Polsko asi změní premiéra, čeká ho nová éra. Předávání moci bude třeskuté, tipuje zpravodajka

Praha/Varšava 18. října 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Polské parlamentní volby jsou za námi a strana Právo a spravedlnost (PiS) je jejich nominálním vítězem. Jak moc hořké je pro ni toto vítězství?
Pravděpodobně je hodně hořké. PiS sice získalo víc než třetinu hlasů, ale náskok oproti druhé Občanské koalici (KO), která byla nejžhavějším opozičním kandidátem, není příliš velký. Jsou to sotva 4,5 procenta, a to znamená, že PiS sice zvítězilo, ale nemá s kým složit vládní většinu v Sejmu. Pravděpodobně nezíská žádného koaličního partnera, s kterým by získalo víc než 231 mandátů. Vítězství je to tedy uznatelné a jde o dobrý volební výsledek, nicméně není nejlepší pro politickou stranu, která se v minulosti těšila i více než čtyřicetiprocentní podpoře a která je na parlamentním poli teď osamocená.

PiS tedy získalo lehce přes 35 procent všech odevzdaných hlasů, KO necelých 31, jestli se nepletu.
30,7 procenta.

To znamená, že ve štábu Jarosława Kaczyńského z PiS se neslavilo, byť vítězem voleb je právě on.
Reakce ve štábu byly rozpačité. 

Na pódiu se oslavovalo, Jarosław Kaczyński vystoupil a říkal, že PiS vyhrálo. Bylo ale znát, že lidé, kteří se shromáždili pod pódiem v neděli k deváté hodině večerní, tedy ve chvíli, kdy se uzavíraly volební místnosti, reagovali na předběžné výsledky sice s potleskem a jásotem, ale v jejich mimice byla znát určitá vlažnost. Vypovídá o tom i fakt, že jakmile skončila zhruba půlhodinová tisková konference, kde vystoupili nejviditelnější představitelé PiS, tak varšavské sídlo strany začalo poměrně rychle opouštět velké množství lidí, kteří se tam shromáždili. Do půlnoci bylo vyklizené úplně a jak se tak všichni pomalu trousili ven, tak tam na ně čekali lidé, kteří už víceméně oslavovali, že PiS po osmi letech pravděpodobně skončí. Byla to zvláštní oslava. Dost o tom také vypovídá, že Jarosław Kaczyński ve vítězném projevu sice oslavoval úspěch, ale zároveň říkal, že strana udělá všechno pro to, aby dál udržovala svůj program, ať už bude v opozici, nebo ve vládě.

Mateusz Morawiecki byl ve štábu také k vidění? Ptám se, protože PiS je taková dvouhlavá strana.
Jarosław Kaczyński sice je předsedou strany, ale víceméně není hlavním vládním vykonavatelem ve straně. Na pódiu s ním proto stál Mateusz Morawiecki, který je aspirantem na to, aby sestavoval vládu. Poprvé se stal premiérem po Beatě Szydłové, a teď by to bylo jeho třetí volební období.

Co ale nakonec rozhodlo, že ani 35 procent ve volbách patrně nebude PiS stačit na post premiéra?
Dospělo to k tomu tím způsobem, že žádná z velkých politických stran nebo koalicí v Polsku nechce s PiS spolupracovat. V minulosti se v průzkumech nejvíc mluvilo o tom, že PiS by mohlo najít nového koaličního partnera v krajně pravicové Konfederaci, která ještě v červnu, v červenci podle průzkumů mohla dosáhnout až na 15 procent. Její vzestup byl ohromný, velmi rychlý, diskutovaný a bouřlivý. Ale Konfederace je zároveň strana, která cílila na mladé lidi, kteří už nechtějí vládu PiS a Jarosława Kaczyńského, a velká část z nich nechce ani vládu Donalda Tuska. Konfederace ve svém programu od začátku deklarovala, že když bude v Sejmu, tak s PiS do vlády nepůjde. Kromě KO, u které koalice s PiS nepřipadá v úvahu, se do parlamentu dostala ještě Levice a Třetí cesta. Levice je názorově a ideově, řekněme na absolutně opačné straně politického spektra a Třetí cesta těžila z toho, že i někteří voliči PiS už jsou z této strany unavení. Cítí únavu ze všech podmínek, ve kterých Polsko je poslední čtyři, pět let, a hledali jiné východisko. Nabídla jim ho Třetí cesta, která částečně vytěžila bývalý elektorát PiS.

Dodám, že Třetí cesta získala zhruba 14,5 procenta hlasů, Levice 8,5 procenta, Konfederace lehce přes 7 procent. V Sejmu by tedy měli zasednout poslanci těchto pěti stran. Když jsme u Třetí cesty a Levice, tak to jsou ale strany, se kterými by koalici mohla sestavit KO, je to tak? 
Ano. Tyto tři strany vystupovaly od začátku předvolebního boje tak, že jsou schopné spolupracovat a že jejich cílem je ukončit současnou vládu PiS, kterou za spoustu kroků a činů kritizují. Ať už je to justiční reforma, která vedla k velmi zhoršeným vztahům s Evropskou unií, nebo velmi citelné zásahy do osobnostních a ženských práv, do výuky a vzdělávání, do prorůstání církve se státním aparátem nebo také prorůstání vlády do různých státních firem.

Pokud výsledek voleb naznačuje, že by KO vedená Donaldem Tuskem opravdu mohla sestavit novou vládu, tak představuji si to správně, že ve štábu Občanské platformy (PO) Donalda Tuska zavládl při sčítání hlasů jásot a oslavy?
Reakce na předběžné výsledky voleb tam byly velmi bouřlivé. Nastala až euforická atmosféra, kdy Donald Tusk na pódiu křičel do mikrofonu, že demokracie vyhrála, že KO znovu vyhrála Polsko, že je to konec zlých, špatných časů osmileté vlády PiS a že nastává nová éra nadějí. 

Rozdělená společnost a Tuskova „nová éra“

Jak si mám představit novou éru nadějí?
Společnost je pořád silně rozdělená a výsledky voleb ty hranice nebo příkopy nijak nezasypou a nezruší. Pořád tady budou lidé, kteří zůstanou přívrženci PiS a budou citelně a nelibě nést, že pravděpodobně přišli o vládu na příští čtyři roky. Na druhou stranu je tady obrovské množství lidí, kteří chtěli, aby se Polsko posunulo zpátky na Západ do unijních struktur a aby v něm převážily západní ideje a hodnoty. Mluvila jsem o tom s politologem Andrzejem Ryszardem z Polské akademie věd, který říkal, že volby nebyly ani tak politické jako spíš civilizační, že byly o tom, kam Poláci chtějí směřovat, jestli k Evropské unii, nebo na Východ s protiruskou rétorikou. Cestu na Východ pro něj symbolizovalo PiS. Tím, jak utužovalo svoji moc v uplynulých osmi letech, se spíš blížilo například k Orbánovu Maďarsku nebo pravděpodobně i k Ficově představě Slovenska. Polská společnost bude nadále velmi rozdělená. Pro opozici bude velmi složité domluvit se na nějakém programu, protože ji tvoří strany, které jsou také z různého názorového spektra, od levice přes katolíky po agrárníky, a každá má vlastní představu vlády. Můžeme si to ukázat na programu, který se týká potratových zákonů: KO chce jeho zmírnění, protože v současnosti má Polsko velmi přísný zákon ohledně přerušení těhotenství, Levice by chtěla úplné povolení umělého přerušení těhotenství, a pak tu máme lidovce z Třetí cesty, kteří už veřejně deklarovali, že rozhodně nestojí o to, aby se cokoliv ohledně potratového zákona v Polsku měnilo. Takže domluva o sestavení koalice i následná domluva během příštích čtyř let bude pravděpodobně složitá a plná dohadů a Poláci to budou vnímat. Možná to bude dokonce prohlubovat určitou frustraci lidí z politické situace v Polsku. 

Jsem rád, že jsi zmínila názorovou rozmanitost, která na opozičním spektru politických stran panuje. Co modernizace polské armády, která postupovala v posledních letech poměrně závratnou rychlostí - mohla by pokračovat i za vlády Donalda Tuska?
Určitě bude pokračovat, protože Polsko je na východní hranici Evropské unie a musí ji zabezpečovat, zároveň velmi vnímá hrozbu ruské války na Ukrajině a považuje Rusko za agresora. Polsko má současně velmi špatné diplomatické vztahy s Běloruskem, se kterým sdílí dlouhou hranici, na níž od roku 2021 trvá migrační krize. Modernizace a rozvoj armády má navíc mezi obyvateli ohromnou podporu. Pokud by ji KO zastavila, uškodilo by jí to nejen na domácí scéně, ale i na té mezinárodní, protože Polsko je v rámci Severoatlantické aliance silným a od loňského roku i velmi důležitým hráčem. KO říká, že chce dál pokračovat v nákupu nové výzbroje, ale zároveň hodlá provést audit stávajících dohod, protože zhruba od minulého roku napadala vládu PiS, že nakupuje překotně, bez výběrového řízení, velmi draze a zadlužuje zemi. Vláda si totiž vzala na vojenskou techniku, která pochází z Jižní Koreje i ze Spojených států, miliardové půjčky nejen u Jihokorejců, ale i u Američanů. KO proto chce překontrolovat všechny tyto tendry, jestli proběhly tak, jak měly, a jestli tam nebyly nějaké finanční úniky. Pokud by získala vládu, tak chce do sta dní představit vlastní vizi toho, jak by armáda měla v modernizaci pokračovat.

Půjčím-li si slova analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky o hysterii zahraniční politiky Polska, tak myslíš si, že za potenciální vlády Donalda Tuska by zahraniční politika našeho souseda byla méně hysterická?
Určitě by byla jiná směrem k Evropské unii, protože Donald Tusk byl předsedou Evropské rady a zároveň se netají tím, že by vztahy s unií rád zlepšil, protože Polsko má v současné situaci několik sporů s Evropskou komisí. EU blokuje část rozvojových peněz pro Polsko kvůli tomu, že přijalo několik justičních reforem, které vedly k narušení spravedlivosti soudů v Polsku. Evropská komise to Polsku dlouhodobě vytýká a chce, aby země tyto reformy a úpravy zákonů změnila a zastavila. Polsko to dosud bralo jako útok na svoji suverenitu a státoprávnost a odmítalo to. Tím se celý spor s EU prohluboval. Polsko se stalo odpůrcem jakéhokoliv evropského řešení migrační krize a v současnosti je spíš sabotér veškerých jednání a rozhodnutí EU, což v době, kdy Evropa čelí několika krizím, celému společenství nijak nepomáhá.

Ptát se na Visegrádskou čtyřku je už evergreen, ale nemohl by právě Donald Tusk této formaci, kterou mnozí považují do jisté míry za vyčpělou, vlít novou krev do žil?
Mohl by zkusit být jakýmsi mediátorem čtyř zemí V4, které mají velmi rozdílný přístup k mnoha věcem, v současnosti asi zejména k Rusku. Ale Tusk zároveň asi bude větším partnerem pro Českou republiku, protože už v minulosti měl s Českem velmi dobré vztahy. Myslím, že v rámci V4 zůstane rozložení sil pořád stejné. Polsko a Česko budou více spolu a zdá se, že Slovensko po volbách bude spíše na straně Maďarska. 

Trnitá cesta k nové vládě

Bavíme se, jako by bylo jasné, že Levice, Třetí cesta a KO složí vládu a PiS s Konfederací půjdou do opozice. Kolik procent dáváš tomuto scénáři?
Bude k němu dlouhá cesta. Myslím totiž, že prezident nejdříve pověří sestavením vlády představitele vítězné strany PiS a že bude trvat minimálně měsíc a půl, než se dozvíme, jestli by tato vláda byla životaschopná.

Je naprosto jasné, že Jarosław Kaczyński vládu složit nemůže?
PiS se pokusí sestavit vládu a získat pro ni důvěru, to znamená, že potřebuje více než 230 poslanců, kteří by hlasovali pro. Takovou podporu ale pravděpodobně nezíská, protože nejčastěji zmiňovaným koaličním partnerem PiS byla Konfederace. Mluvilo se o tom, že Konfederace by mohla PiS podpořit při vyslovení důvěry vládě, ale dál by kabinet nepodporovala. Navíc to vypadá, že ani tyto dvě strany nedají dohromady většinu, takže není příliš pravděpodobné, že by PiS mohlo vládnout. Pokud bude vládu sestavovat opozice, tak tam dohoda asi bude. Opoziční uskupení se dohodnou, jak si rozdělí ministerstva, ale je otázkou, jak silná a soudržná tato vláda bude, protože půjde o trojkoalici KO, Třetí cesty a Levice. Tyto strany se budou snažit zachovat si svojí současnou voličskou podporu, protože příští rok jsou evropské volby, ve kterých budou chtít uspět s vlastními kandidáty do Evropského parlamentu, a za dva roky Polsko čekají prezidentské volby. Tady narážíme na další věc, totiž že i kdyby vznikla vláda z dosavadní opozice, tak se ještě dva roky bude muset potýkat s prezidentem Andrzejem Dudou, který je bývalým kandidátem PiS. Taková vláda se v případě schvalování zákonů může často potýkat s prezidentským vetem.

Otázka síly takové koalice je jedna věc, ale koaliční strany by měly poměrně silný mandát vzhledem k velké volební účasti Poláků. To je mimochodem jeden z důvodů, proč sčítání hlasů trvalo tak dlouho. Polsko má navíc trochu jiný volební systém, takže na oficiální výsledky se čekalo dny, nikoliv hodiny jako u nás. PiS asi bude dlouho analyzovat, proč nakonec tolik lidí nehlasovalo pro ně, jestli to bylo vyhrocenou kampaní nebo malým množstvím přislíbených sociálních darů, které jim v minulých volbách k vítězství stačily. Konec konců, i letos to stačilo, ale tentokrát je to hořké vítězství. Pokud se nakonec složí vláda kolem Donalda Tuska a jeho KO, jak složité bude předávání moci? PiS vládlo osm let, je určitě hluboce zakořeněné nejenom v politických strukturách Polska, ale i v mediálních strukturách a tak dále. Můžou v tomto ohledu nastat problémy?
Předávání vlády bude v mnoha ohledech třeskuté. Nebude to tak v případě samotných úřadů, jako je Senát a Sejm, protože tam všechno určují zákony. Ale správně jsi řekl, že vláda PiS osm let prorůstala do ostatních sfér řízení státu, skoro všechny státní podniky jsou dnes ovládané někým z tohoto uskupení. U státních podniků zároveň vzniklo několik nevládních agentur a nadací, které jsou také ovládané lidmi napojenými na PiS, a veřejnoprávní média jsou ve své podstatě úplně ovládaná dosavadní vládní stranou.

Můžeme o nich tedy mluvit spíš jako o státních médiích?
V Polsku se i říká, že například zdejší hlavní televize TVP je provládní, až prostranická. Lze sledovat, že už první den po volbách v ní ubylo kritiky směrem k opozici, ale samozřejmě všechny opoziční strany deklarovaly, že toto období chtějí ukončit a že chtějí všechny nastrčené, řekněme trafikanty od moci odstavit. Třetí cesta a Levice současně říkají, že nechtějí, aby jejich místa obsadili lidé blízcí KO, protože by to bylo od jednoho extrému k druhému a všechno by ve své podstatě zůstalo stejné. 

Vypadá to, že Polsko stojí před mnoha výzvami…
Řekla bych, že ano, protože to byly velmi důležité volby, což ukazuje i obrovská volební účast, která byla největší od roku 1989. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, Reuters a YT TVP Info.