Konec švédské neutrality. Země oficiálně požádá o členství v NATO, oznámila premiérka Anderssonová
Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to v pondělí oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.
„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem Aliance,“ prohlásila Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle v pondělí, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla.
„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po pondělní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.
Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. Švédští sociální demokraté se do letoška proti vstupu do NATO stavěli po celou dobu jeho existence, tedy 73 let. Agentura AP k tomu poznamenala, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto podle médií pravděpodobně znepokojí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zahraniční reakce
Rusko před následky rozšiřování aliance opakovaně varovalo. Putin ale v pondělí řekl, že s Finskem ani Švédskem nemá problém a ani jejich vstup do NATO by Moskva nevnímala sám o sobě jako bezprostřední hrozbu. Rusko by ale muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, uvedl. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce ani jaderné zbraně ani trvalou základnu aliance.
Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Dánsko, Norsko a také Island v pondělí daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny.
Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. „Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy,“ uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
„Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří,“ napsal v pondělí na twitteru i český premiér Petr Fiala.
Velmi skepticky na možný vstup dvojice severských zemí do aliance reagovalo Turecko, které má jako všechny ostatní členské země právo veta, pokud jde o rozšiřování NATO. Ankara chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Turecko považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka. Diplomaté ze Švédska i Finska brzy do Turecka zamíří, aby o problematice jednali.
