Zahraniční tisk o blízkovýchodní krizi
Krize na Blízkém východě, Válka s Irákem na obzoru, Propast mezi Evropou a Amerikou, Bushova cesta po Asii - taková jsou hlavní témata čtvrtečního vydání světových deníků.
Francouzský "Les Echos" informoval o iniciativě saudského korunního prince Abdalláha bin Abdel Azíze pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Navrhuje, aby se Izrael v souladu s rezolucemi OSN stáhl z obsazených arabských území. Arabský svět by na oplátku souhlasil s normalizací vzájemných vztahů.
Není to novinka, ale poprvé s touto myšlenkou přichází vedoucí ropná mocnost, přísně nacionalistická Saudská Arábie. Návrh byl měl být předložen na arabském summitu v Bejrútu ve dnech 27. a 28. března. Izraelský premiér se však rozhodl vystupňovat vlnu násilí na dosud nebývalou míru. Podle listu "Jerusalem Post" nazval představitele Saudské Arábie "velkými žvanily", cituje pařížský "Les Echos".
Ruský list "Vremja" naproti tomu komentuje návrh Evropské unie prolomit spirálu násilí na BV. Tento plán má jednu nevýhodu. Odklání se od dohody mezi USA, Ruskem, Evropskou unií a OSN zaměřit se na realizaci takzvaného Mitchellova plánu.
Evropa se na BV poprvé staví jasně proti Americe. Na rozdíl od Spojených států nesouhlasí Evropané ani s blokádou, se kterou Izrael uvěznil Jásira Arafata v domácím vězení v Ramalláhu, ani s taktikou likvidace palestinských teroristů. Moskva se teď musí ve svém postoji rozhodnout, píše list "Vremja".
Podle vídeňského deníku "Die Presse" potvrdil prezident Bush na tiskové konferenci v Tokiu své rozhodnutí zaútočit na Irák. "Historie nám poskytla jedinečnou příležitost hájit svobodu - a my jí využijeme." Sice dodal, že chce diference se třemi zeměmi takzvané "osy zla" - Íránem, Irákem a Severní Koreou - řešit mírovou cestou, vyhrazuje si však všechny další možnosti.
List dále cituje bývalého vojenského poradce prezidenta Ronalda Reagana Kena Adelmana, který prohlásil, že zničení režimu Saddáma Husajna jednou provždy by tentokrát bylo pro USA hračkou. Amerika dnes disponuje špičkovou zbrojní technikou, kterou před 11 lety v době války v Perském zálivu neměla.
Velitel ozbrojených sil v Evropě generál Wesley Clark dodal, že při nasazení chemických, biologických nebo nukleárních zbraní by invaze do Iráku sice určitým problémem byla, ale Saddám Husajn by byl "skutečně izolován", informovala vídeňská "Die Presse".
Deník "Luxemburger Wort" si klade otázku, zda se mezi Evropou a Amerikou nerozevírá nový transatlantický příkop. Při veškeré zranitelnosti - pokračuje list - jsou Spojené státy díky své ekonomické a vojenské převaze v dané chvíli na vrcholu moci. Amerika v současné době potřebuje Evropu méně než je tomu naopak. Navíc zájmy a názory obou stran se čas od času nutně rozcházejí.
Ve válce proti terorismu jsou cíle společné, ale při volbě prostředků jsou rozdíly. Obě strany se však mohou vzájemně poučit: Evropané tím, že si ohrožení uvědomí, a Američané tím, že pochopí, že ne všechny světové konflikty lze zredukovat na vojenské kategorie.
Amerika a Evropa nejsou zrovna bezproblémoví spojenci, ale natrvalo to není jen spojenectví účelové, nýbrž společenství založené na základních hodnotách: demokracii, lidských právech a tržní ekonomice, shrnuje "Luxemburger Wort".
Evropské deníky komentují Bushovu cestu po asijských zemích. "Berner Zeitung" napsal, že korejský konflikt je trvalkou světové politiky: víc než pět desítek let žijí Korejci ve dvou vzájemně znepřátelených státech. Když v roce 1997 převzal v jižní Koreji funkci prezidenta disident Kim-De-džung, zdálo se, že doba ledová končí.
Představitelé obou států se setkávali a začali jednat. Jenže americký prezident George Walker Bush se s touto počínající oblevou nedokáže smířit. Jako slon v porcelánu a zaslepen svou "osou zla" rozbíjí naděje na postupné sbližování severní a jižní Koreje, uzavírá švýcarský deník.
