USA hodí za čas Evropu přes palubu – i kvůli Ukrajině, varuje expert
Premiér Petr Fiala (ODS) zavítá do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho nástup do čela Spojených států v roce 2021 vyvolal v Evropské unii velké naděje na zlepšení transatlantických vztahů po jejich výrazném ochlazení za vlády Donalda Trumpa. Odborník na Severní Ameriku Jan Hornát se domnívá, že evropská očekávání spojená s Bidenem se do značné míry naplnila, i když ne úplně. A ještě chmurnější vize má do budoucna.
„Obávám se, že v momentě, kdy bude konstelace republikánských kongresmanů, kteří budou mít výraznou většinu, a republikánský prezident à la Donald Trump, tak hodí z bezpečnostní perspektivy Evropu přes palubu,“ soudí vedoucí Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s Janem Hornátem z FSV UK, odborníkem na Severní Ameriku
Takový vývoj zatím sice neočekává ani po případném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu po podzimních prezidentských volbách v USA. Později ale podle Hornáta reálný je. „Nestane se to během tří nebo čtyř let, ale za pět až deset let je to realita, která dává smysl z hlediska amerických zahraničních zájmů,“ dodává.
Neschopná Evropa
Jedním z důvodů je podle Hornáta i neschopnost evropských států pomoci Ukrajině proti ruské vojenské agresi bez podpory USA.
„Ve Spojených státech je to teď skutečně velké politické téma a vycházející hvězdy Republikánské strany si na tom v tuhle chvíli budují politickou kariéru. Vytváří to kohortu republikánských politiků, kteří nevidí Evropu pozitivně ani v tom smyslu, že není schopná zařídit si svoji vlastní bezpečnost,“ upozorňuje expert na americkou politiku.
Kapka na rozžhavený kámen. Ostravsko těží z peněz Evropské unie, nejsou ale všelék
Číst článek
Současný šéf Bílého domu Joe Biden je podle něj posledním „transatlantickým prezidentem“, který má k Evropské unii blízko. A to i kvůli úzkým osobním vazbám díky rodinným kořenům v Irsku.
„To, co nedokáže Evropa dohodnout s Bidenem teď, už bude mnohem složitější s jakýmkoli americkým prezidentem v budoucnosti,“ předpokládá Jan Hornát.
Byrokratická obluda EU
„Myšlenka, že Evropa je konkurent, se postupně dostává do politického mainstreamu minimálně v Republikánské straně. Biden to tak nevidí, ale historická paměť současných amerických politiků už není taková,“ vysvětluje.
„Nejen že Evropu vidí jako takového byrokratického behemota a proglobalizační sílu, ale zároveň jako aktéra, který okrádá své členské státy o suverenitu, jak se vyjadřoval Trump,“ popisuje Jan Hornát, jak Unii vnímá velká část současných amerických politiků.
Co tedy přinesly tři roky Bidenovy vlády pro vztahy USA a Evropy? V čem mají Spojené státy s EU spory, a v čem se naopak shodují? Jakou roli v tom hraje a bude hrát Čína? A co s transatlantickými vazbami udělá, pokud se příští rok do Bílého domu vrátí ostrý kritik Unie Donald Trump?
Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.
