O nároku ČEZ na vrácení části darovací daně a na úrok z prodlení dříve rozhodly soudy. ČEZ o vrácení přeplatku na darovací dani vedl spory s finanční správou.
Důvodem je podezření, zda Filip neporušil zákon o střetu zájmů. V majetkovém přiznání za rok 2018 totiž neuvedl žádné vedlejší příjmy, podle policie měl přitom tehdy bokem přijmout půl milionu korun.
Správa vyzvala k vrácení příspěvku nebo eviduje dobrovolné vrácení v 22 478 případech za 398,4 milionů korun. Z této částky již správa získala 389,6 milionů korun.
Předseda KSČM Vojtěch Filip má vysvětlit finančnímu úřadu původ půl milionu korun, který se ocitl v jeho kanceláři. Proč se o peníze zajímá policie? A jak souvisí s kauzou podnikatele Tomáše Horáčka?
Bezmála 85 procent firem porušilo zákon o účetnictví. Za loňský rok totiž nezveřejnily svoje účetní závěrky ve Sbírce listin. Termín přitom už dávno vypršel.
Odkud směnárník Ondráček peníze bral a kde končily, už prověřovali detektivové, a to s podezřením na masivní praní špinavých peněz. To se jim ale prokázat nepodařilo, celou věc loni odložili.
„Nešlo o to, že bych chtěl tajit nějaké peníze,“ komentoval předseda sněmovny, proč právnické služby za roky 2018 a 2019 neuvedl v majetkovém přiznání. Šlo podle něj o chybu účetních.
Čas na shromáždění důkazů měli policisté původně do 25. června, tedy do pátku. Čapí hnízdo si od firem Agrofertu přišlo díky inzerci na 272 milionů korun.
Finanční úřady loni získaly 8,8 miliardy korun z 25,5 miliardy korun vymáhaných daňových nedoplatků. Úspěšnost klesla na 34,3 procenta z 55 procent v roce 2019.
Předešla únikům za zhruba 3,3 miliardy a zadržela 9,6 miliardy korun z daňové kriminality. Loni šlo o daňové kauzy za 680 milionů, což je zatím nejnižší objem.
Resort školství také zvýhodňoval některé příjemce a postupoval netransparentně. Nebyl ani důsledný v kontrolách. Příjemci tak porušovali podmínky i právní předpisy.
V pátečních novinách se například dočtete, že příjemci covidových podpor museli loni státu kvůli podvodům v účetnictví nebo administrativním chybám vrátit stovky milionů korun.
Podnikatelům, kterým vláda protiepidemickými restrikcemi omezila provoz, měl liberační balíček pomoct s udržením hotovosti. Této možnosti ovšem využily jen nižší tisícovky z nich.
Nyní tedy jasné, kolik firem úředníci zkontrolovali a s jakým výsledkem. Na dani úředníci firmám doměřili přes 416 milionů korun a daňová ztráta byla snížena o více než 70 milionů.
„Vypnutím EET se stát připravil o velmi cenná data o přesných dopadech koronavirové krize,“ říká člen Komory daňových poradců a jihočeský radní Tomáš Hajdušek.
Žebříček sestavuje ministerstvo na základě výše plateb, které obdrží v průběhu roku na účet daně z příjmů právnických osob. Jsou v něm uvedeny pouze ty firmy, které ke zveřejnění daly souhlas.
Letos v květnu přitom vracení bezproblémové části nadměrných odpočtů posvětil i Soudní dvůr Evropské unie, na který se obrátila česká společnost Agrobet CZ.
„Institut pozastavení členství v ČSBS je trestem proti těm členům, kteří porušují stanovy nebo usnesení volených orgánů ČSBS a nemůže ho vyhlásit sám člen svazu,“ uvedl mluvčí svazu.
Kvůli odměňování externistů se hospodařením spolku zabývá také Státní úřad inspekce práce, prověřuje podezření na přestupek. Pokud se potvrdí, svazu bojovníků hrozí pokuta až dva miliony korun.
Argument finanční správy, že nemožnost prodloužit lhůtu na odvolání je v zájmu podnikatelů, soudci Nejvyššího správního soudu označili za „téměř ironický“.