Nůž za 1000 hřiven, vojenské kalhoty za 3800. Ukrajinští dobrovolníci si výbavu platí z vlastního
Ukrajinská obrana se skládá z mnoha různých složek, profesionálních i dobrovolnických. Tvoří ji jak zkušení vojáci, tak domobranci. Muži i ženy. Stranou nezůstali stát ani mnozí senioři s částečnou invaliditou. Někteří se vydávají i do první linie obrany, jak zjistil náš zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín.
„V této jednotce jsou jak profesionální vojáci, tak dobrovolníci, kteří sem přijeli z různých koutů Ukrajiny. Ptám se jich, protože mají rodiny hodně daleko na západní Ukrajině, jak to snášejí a oni jenom krčí rameny a říkají ‚No oni se o nás samozřejmě bojí, ale co máme dělat.‘ Jsme s nimi často ve spojení a voláme jim my odsud. S námi stejně nemá smysl o tom diskutovat.“
Nůž za 1000 hřiven, vojenské kalhoty za 3800. Ukrajinští dobrovolníci si výbavu platí z vlastního
„Naše rodiny už pochopily, že je lepší se s námi nehádat, protože tu zkrátka musíme být. Vyptávám se ještě, jak časté jsou tady přílety, to jsou vlastně dopady raket nebo jiné munice, například té dělostřelecké. Zrovna včera to tady vedle úplně zničilo garáž. Psi se rozeběhli a my jsme se ukryli do sklepa,“ řekl starší člověk, který se představil jako Zabrus.
Ukrajina neoznámí počátek chystané jarní protiofenzivy. Některé akce podle Kyjeva už začaly
Číst článek
Zabrusovo povolání věru nepatří k těm, které byste očekávali tady, na první frontové linii na východě Ukrajiny. Je totiž včelařem a zároveň také velitelem domobrany doma, na severozápadní Ukrajině, v Rivněnské oblasti.
Invalida na frontě
„Spojil jsem se s velitelem praporu a on mi umožnil výcvik tady na východě. Dali nám instruktory a ti mě vyškolili na vojenského zdravotníka. Školitelé byli špičkoví odborníci ze Švédska, kteří předtím zachránili mnoho našich chlapců v bojích u Izjumu a Kupjansku.“
„Sem jsem se dostal díky dobré vůli velitele praporu. Jsem invalida se středně těžkým postižením a nikde jinde mě do bojové zóny přijmout nechtěli. Tady nás chlapci potřebují,“ popisuje Zabrus.
Rusko dál útočí, nehledě na ztráty, tvrdí Ukrajina. Kyjev za uplynulý den odrazil 55 útoků
Číst článek
A pan Zabrus rozhodně nechtěl sedět někde za pecí. Nebezpečí si uvědomuje, ale dokáže se s tím vyrovnat.
Psychická podpora
„Každý den je situace jiná, včera to bylo hodně těžké. Ostřelování bylo nepřetržité, až jsem si myslel, že se blíží moje poslední hodina a že musím utéct. Odvahu nám dodává bojový duch, který v jednotce panuje. Psychicky se podporujeme navzájem, koneckonců – i to je můj úkol.“
„A doma? Tam pořád jen na něco čekáš. Můj švédský instruktor má za sebou 28 let praxe. Viděl, jak si počínám – díval se mi na ruce – a řekl: ano, ty můžeš pracovat na frontě,“ dodal.
Pan Zabrus, stejně jako jeho další přátelé z Rivněnské oblasti, si všechno platí sám, včetně polní uniformy. Doma pobírá důchod a přivydělává si jako řidič – za čtyři až pět tisíc hřiven měsíčně, což jsou v přepočtu asi tři tisíce korun.
Rus v telefonátu kritizoval válku. Prokurátor žádá devět let ve vězeňském táboře za ,nepravdivé‘ zprávy
Číst článek
Nůž stojí 1000 hřiven, vojenské kalhoty 3800 hřiven, termo spodní oblečení několik tisíc hřiven, náhradní kalhoty 2000 hřiven, boty asi 4000 hřiven, bunda, fleecka – to vše si koupil za vlastní peníze. Když to spočítáme, je to téměř 20 000 korun jenom za základní výbavu. Důchod má 17 000 hřiven, asi 10 000 korun.
Zabrus kritizuje státní vojenskou byrokracii, která podle něj neumí využít zkušeností ani sil starší generace. V tomto praporu, který je jen volně spojený s pravidelnou armádou, je naopak velmi spokojený.
„S ohledem na válečnou dobu tu máme skoro ideální životní podmínky. Chlapci jsou moc šikovní – připojili vodu, elektřinu z generátoru i internet. Tady máme možnost se připravit, odpočinout si a potom dál plnit bojové úkoly,“ hodnotí Zabrus život na frontě.
