Více zbraní, více masových střeleb? Nekonečná debata o zákonech, svobodě a zkušenostech z USA

Washington 3. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nedávná střelba na Univerzitě Karlově v Praze, při které zemřelo 14 lidí, rozvířila v Česku debatu ohledně zpřísnění zákona o střelných zbraních. Všichni si kladou otázku, zda by taková tragédie měla vést ke změně legislativy, anebo bychom měli hledat příčiny jinde? Co myslíte?
Masové střelby, jako ty, které známe z USA, jsou určitě velký problém a vyžadují komplexní přístup, abychom se s ním nějak vypořádali. Je to mimořádná událost a Česko je malý stát, kde se to děje méně často než v tak velké zemi, jako jsou Spojené státy. Je ale znepokojující, že i v případě střelby v Česku jsou jasné známky toho, že se střelec inspiroval masovými střelbami jinde ve světě. Když vidíme takovéto napodobování, je to znepokojivé, protože určitě nechceme, aby vznikl nějaký vzorec, podle kterého budou problémoví mladí muži páchat podobně smrtící útoky. Měli bychom se vážně zabývat tím, jak tento problém řešit.

Je ale nezbytné se zabývat legislativou, nebo bychom se měli zaměřit na situaci ve společnosti či připravenost škol?
Jde o kombinaci několika faktorů. V současné době je ve světě více napětí, než by bylo ideální, a to se promítá i do života jednotlivců, především mladých mužů, kteří se pak mohou sami dostat pod mimořádný psychický tlak. Je tedy důležité se tím zabývat. Česko je ale jen jednou ze zemí v Evropě, která je teď ve velmi obtížném období, a po celém světě rostou pravicová populistická hnutí, která napětí přiživují, což může čas od času vyústit ve výbuchy násilí. Řešení toho je, myslím, jednou z priorit. Je ale potřeba se zaměřit i na otázku zbraní. V USA je tento problém samozřejmě závažnější, než ve skoro kterékoliv jiné bohaté zemi. Česko by ale možná udělalo dobře, pokud by zjistilo, jak se útočník dostal k tolika zbraním a jestli je možné učinit nějaké kroky, které by aspoň omezily smrtící sílu, k níž se problémoví mladí muži mohou dostat.

Omezený přístup k zbraním zákonem

V naší Poslanecké sněmovně je právě teď na stole novela zákona o střelných zbraních. Podle ní by lékaři měli mít možnost nahlédnout do registru a dát policii podnět k odebrání zbraní. Ministr vnitra nicméně vyslovil pochybnosti o tom, že by i nejlépe napsaný zákon mohl podobným incidentům úplně zabránit. Jaké by podle vás byly nejlepší kroky k prevenci takových útoků?
Myslím, že takový druh opatření může určitě pomoct. My, kteří se tím v USA zabýváme, si uvědomujeme, že nejde zabránit úplně všem masovým střelbám, zvlášť v zemi jako jsou Spojené státy, kde je v oběhu daleko víc zbraní na osobu než v České republice. Je ale možné věci měnit k lepšímu. Jednou z oblastí, kterým můžeme věnovat pozornost, jsou podobné znaky v chování problémových jednotlivců. Vím, že kdybychom v USA nastavili systém tak, aby se problémoví lidé ke zbraním nedostali tak snadno, podařilo by se počet masových střeleb významně snížit. K nějakým incidentům bude ale docházet vždycky. Před pár lety jsme například měli hroznou masovou střelbu v Las Vegas, kde bylo zavražděno na 60 lidí. Pachatel ale nevykazoval moc varovných příznaků, které by napověděly, že něco takového plánuje. Skoro každé další masové střelbě ve Spojených státech, která si vyžádala podobný počet obětí jako tragédie v Praze, ale předcházelo hodně signálů. Snaha identifikovat takové lidi a držet je od zbraní dál, by mohla sehrát významnou roli. Nezastaví je sice všechny, ale může to být velmi podstatné ve snižování počtu podobných případů.

Když říkáte, že by mohlo pomoct nedávat problémovým lidem do rukou zbraně, myslíte tím, že psychologické testy mohou být opravdu užitečné?
Ano, myslím si, že psychologické testy mohou pomoci. Ale dokonce i bez testování skoro každý z nejsmrtelnějších útoků masových střelců ve Spojených státech odhaluje obrovské problémy – ukazuje se, že by úplně stačilo, aby na podobné jedince upozornili policii třeba sousedi, a policie by pak měla možnost jim zbraně odebrat nebo jim k nim omezit přístup. Většinou se totiž předem projeví poměrně jasné známky problémů. V USA naneštěstí existuje vlivná zbraňová lobby, která se pokouší omezit možnosti vlády zbraně odebírat. Pokud ale stát má kapacity k tomu, aby potenciálně problematické lidi odhalil, je podle mě moudré jich využít. 

Pokud jde o testy, je tu otázka jejich spolehlivosti, a pak tu máme další hledisko – lidé, kteří podporují právo na držení zbraní, často tvrdí, že kdo má zbraň, může nějakého útočníka se zbraní zneškodnit. I v České republice je právo na držení zbraně chráněno Ústavou. Víc než 300 tisíc lidí tu má zbraň. Není to argument, který máme brát v potaz?
Nejvyšší soud ve Spojených státech se skutečně pokusil enormně posílit právo na držení zbraně skoro pro každého. Samozřejmě za to ale platíme daň. Hodně tedy záleží na tom, co kdo od státu chce. Někteří lidé, kteří v USA prosazují právo na držení zbraně, mají za to, že je nezbytné, aby měl každý jednotlivec možnost zaútočit na vládu, pokud se stane tyranií. Jiní si zase myslí, že je to potřeba proto, aby se ochránili před zločinci. Ve Spojených státech ale vidíme důsledky – může to vést ke značným problémům s masovou střelbou a k o hodně většímu počtu případů násilí s použitím střelných zbraní, než by bylo tolerováno ve většině evropských států.

Víc zbraní, častější střelba

Můžete na základě vašich zkušeností a dat z USA popsat, jaká je spojitost mezi zbraněmi ve společnosti a množstvím tragických incidentů?
Co se týká masové střelby, není pochyb o tom, že po celé zemi vzrostl počet zejména útočných zbraní s velkokapacitními zásobníky v rukou problémových lidí. V souvislosti s tím vidíme i nárůst masové střelby, takže je tu jasné propojení. Měli jsme desetiletý zákaz útočných pušek a velkokapacitních zásobníků a v dané dekádě se počet případů masové střelby snížil. Když ale v roce 2004 tento zákon přestal platit, viděli jsme, že čísla začala dost dramaticky růst.

Jak významná je debata o kontrole zbraní v USA v současnosti?
Je to velmi neobvyklá situace, kdy více Američanů než dřív chce razantnější kontrolu zbraní, a to zejména kvůli problému masových střeleb. Nejvyšší soud se ale po jmenování tří soudců a soudkyň exprezidentem Donaldem Trumpem přiklonil na stranu zbrojařského průmyslu a aktivně se snaží zrušit veškerá opatření pro kontrolu zbraní. Ve Spojených státech, kde je pro větší kontrolu zbraní výrazná většina, tak vzniká docela napětí. Nejvyšší soud přitom kontrolu zbraní po celé zemi ruší. 

Myslí si Američané, že změny v legislativě skutečně mohou vést k zásadní změně?
V USA je v rukou civilistů víc zbraní, než je celkový počet obyvatel země, a to je problém. Data nicméně ukazují, že některá opatření mohou přinejmenším snížit míru smrtícího násilí. Nikdy se nedostaneme na úroveň Anglie nebo Japonska, ale můžeme doufat, že se přiblížíme k Finsku nebo dokonce Švýcarsku.

Může být problém i jinde než v zákonech?
Je potřeba mít na paměti dvě věci. Velkou roli určitě hrají sociální faktory. Čím stabilnější a méně urbanizovaná je země, tím nižší je úroveň násilí. Ve Spojených státech jsou oblasti, kde i přes množství zbraní není úroveň násilí nijak vysoká. Na severovýchodě USA, který je jak asi víte stabilnější, bohatší a méně ovlivněný extremistickými populistickými ideologiemi než zbytek země, je úroveň násilí taky nižší. Máte naprostou pravdu, že kulturní faktory hrají roli. Čím vyšší je stabilita společnosti, tím je to lepší – tím méně je drogové závislosti nebo alkoholismu. To jsou všechno věci, které násilí prostřednictvím střelných zbraní ovlivňují. Zbraně samotné v žádném případě nejsou jediným zdrojem problémů. Všechny tyto faktory ale situaci zhoršují, pokud mladí problémoví muži mají přístup ke smrtícím zbraním, a právě v této oblasti jsou na tom USA špatně, a to je taky důvod, proč vedeme v počtu střeleb mezi všemi státy. Taky když se podíváte na celková data o počtech vražd v USA, nejsme na tom jako ostatní bohaté země.

Pomáhá zpřísnění zákona o zbraních?

Podrobně sledujete debaty kolem zákonů na držení zbraní v USA. Existují ale jinde ve světě příklady, kde došlo ke zpřísnění na základě masové střelby, což pak vedlo ke snížení počtu podobných incidentů?
Zemí, kde docházelo k hrozivým masovým střelbám, které vedly k přísné změně zákona, je Austrálie. V roce 1996 tam došlo k masové střelbě, při níž zemřelo 35 nebo 36 lidí. O 12 dní později tamní vláda zavedla skutečně striktní omezení držení zbraní a v podstatě od lidí vykoupila spoustu zbraní, které byly alespoň nějakou dobou ve Spojených státech zakázány. Dopady byly úžasné. Když tehdy australský premiér volal po takové kontrole, budilo to kontroverze. Ve výsledku to ale přineslo takový užitek, že je většina Australanů za toto omezení útočných pušek, kterými se zabíjelo, velmi vděčná. Před rokem 1996 měla Austrálie větší počet případů masové střelby na obyvatele než Spojené státy. Dnes, po změnách z roku 1996, tam masové střelby prakticky úplně vymizely.

Český vojenský analytik Jan Kofroň zmínil pochybnosti, zda je stávající zákonná úprava v Česku vhodná i v otázce toho, kdo by měl mít povolení k držení poloautomatických pistolí a pušek. Myslíte si, že potřebujeme rozlišovat, o jakém druhu zbraní mluvíme?
V USA na to existuje zajímavá studie. Vědci se detailně podívali na typy zbraní, které na ulicích zabíjejí nejvíc. Vyšlo jim, že pokud omezíte zbraně s výkonnějším střelivem, ať už je to ruční zbraň nebo dlouhá puška, má to přímý vliv na počet úmrtí v důsledku trestné činnosti. Myslím si tedy, že to přináší pozitivní výsledky. Existuje jeden velmi jasný příklad z roku 1981, kdy došlo v USA k atentátu na prezidenta Ronalda Reagana. Útočník měl šestirannou pistoli malé ráže, vypálil všech šest nábojů a zasáhl celkem čtyři lidi, včetně prezidenta. Nikdo ale nezemřel. Dnes by měl ten samý člověk zřejmě poloautomatickou pistoli s takovými sedmnácti náboji v zásobníku, jeho zbraň by byla daleko nebezpečnější a schopná vypálit mnohem víc střel. Mám podezření, že kdyby ke stejnému atentátu došlo dnes, Reagan by byl zabit a mohli by zemřít i další lidé. Tento příklad ukazuje, že pokud chcete snížit počet obětí při masových střelbách, existují věci, které je možné udělat.

Další zajímavý argument, na který jsem narazil na sociálních sítích, je ten, že možnost vlastnit poloautomatické pušky by mohla být podmíněna případnou spoluprací s armádou.
Pro USA by to k ničemu nebylo. Americká armáda je dostatečně silná, takže Američané pobíhající kolem se zbraněmi by jen snižovali akceschopnost vojáků. Ale třeba v zemi jako je Švýcarsko, kde mají velmi dobře regulovaný systém domobrany, by to mohlo mít větší význam. Nicméně omezení ohledně držení zbraní ve Švýcarsku jsou oproti USA velmi přísná.

Jaké jsou podle vás dobré důvody pro vlastnění zbraně, pokud jste obyčejný občan? V Česku je to teď velká otázka. Jak to chodí v USA?
Ve Spojených státech není velký problém s tím, když chce někdo zbraň pro lov nebo sportovní střelbu. Tito lidé většinou mají důvod vlastnit zbraň, vědí jak ji používat a nemají sklon ubližovat lidem. O své zbraně obvykle pečují a hlídají si je, takže se tolik nekradou. Problém v USA nastává, když člověk řekne, že chce zbraň na sebeobranu a ochranu své rodiny. Především – zbraň chce získat spousta problémových lidí. To je první potíž. Když tito lidé, kteří chtějí ochraňovat svou rodinu, začnou nosit zbraň všude s sebou, začnou se tyto zbraně víc krást. Každý rok je v USA ukradeno na 400 tisíc zbraní, a touto cestou se vyzbrojují zločinci. Největší obavy bych tedy měl z vlastnictví zbraní takzvaně pro vlastní ochranu. Z toho se pak stává problém. Kdyby existovaly velmi přísné psychologické kontroly a třeba systém pro odebrání zbraní lidem, kteří je začnou zneužívat, tak by to mohlo fungovat. Pokud by to ale dopadlo jako v USA, kde může zbraň získat kdokoliv a je těžké mu ji sebrat, skončilo by to mnohem větším počtem případů násilného použití střelné zbraně, než je ideální.

Může ale jakkoliv přísný zákon předejít útokům jednotlivců, kteří se na to systematicky připravují?
Zákon o zbraních nikdy nebude tak účinný, aby zastavil veškerou střelbu. Vždycky půjde o kompromis. Ve Spojených státech určitě existují případy, kdy lidé použili zbraň, aby zabránili zločinu nebo se sami bránili. Nejde tedy o jednoduchá rozhodnutí, ale o kompromisy. Tak nějak tušíme, že v tomto ohledu jsme v USA zašli příliš daleko. Mám ale varování pro Evropu, protože víme, že zbrojařský průmysl se snaží navázat spolupráci s krajně pravicovými populistickými uskupeními v Evropě nebo s Vladimirem Putinem, aby podkopal zákony o držení zbraní pro vlastní ekonomický prospěch. Určitě se ale nechcete dostat do situace, ve které jsou teď Spojené státy, kde ekonomická síla zbrojařského průmyslu má na zaváděná opatření ničivý vliv.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TN.cz, CNN Prima News. 

*Anglické slovní spojení „Reducing Gun Power“ jsme po konzultaci s Lumírem Němcem, bývalým velitel zvláštního oddělení Útvaru speciálních operací Armády ČR, přeložili jako „omezení zbraní s výkonnějším střelivem“.