První schůze šéfů ruské a ukrajinské diplomacie od počátku invaze průlom nepřinesla

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Kuleba po schůzce řekl, že požadavky Moskvy jsou nepřijatelné. Podle Lavrova má být Ukrajina neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.

Antalya/Kyjev/Moskva Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov | Foto: Mukhtar Kholdorbekov | Zdroj: Reuters

Setkání ministrů bylo první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny. Zprostředkovalo ji Turecko, šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu jednání moderoval a podle něj je úspěchem už jen to, že obě strany navázaly kontakt.

‚Náš prezident se ničeho nebojí.‘ Ukrajina chce přímé rozhovory Zelenského s Putinem

Číst článek

Z Lavrovových čtvrtečních výroků v Turecku je zřejmé, že se Rusko nevzdává svého zdůvodňování války zahájené před dvěma týdny. Ministr řekl, že Rusko požaduje neutralitu Ukrajiny, její demilitarizaci a je připraveno jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Konflikt podle něj vyprovokoval Západ, když postavil Ukrajinu do situace, aby si vybrala mezi ním a Ruskem. Navíc podle něj Západ vyzbrojováním Ukrajiny zvyšuje nebezpečí.

Rusko zpochybnilo na několika úrovních ukrajinské informace o středečním zásahu nemocnice v Mariupolu. Podle Lavrova byla v době útoku bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů. Ukrajina tvrdí, že tam zahynuli tři lidé včetně dítěte a 17 lidí bylo zraněno. Kreml si chce od armády vyžádat více informací.

Kuleba, který očekávání tlumil už před schůzkou, řekl, že jednání bylo velmi obtížné, protože se Lavrov držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko svůj útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi těmito požadavky je podle Kuleby i ukrajinská kapitulace, což je pro Kyjev nepřijatelné.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba | Foto: Alex Brandon | Zdroj: Reuters

„Ukrajina nemůže zastavit válku, pokud země, která ji napadla, to sama nemá v úmyslu,“ řekl Kuleba. Zdůraznil, že s Lavrovem hovořil o návrhu 24hodinového příměří a o ustavení humanitárního koridoru kvůli evakuaci civilistů z obléhaného Mariupolu, žádný slib z ruské strany ale nedostal. „V této věci jsme neučinili žádný pokrok. Zdá se, že tato rozhodnutí přijímá v Rusku někdo jiný,“ dodal ministr.

„Jsem připraven pokračovat v těchto snahách s cílem ukončit válku na Ukrajině, zastavit utrpení ukrajinských civilistů a osvobodit naše území od ruských okupačních sil,“ řekl Kuleba.

Turecký ministr zahraničí Çavuşoglu na tiskové konferenci popsal schůzku obou politiků jako zdvořilou. Podle něj bylo jednání obtížné, ale neprovázely ho vzedmuté emoce ani zvýšené hlasy. Od prvního setkání se podle něj nedaly čekat zázraky, je ale dál nutné jednat o trvalém příměří a o evakuacích civilistů.

Podpora ze Západu

Ostře se vyjádřil k situaci slovenský premiér Eduard Heger, když řekl, že Západ nesmí v tlaku na Rusko polevit, přičemž ruský prezident Vladimir Putin podle něj nemá zábrany a je neústupný. „Překračuje všechny limity, které jsme viděli ve druhé světové válce. Tento člověk je úplné zvíře. Dlouho jsme jednali s Putinem v rukavičkách,“ řekl Heger s tím, že je třeba Putina zastavit, aby se nedostal do Kyjeva.

Podpora ze všech stran. Za Ukrajinu se postavil britský princ William, Zelenskému volal papež

Číst článek

Od své tradiční neutrality se kvůli Ukrajině odchýlila britská královská rodina a své postoje začali její členové naznačovat květinami nebo volbou barev. Princ William a jeho žena Kate ve středu přijeli na návštěvu Ukrajinského kulturního centra v Londýně, neskrývali, na čí straně stojí a oba měli připnutý odznak s ukrajinskou vlajkou.

V podpoře Ukrajiny pokračují také USA, jejichž Sněmovna reprezentantů schválila federální rozpočet na letošní fiskální rok, který obsahuje 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard Kč) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině.

Lavrov: Sankce Rusko zvládne

Rusko je připraveno vést rozhovory o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ve formátu dřívějších jednání v Bělorusku, který je nenahraditelný, řekl Lavrov. Nevyloučil ani možnost setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, na jednání by se však podle něj musely probírat konkrétní návrhy.

Ruská ekonomika je v šoku kvůli západním sankcím, mluvčí Kremlu je označil za ekonomickou válku

Číst článek

Lavrov také prohlásil, že Rusko z nynější krize vyjde s obnoveným pohledem na svět. „Nemáme žádné iluze o tom, že by Západ mohl být spolehlivým partnerem... Ujišťuji vás, že to (krizi) zvládneme a uděláme všechno, abychom už na Západu nikdy nebyli závislí, v jakékoli oblasti,“ řekl Lavrov. „Strýček Sam už nikdy nebude schopen zničit naši ekonomiku,“ dodal ruský ministr.

Peskov: Ruská ekonomika je v šoku

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal, že ruská ekonomika zažívá šok, a sankce Západu označil za bezprecedentní ekonomickou válku. Její důsledky ale podle něj budou minimalizovány. 

Británie pokračuje ve vyhlašování sankcí proti Rusku a na jejím seznamu se nově objevil i ruský miliardář a majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, podnikatel Oleg Děripaska, šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a blízcí Putinovi spolupracovníci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme