Oznámení opětovného otevření případu kolem vánočního večírku konzervativců přichází necelé tři týdny poté, co bulvární list Daily Mirror publikoval video z akce konané 14. prosince 2020.
Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula. Podle Turecka Švédsko stále nesplnilo všechny požadavky pro vstup.
Kabinet premiéra Anthonyho Albaneseho proto tento měsíc předložil návrh zákona, který umožňuje ukončit Rusku nájem pozemku, na němž mělo velvyslanectví vzniknout.
Johnson odstoupení z parlamentu oznámil minulý týden v pátek. Bývalý premiér oznámil, že se po mnoha letech v politice vrátí k novinařině a bude psát sloupek pro bulvární deník The Daily Mail.
Dříve vládní straně, která předloni na podzim vypadla ze Sněmovny, se podle něj povedlo stabilizovat hospodaření a nyní se musí připravit na evropské, krajské a senátní volby.
Bundestag je už teď největší demokratický parlament na světě, má 736 členů a tolik není třeba ani europoslanců. Konkurují mu jedině čínský komunistický kongres nebo britská Sněmovna lordů.
Devětačtyřicetiletý Rinkévičs působí v čele diplomacie od roku 2011. Coby hlava státu, která má v Lotyšsku převážně ceremoniální roli, se zúčastní červencového summitu NATO ve Vilniusu.
Návrh obsahuje část, která by v případě schválení stanovila, že lidé mohou anonymně nahlásit stejnopohlavní páry vychovávající děti, a upravila ochranu oznamovatelů.
Macronova popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku demonstrací takzvaných Žlutých vest v roce 2018. Za poslední měsíc pak klesla o další dva procentní body na 26 procent.
„Hlavním cílem opatření je zamezit, aby se poslanec stal po skončení mandátu lobbistou, což vyvolává řadu etických otázek,“ řekla pro iROZHLAS.cz místopředsedkyně parlamentu Dita Charanzová (ANO).
Finsko by se mohlo stát oficiálně členem NATO už příští týden. Na přijetí do Aliance čeká ještě Švédsko, jehož přijetí ještě neschválilo kromě Turecka ani Maďarsko.
Poslanci pravicově populistické Svobodné strany Rakouska při Zelenského projevu opustili na protest sál. Už předtím ohlásili, že jeho vystoupení nepodporují, protože ctí rakouskou neutralitu.
Proti prezidentu Emmanuelu Macronovi se postavila nejen opozice a odbory, ale i členové jeho vlastního prezidentského hnutí La République en Marche, upozorňuje deník Le Monde.
Podle tureckého prezidenta Erdogana udělalo Finsko konkrétní kroky, aby naplnilo turecké požadavky. To stejné se ale nedá říct o Švédsku, se kterým má Ankara problém kvůli teroristickým skupinám.
Obě komory Parlamentu, které návrh přijaly, se většinově připojily k názoru, že je návrh ústavně přijatelný, podle Gerlocha je ale největší otázkou, zda bylo třeba vyhlašovat stav legislativní nouze.
Během pátečního zasedání parlamentu 35 z 36 hlasujících poslanců návrh zákona odmítlo. Zákonodárci tak učinili několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu.
„Dáváme hodinu na to, aby nositelé ruských zájmů učinili prohlášení, že stáhnou zákon z parlamentu. Jinak oznámíme další kroky,“ řekl opoziční předák Giorgi Vašadze.
Těžkooděnci proti demonstrantům opakovaně použili slzný plyn, ohlušující granáty a vodní dělo. Protestující po policistech házeli dělobuchy, petardy a zápalné lahve, uvedli reportéři z místa.
Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni současní členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy, a Turecko.
Twitter obletělo video exposlance Zvonimira Steviće. Během jednání o mezinárodních vztazích vyhledával obsah pro dospělé. Kritizovali ho nadřízení i koaliční partneři.
Prezidentka Čaputová dříve dala do konce ledna politickým stranám čas na to, aby prosadily konání nových voleb. V opačném případě by jmenovala úřednický kabinet.
Odezva ze strany členů vlády a parlamentních stran, včetně premiéra Petra Fialy, byla vesměs pozitivní. Představitelé opozičního ANO zdůrazňují posílení hnutí. Zástupci SPD doufají ve vyvážený dialog.
Bolsonarovi příznivci se svolávali hlavně přes WhatsApp, což je hlavní síť těchto skupin. Působí tam i brazilští podnikatelé, kteří útok do značné míry financovali, popisuje v rozhovoru odborník.
Názor, že za výtržnosti nese odpovědnost i Bolsonaro, zastává také brazilská vláda. Ta poukazuje na to, že opakovaně zpochybňoval věrohodnost volebního systému, aniž by svá tvrzení podložil důkazy.