Brusel je neústupný. České džemy si podle něj označení marmeláda nezaslouží
Česká potravinářská firma Hamé pro své výrobky nemůže používat název marmeláda, rozhodl Brusel. V rámci Evropské unie mají na toto označení nárok jen produkty z citrusů, které navíc obsahují nejméně dvacet procent ovocné složky, a česká reprezentace opomenula ještě před vstupem vyjednat výjimku.
Společnost Hamé chtěla jako marmeládu prodávat své jahodové a meruňkové džemy, Evropská potravinářská komise teď ale její žádost zamítla.
„Byl to pověstný boj s větrnými mlýny a nabízí se otázka, proč ho daná firma vůbec podnikla. Buď je tak naivní, že si myslela, že se jí podaří uznat za marmeládu něco, co marmeládou není, anebo to dělala prostě proto, že chtěla mít lacinou reklamu, protože věděla, že se pak o tom sporu bude mluvit,“ myslí si zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska.
Zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska přiblížil pozadí sporu o marmeládu
Aby mohl jednotný trh v Evropě fungovat a výrobky se na něm mohly prodávat bez omezení, měl by spotřebitel vědět, co pod konkrétním označením zakoupí.
Z toho důvodu se například musel v Česku vyráběný rum přejmenovat na tuzemák. Pravý rum je totiž z cukrové třtiny.
Řada českých výrobků přitom ve sporu s Bruselem uspěla. Česká republika ale v jejich případě včas požádala o výjimku nebo o takzvané chráněné označení pro místní specialitu. Tou je třeba tuzemák nebo olomoucké syrečky.
Česká marmeláda ovšem podle Evropské unie místní specialitou není, její výrobní postup je totiž v Evropě zcela běžný. Rakouský džem se nicméně jako marmeláda označovat může, právě díky uznané výjimce.
Marketingová ředitelka firmy Hamé Marcela Mitáčková a europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina upozorňují, že výjimku pro marmeládu získalo i Rakousko
„Naše jednání bylo povzbuzeno právě tím, že některé státy běžně název marmeláda používají a některé tyto výrobky se dostávají na náš český trh. A to byl jeden z důvodů, proč jsme se snažili název marmeláda uvést zpátky,“ vysvětluje marketingová ředitelka Hamé Marcela Mitáčková.
Název marmeláda přestala firma používat od okamžiku vstupu České republiky do Evropské unie. Pod označením džem už dříve prodávala výrobky s kousky ovoce, marmelády z pasírovaných ovocných šťáv proto přejmenovala na ovocné směsi. Lidé si prý stále nezvykli.
„Protože český spotřebitel nadále v běžné řeči tento název používá, tento název je používán v knížkách, časopisech, na internetu, rozhodli jsme se požádat ministerstvo zemědělství o vyřízení výjimky u Evropské komise. Shromáždili jsme spoustu materiálů, udělali jsme průzkum mezi spotřebiteli a bohužel,“ dodává.
Diktát Bruselu, nebo ochrana spotřebitelů?
Žádost byla od začátku koncipována pouze pro český trh formou zaručené tradiční speciality. V takovém případě ovšem ještě není podle europoslance za KDU-ČSL Jana Březiny vše zcela ztraceno.
Pokud by Hamé žádalo výjimku pro celý evropský trh, jednalo by se podle Březiny o beznadějný krok kvůli odporu jižních států. Upozorňuje ale, že Rakousko si pro meruňkovou marmeládu vymohlo výjimku platnou pouze pro domácí trh také až dodatečně.
„Osobně si myslím, že srovnání s rakouským případem mi naznačuje, že pokud něco vyšlo jednou anebo několikrát, tak přece není možné, že by to v našem případě bylo ztraceno,“ uvažuje Březina. Teď je podle něj nutné prostudovat zdůvodnění.
Sám europoslanec prý bude na získání podobné výjimky rád spolupracovat. Způsob uvažování, kritizující Brusel za zasahování do názvů českých potravin, je ale podle něj potřeba změnit.
„Jsme součástí jednotného trhu. My se na tom trhu můžeme pohybovat se všemi svými výrobky, se všemi svými zárukami a ochranami a totéž musíme respektovat i v případě legislativy, která je celoevropsky platná v zájmu některých jiných zemí,“ uzavírá Březina.
