Vědci vytvořili projekt malého jaderného reaktoru chlazeného roztavenou solí. Mikroreaktor by v budoucnu mohl poskytovat energii k výrobě vodíku, odsolování mořské vody nebo k vytápění.
Izraelská armáda oficiálně přiznala, že v roce 2007 zničila zařízení na východě Sýrie, které považovala za jaderný reaktor. Izraelský ministr obrany to označil za vzkaz nepřátelům.
Stávající bloky v Jaderné elektrárně Dukovany začnou dosluhovat kolem roku 2035. Aby se stihl nový reaktor včas postavit, musí ČEZ začít vybírat dodavatele na jaře 2018.
O možnostech výstavby jaderných bloků v Česku a spolupráci v oblastech hospodářství a průmyslu jednal v pátek Andrej Babiš s jihokorejským ministrem obchodu, průmyslu a energetiky Pek Un-kjuem.
Česká republika chce nové bloky jaderných elektráren. V těchto dnech jedná ministerstvo průmyslu a obchodu se zájemci, kteří by se do této obří investice chtěli pustit. V pátek by předběžná jednání se šesti investory měla skončit.
Francouzi chtějí ve Velké Británii stavět jaderné reaktory. Rozhodla o tom správní rada francouzské energetické společnosti EDF. Projekt vyvolává už nyní silnou kritiku z několika stran. Britská vláda zároveň nečekaně odložila finální rozhodnutí o výstavbě až na podzim. Původně k němu mělo dojít už v pátek.
V ruském přístavu Archangelsk začala hořet jaderná ponorka. Příčinou požáru bylo nejspíše svařování. Řekl to jeden ze zdrojů agentury Ria, podle kterého vzplála izolace.
Severokorejci údajně znovu uvedli do provozu jaderný reaktor v Jongbjonu. Tvrdí to Američané. Dokazují to satelitními snímky, na kterých jsou vidět známky stavebních prací. Například rameno na uchycení raket zvýšili Severokorejci v posledních měsících z 10 na 30 metrů.
Severní Korea pravděpodobně zkouší znovu zprovoznit svůj jaderný reaktor. Dokazují to snímky z americké družice. Reaktor v minulosti produkoval plutonium pro severokorejské nukleární zbraně. Podle odhadů jich mohou mít Severokorejci až deset.
Ačkoliv se některé evropské státy obracejí k jaderné energetice zády, jiné země včetně Česka ji chtějí posílit. O zakázky na rozšíření elektráren nebo výstavbu nových se vždy uchází také ruská státní korporace Rosatom. Počítá při tom právě i s českými podniky. A jejich zkušeností v jaderném strojírenství chce využít i v projektech reaktorů čtvrté generace, které jsou podle některých odborníků budoucností jaderné energetiky.
Ve věku 93 let zemřel zakladatel českého jaderného výzkumu profesor Čestmír Šimáně. Podle předsedkyně Státního ústavu jaderné bezpečnosti Dany Drábové to byl renesanční a velice aktivní člověk.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy odmítl spekulace o tom, že se údajně snažil prodat Libyi francouzský jaderný reaktor. Reagoval tak na prohlášení bývalé šéfky společnosti Areva Anne Lauvergeonové, která ho z takového úmyslu obvinila.
Roztavené jaderné palivo v japonské elektrárně Fukušima, která byla poškozena při zemětřesení letos v březnu, se propálilo dál, než se předpokládalo. Uranové palivové tyče byly při havárii zcela roztaveny, propálily vnitřní ochranný plášť reaktoru a dostaly se skrz betonový obal.
Zatímco obyvatelé jižního Německa se bojí blackoutu, čeští a francouzští výrobci elektrické energie si mnou ruce. V jihoněmeckých spolkových zemích Bavorsku a Bádensku-Württembersku přestala v rámci vládního tříměsíčního moratoria, uvaleného na nejstarší atomové elektrárny v zemi, fungovat tři zařízení.
|Robert Mikoláš, Igor Maňour, Markéta Bartošová, Veronika Sedláčková, Lenka Rafaelová, Jan Piroch|Zprávy ze světa
Situace v japonské jaderné elektrárně Fukušima je stále kritická. Podle světových agentur jsou dvě velké díry ve zdi, která obklopuje čtvrtý reaktor. V elektrárně navíc dnes došlo už ke třetímu výbuchu. Exploze poškodily ochranný obal reaktoru druhého bloku a do ovzduší unikly radioaktivní látky. V okolí elektrárny naměřili nebezpečné hodnoty radiace, ty ale opět poklesly.
Počet obětí ničivého zemětřesení a tsunami, které zasáhlo severovýchod Japonska by mohl stoupnout až na deset tisíc. V japonské televizi NHK to uvedl jeden z policejních úředníků. Zatím jsou ale potvrzených téměř 2000 mrtvých, další desetitisíce jsou pohřešovány. Hrozbu stále představují japonské jaderné reaktory. Poté, co došlo k explozi a následnému úniku radiace v jaderné elektrárně Fukušima 1, mají problémy další dva reaktory.
|Jan Prokeš, Kateřina Procházková, Jan Piroch|Zprávy ze světa
V japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiichi, kterou poškodilo včerejší ničivé zemětřesení, došlo k explozi. Čtyři dělníci byli údajně zraněni. Páteční pohroma vyřadila v části komplexu z provozu chladící systém reaktorů a proto hrozilo jejich přehřátí. Tamní zaměstnanci proto vypustili ze zařízení lehce radioaktivní páru. Mezitím podle japonské agentury Kjódo stoupla bilance obětí páteční katastrofy - počet mrtvých nebo pohřešovaných podle ní překoná číslo tisíc šest set.
Írán má nové problémy s dokončováním jaderné elektrárny v Búšehru, kterou buduje ve spolupráci s Ruskem. V důvěrné zprávě to napsala Mezinárodní agentura pro atomovou energii a potvrzuje to i Teherán.
Írán dnes začal vkládat palivo do reaktoru v Búšehru. První íránská jaderná elektrárna by se měla do ostrého provozu dostat v lednu příštího roku. Reaktor budovali pro Teherán Rusové, kteří také do islámské republiky dodávají upravené jaderné palivo. Svět ale sleduje jaderné aktivity Íránu s velkým napětím.
Stovky odpůrců jaderné energie dnes protestovali před budovou kancléřství proti vládní snaze prodloužit provoz reaktorů o dalších 10 až 15 let. Kancléřka Merkelová jednala s koaličními partnery s FDP a CSU i o zavedení daně pro provozovatele jaderných elektráren. Zároveň se snaží nají cestu, aby vládní rozhodnutí nemuselo projít hlasováním v horní komoře parlamentu, kde vládní koalice ztratila většinu.
Írán dosáhl milník v jaderném programu. Za pomoci ruských odborníků začal vkládat palivo do atomového zařízení v Búšehru na jihu země. Izrael to označil za nepřijatelné. Washington reaguje smířlivě.
Írán ráno zahájil vkládání paliva do své první jaderné elektrárny v Búšehru. S dokončením jaderné elektrárny, která se stavěla pětatřicet let, Íránu pomáhá Rusko. To ho také zásobuje obohaceným uranem.
Dnes je to deset let, co se v Německu zrodil takzvaný jaderný kompromis. Podle něj by se poslední německý atomový reaktor měl odpojit o sítě do roku 2021 a Německo by se mělo zcela vzdát atomové energie.
Obohacování uranu v Íránu na dvacet procent podkopává podle Evropské unie věrohodnost jeho jaderného programu. Vysoká představitelka pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová prohlásila, že se Unie připojí k případným krokům Rady bezpečnosti OSN.
Írán je prý nadále ochotný dodávat svůj nízce obohacený uran k výrobě palivových článků do zahraničí. Prohlásil to mluvčí íránské diplomacie za situace, kdy Teherán zahájil vlastní výrobu vysoce obohaceného uranu. Írán tím ve světě vyvolal silnou kritiku a hrozby dalšími sankcemi, protože porušuje rezoluce Rady bezpečnosti.
Írán se přibližuje k postoji světových mocností ve sporu o svůj jaderný program. Jak ale ukázal dosavadní průběh mnichovské bezpečnostní konference, Teherán si klade další podmínky. Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí ovšem tvrdí, že politická vůle se dohodnout tady je.