Prioritizace Ukrajiny může odradit ostatní kandidáty do EU a otočit je na Východ, míní europoslanec za ANO

Ukrajina slaví úspěch. Lídři zemí Evropské unie schválili zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a také Moldavskem. Maďarský premiér Viktor Orbán přitom dlouho dopředu avizoval, že bude tento krok vetovat. „Musíme zemi maximálně pomoci,“ míní europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL. „Přijetí v urychleném procesu by se mohlo otočit proti Unii,“ namítá jeho kolega Ondřej Knotek (ANO) v debatě Pro a proti na Českém rozhlase Plus.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise chce namířit reflektory na nepřehledné aktivity třetích států v EU

Lídři zemí Evropské unie schválili zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a také Moldavskem (ilustrační foto) | Foto: Jakub Porzycki | Zdroj: Reuters

Europoslanec Knotek se domnívá, že by nebylo vůči ostatním kandidujícím zemím fér, aby Evropská unie přijala Ukrajinu ve zrychleném procesu. „Mohlo by se to otočit proti Unii, a tím pádem i Česku. A vlastně by to nemuselo být výhodné ani pro celou Ukrajinu,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Může otevření dveří pro Ukrajinu nějak Evropskou unii poškodit? Jan Bumba se ptá europoslanců Ondřeje Knotka a Tomáše Zdechovského

„Vstup do Evropské unie nelze urychlit. S Ukrajinou je potřeba mluvit na rovinu a vysvětlit jí důvody, proč je potřeba celým procesem projít, míní Zdechovský.

Musíme zemi maximálně pomoci, aby byla schopná právě v této složité době plnit kritéria, která po ní Unie požaduje, což jí pomůže například bojovat proti korupci nebo proti tomu, jakým způsobem tam je budována státní správa, aby byla co nejvíce samostatná a nezávislá,“ dodává.

‚Vítězství Ukrajiny a celé Evropy.‘ Evropská unie zahájí přístupové rozhovory, Zelenskyj se raduje

Číst článek

„Rétorika směrem k Ukrajině, zvlášť z bruselské bubliny, hovoří o urychlení. Jsou tam síly, které volají, aby tento příslib mohl v ostatních kandidujících zemích posílit hlasy, které říkají, že jejich vstupování do Unie trvá dlouho, mohou se obávat, že to s nimi Unie nemyslí vážně a mohou se otočit zpět na Východ,“ varuje ale Knotek.

Dodává, že i řady legislativců z Ukrajiny to vnímají tak, že jsou de facto v Unii a nyní je to jen formalita.

„Jakákoli rétorika o urychlení by mohla vést k obrovskému zklamání na Ukrajině, mohl by to být velký šok, protože země by nesplňovala dané podmínky a lidé, kteří dnes tepou některé státy za právní stát, by najednou začali tepat ji,“ tvrdí.

Prioritizace Ukrajiny

Podle Zdechovského je tento Knotkův argument zásadní. „Často slyšíme z úst představitelů Černé Hory, Severní Makedonie, Albánie, či Srbska, že podali přihlášku daleko dřív a snaží se splňovat ta kritéria, přičemž u Ukrajiny se Unie snaží maximálně pomáhat a téma neustále zvedat a politicky tlačit,“ domnívá se.

„Na druhou stranu je potřeba říci, že Ukrajině přijetí mezi kandidátské země pomůže ekonomicky i vojensky, protože v tu chvíli začne být pro investory a mezinárodní instituce vnímána jako partner,“ dodává.

Podpořil bych zrušení jednomyslnosti v Unii. Orbán dává najevo, že je to naléhavé, řekl ministr Dvořák

Číst článek

„Ještě před 14 dny platilo původní hodnocení Evropské komise, které k tomu, aby Ukrajina mohla zahájit přístupové rozhovory, požadovalo naplnění sedmi podmínek – a před pár měsíci ještě dvě až tři splněny nebyly. Na poslední chvíli přijali legislativu, což i podle Věry Jourové trochu působí jako znevýhodnění vůči zemím západního Balkánu, které chtějí také vstoupit do Unie,“ říká Knotek.

Dodává, že další otázkou je, zda se bude Unie schopna rozšířit, proto včerejší rozhodnutí vnímá jako prázdné gesto. Kdyby se Ukrajina do Evropské unie dostala, těžiště vlivu by se podle něj přesunulo na Východ.

„Dlouhodobě volám po statusu privilegovaného partnerství a je to pro země, se kterými máme exkluzivní vztahy. Tyto země se buďto mohou později stát členy EU, či ne. V ekonomickém slova smyslu by to znamenalo zmírnění některých podmínek a umožnění firmám členských států lépe podnikat nebo působit na evropské úrovni,“ tvrdí Zdechovský.

Je potřeba, aby si Evropa přestala lhát do kapsy a začala s něčím podobným pracovat – řada zemí by to ocenila,“ dodává.

Poslechněte si celou debatu Pro a proti ze záznamu nahoře v článku.

Jan Bumba, vsvo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme