého na přírodní zdroje slibuje plnění svých klimatických cílů. Brazílie je už teď největším vývozcem strategických surovin do Evropské unie.
Polovina světových zásob lithia
V takzvaném „lithiovém trojúhelníku“ zahrnujícím Chile, Argentinu a Bolívii se pak nachází přibližně polovina světových zásob lithia. Výsledkem summitu je také podepsání memoranda o porozumění v oblasti surovin právě s Chile. Ursula von der Leyenová oznámila, že Brusel do regionu pošle prostřednictvím programu Global Gateway na infrastrukturní projekty více než 45 miliard eur.
Vatikán stáhl známky, na kterých vypadal papež jako Jindřich Mořeplavec. Pobouřily samotného Františka
Číst článek
Představitelé zemí Latinské Ameriky ale zdůrazňují, že partnerství nemůže být založeno na modelu, ve kterém surovinově bohaté země těží cenné zdroje, často s negativními důsledky pro ekosystém a za nedůstojných pracovních podmínek pro místní obyvatele, jen proto, aby je mohly posílat do bohatých zemí ke zpracování a výrobě.
„Bylo to poprvé, kdy jsme měli příležitost takto jasně diskutovat o mechanismu, který by nás tohoto ekonomického modelu zbavil,“ řekl po skončení summitu argentinský prezident Alberto Fernández. „Trvalo to pět století, ale podařilo se nám to,“ shrnuje s nadsázkou ve vyjádření pro server Politico argentinský prezident.
