Do Polska na nákup a zpátky. Na hraničním přechodu Medyka se tvoří kolona zpět na Ukrajinu
Něco takového ještě Polsko nikdy nezažilo. Přes jeho východní hranici s Ukrajinou se převalila vlna uprchlíků. Po začátku ruského válečného tažení před třemi měsíci se na polské hranice vydaly statisíce Ukrajinců, kteří se chtěli zachránit před válkou. Největší nápor zažíval hraniční přechod Medyka v jihovýchodním cípu Polska. Radiožurnál se vydal na stejná místa, o kterých jsme informovali před čtvrt rokem, kdy válka na Ukrajině začala.
U pěšího hraničního přechodu Medyka, nedaleko Přemyšle, se před třemi měsíci tísnily davy tisíců uprchlíků před válkou z Ukrajiny.
Nyní je dlážděný chodník vedoucí od hraničního přechodu úplně volný. Kolem jsou stany různých humanitárních organizací, které jsou ale většinou zavřené, protože tu moc není komu pomáhat.
Belgičan pan Fabrice pochází z okolí Arlonu u Lucemburských hranic. Má na sobě zelenou vestu a veselý klobouček, ze kterého trčí jakési oranžové výrustky. Nosí ho prý proto, aby odlehčil zdejší atmosféru.
Pomáhá lidem, kteří utíkají z Ukrajiny, ale také těm, kteří čekají na autobus, který je dostane dál do Přemyšle.
„Jsem si vědom toho, že všichni nejsou uprchlíci. Někteří jedou jen na nákup, nemůžu jim jen tak kontrolovat pas, odkud jsou a proč přicházejí,“ říká pan Fabrice.
Nabízí bonbóny, sušenky, ovocné dřeně. Zkrátka to, co může lidem udělat radost a osvěžit je. „Budu tu tak dlouho, dokud to podle mě bude potřeba,“ dodává Belgičan.
Ceny se zbláznily
Je tu zastávka autobusu, u které stojí hlouček žen a mladých lidí, zřejmě studentů. Mají tašky a batohy a chystají se na nákup do Přemyšle.
„U nás se ceny zbláznily. Jsem tu podruhé za cílem nakoupit. V Polsku jsou ceny potravin výrazně nižší než na Ukrajině,“ říká paní Snežana, která ve Lvově prodává zboží na trhu.
„Mám doma tři děti. Za ty ceny je prakticky nemožné je uživit. Ve Lvově my trhovci skoro nevyděláváme. Škola není, děti jsou doma. Copak se dá otevřít stánek a něco prodávat, když tam denně houkají sirény?,“ stěžuje si paní Snežana.
To paní Ludmila se do Polska nevydává za nákupy. Chce navštívit své dcery a vnoučata. Pak se zase vrátí domů na Ukrajinu.
„Jedu za dětmi, protože odešly do Polska. Ale všichni nemohou z Ukrajiny přece utéct. Tam je také potřeba něco dělat, pracovat. Já dělám všechno. Starám se o dům, o zahradu a také o dva zetě a i muže, kteří tam museli zůstat,“ popisuje své povinnosti paní Ludmila.
Nad Luhanskou oblastí zahynul ruský generálmajor Botašev, Ukrajinci sestřelili jeho letoun
Číst článek
„Chci je vidět. Ve Lvově dnes také není zrovna dobře. Chci se za nimi tedy podívat, protože nevím, jestli ještě budu mít tu možnost. To poslední bombardování bylo tak blízko nás, už jsem si opravdu myslela, že to bude náš konec,“ bojí se Ludmila.
Jak stály fronty automobilů na ukrajinské straně hranice, tak dnes stojí fronta kamionů na straně polské. Vezou ojetá auta s převozní poznávací značkou - na Ukrajině se momentálně nemusí platit clo a další daně za dovoz ojetých aut.
Fronta se táhne od hraničního přechodu Medyka asi po sedm kilometrů. Všechna tahle auta nakonec skončí na Ukrajině. Nahradí ty, které Rusové zničili během válečného tažení.
