‚Touha po svobodě a demokracii přežila.‘ Zahraniční tisk a politici reagují na výročí srpnové okupace

Snímek mladíka s československou vlajkou na sovětském tanku se v den 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa dostal na titulní stránku deníku The New York Times (NYT). Zmínky o výročí se objevily rovněž jinde ve světě. Pozornost mu věnovala mimo jiné ruská média, přičemž škála pohledů zahrnula i obhajobu takzvané bratrské pomoci.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sovětské tanky obklopené lidmi během invaze v srpnu 1968

Sovětské tanky obklopené lidmi během invaze v srpnu 1968 | Foto: Václav Janda | Zdroj: Soukromý archiv Václava Jandy

Invaze způsobila ztrátu ideálů, zničila životy, píší slovenské noviny. Okupaci připomněli rovněž představitelé Evropské unie.

Zosnovaly to Spojené státy

„Byla to chyba Moskvy?“ ptá se ruská státní agentura RIA Novosti. Podle ní 21. srpen 1968 znamenal nejen zmařené naděje, ale zajistil také dalších 20 sice chudých, ale mírových let. A Češi, kteří nebojovali za svou zem od roku 1620, nebojovali ani tenkrát, připomněl autor.

OBRAZEM: Nikdy nezveřejněné snímky byly 50 let ‚ve sklepě‘. Podívejte se na okupaci Brna

Číst článek

Ruský list Izvestija otiskl článek politologa Alexandra Vedrussova, který tvrdí, že pražské jaro bylo první z „barevných převratů“ zosnovaných USA a že vstup vojsk reagoval na lynčování komunistů a odehrál se na žádost Alexandera Dubčeka.

„Debata o roku 1968 a Československu je ve skutečnosti o současném Rusku. Pro ty, kdo je vidí jako agresivní impérium, je vstup vojsk triumfem SSSR a pomocí Čechům. Pro ty, jimž je cizí imperiální třeštění a agrese, je to strašné neštěstí pro obě země. Na tom, jaké stanovisko převládne ve společnosti, závisí její budoucnost. Tento spor ještě neskončil,“ napsal naopak ruský internetový list Gazeta.ru.

Pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi „stejně rychlý, jako šokující“, píše NYT.

Probuzení z iluze

„Moskva dokázala úspěšně obnovit nadvládu nad zemí, ale konečná cena za vítězství byla vysoká. Možná více než jakákoli jiná událost během studené války invaze světu v celé nahotě odhalila totalitní podstatu sovětského režimu,“ pokračuje článek, provázený řadou fotografií od Josefa Koudelky.

„Ve své intimnosti a živých detailech…ukázaly propagandu proudící z Moskvy, že vojáci byli posláni kvůli obnovení pořádku a místní obyvatelé je přivítali - jako naprosté lži,“ napsal newyorský list.

Pražské jaro se ukázalo být iluzí a „socialismus s lidskou tváří“ prázdným heslem. Přesto musí poučení z boje proti cizí nadvládě a politické diktatuře znít „Nikdy se nevzdávat!“, napsal v sloupku rakouského listu Der Standard novinář maďarského původu Paul Lendvai.

„Mnozí se v tu srpnovou noc neprobudili jen ze spánku, ale i z iluzí,“ poznamenal slovenský list Sme a upozornil, že ani po 50 letech není demokracie v bezpečí, a to ji nemusejí rozdrtit ruské tanky.

„Navzdory tomu, že jsme byli okupovanou zemí, ve skutečnosti jsme se od roku 1969 okupovali sami. Byli to Češi a Slováci, kdo (byť pod dohledem Moskvy) společnost kulturně a morálně zdevastovali,“ uvedl Denník N.

Projevy evropských politiků

Události srpna 1968 jsou dramatickým příběhem o naději malého národa postavit se tehdejším pravidlům geopolitického rozdělení světa a vytvořit svobodnou a sociální společnost postavenou na důstojném životě jednotlivce, napsal slovenský premiér Peter Pellegrini v komentáři, otištěném listem Hospodárske noviny.

Ruský komentátor: Pražské jaro? První ‚barevná revoluce‘, invaze chránila lynčované komunisty

Číst článek

Výročí připomněly i špičky EU. „Touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu,“ napsal na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil konec pražského jara za jednu z nejtragičtějších epizod dějin novodobé Evropy. Svoboda není samozřejmostí, zdůraznil předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.

„Naší nejdůležitější povinností je chránit svobodu a schopnost určovat naši vlastní budoucnost bez obav, že rozhodnutí, která přijmeme, budou potlačena brutální silou,“ napsal na twitteru slovenský prezident Andrej Kiska, který má v úterý večer vystoupit s projevem v televizi.

„Prezident Miloš Zeman oznámil, že žádný projev nepřednese. To je podle jedněch docela v pořádku, zatímco jiní vidí v jeho mlčení další ústupek Moskvě,“ poznamenal zpravodaj německé veřejnoprávní televize ARD.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme