Slovensko se podobně jako ČR pokusil po útoku na Ukrajinu tvrdě zakročit proti serverům šířícímu ruskou propagandu. Jak se boj proti dezinformacím povedl?
Narativy dezinformátorů dopadají podle analytičky PSSI Kristíny Šefčíkové na předem připravenou půdu předsudků, nespokojenosti a pesimistického pohledu na budoucnost.
V Bulharsku Kreml platil novinářům, politickým analytikům a dalším vlivným lidem, aby zveřejňovali na internetu proruský obsah. V Polsku se proruská kampaň projevuje šířením konspiračních teorií.
Odcházející bulharská vláda Kirila Petkova vyhostila v úterý 70 pracovníků ruské ambasády. Měli podle ní provádět špionáž a podporovat politickou nestabilitu v zemi.
Evropská komise chystá přísnější pravidla proti šíření dezinformací a propagandy. „Co je to dezinformace a kdo to bude definovat?“ zamýšlí se redaktor Deníku N Petr Koubský.
Poskytovatelé internetu stále blokují weby, na které ukázala tajná služba. Soudy odmítly dvě žádosti provozovatelů jedné ze stránek o vydání předběžného opatření, které by znepřístupnění zrušilo.
Ideu zřídit celostátní organizaci, jejímiž členy se má stát většina ruských dětí, představili poslanci a senátoři v květnu. Předložili ho dolní komoře na den 100. výročí založení sovětského Pionýra.
Zvláštní zpravodaj Radiožurnálu na Ukrajině přináší po dvou měsících reportáž z vesnice Ivana Jurviče. Ta skončila pod nálety a nyní prakticky neexistuje.
Celý svět upírá pozornost směrem k Ukrajině a zabývá se otázkou, jakým způsobem bude Rusko dál postupovat. S ohledem na tuto situaci tak trochu mimo hledáček pozornosti zůstává Čína.
Muž s provizorně vyhlížejícím obvazem na hlavě a rukou v sádře ve videozáznamu sdělil, že se narodil v Plymouthu, na Ukrajinu přijel přes Polsko a bojoval v sedmičlenné skupině.
Ve svém vystoupení zmínil konkrétně Českou republiku. „Podívejte se na Čechy. Stejně jako s potěšením připravovali a vyzbrojovali těžkou technikou nacistické Německo, teď dělají to samé pro Ukrajinu.“
Serhij Staruško a jeho kolegové jednoho dne začátkem března zrovna končili ranní redakční poradu, když před sídlo jejich regionální mediální společnosti přijela ruská vojenská vozidla.
„Díky reorganizaci se pluk očišťoval od radikálních elementů,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik. Je podle něj ale důležité zmínit, že už od počátku byla ve skupině menšina zástupců krajní pravice.
O tom, jak Rusko využívá propagandu k získání přízně jak doma, tak za hranicemi a jak se lidé, kteří jí podlehli chovají, se rozepsal komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
„Bylo dobré si uvědomit, že mezi těmi 150 tisíci učiteli jsou lidé, kteří dezinformacím z nějakého důvodu věří,“ poznamenal v rozhovoru ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.
„Země má vysokou míru gramotnosti, lidé hodně čtou a vzdělávají se, na tom se odolnost dobře staví. Finská společnost je taky hodně založená na konsensu,“ říká Markus Kokko z centra HybridCoE.
Obhajují a podporují ruskou invazi. I na ně ale dopadají sankce. Ve službách Kremlu tvrdě kritizují „prohnilý“ Západ, Putinovi propagandisti si ale často jeho výhod sami užívají.
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi se v minulosti podařilo výrazně omezit vliv nezávislé novinařiny. Jaká je aktuální situace? Radiožurnálu odpovídala šéfredaktorka nezávislého serveru Telex.hu.
Měsíc trvající válka na Ukrajině proměnila nejen západní svět, ale proměňuje i samotnou Ruskou federaci. „Ruská společnost není rozhodně připravena na dlouhou a krvavou válku,“ uvádí rusista Příhoda.
„Mluví tak, aby mu rozuměl úplně každý, nejen diplomaté. A hraje na emoci kamarádství,“ hodnotí v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz odbornice na strategickou komunikaci Denisa Hejlová.
„Jestli před půl rokem měly ty úspěšné kanály nižší tisíce členů, tak dnes se dostáváme ke dvaceti tisícům,“ popisuje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz výzkumník Josef Šlerka.