Ceny nemovitostí na českých horách rostou. Vznikají ale takzvané studené postele a ubývá služeb
Češi skupují nemovitosti na tuzemských horách. Vůbec největší zájem je podle realitních makléřů o roubenky nebo taky apartmány v blízkosti lyžařských vleků. Jenže právě za taková rekreační sídla si zájemci připlatí. V populárních horských lokalitách se totiž ceny nemovitostí za poslední čtyři roky zvedly až o polovinu. Podle realitních kanceláří se v inzerci častěji objevují třeba i nabídky prodeje kompletně vybavených skiareálů.
Nejnavštěvovanější české hory Krkonoše patří zároveň k těm nejdražším – alespoň co se týká nemovitostí. Třeba horský apartmán stojí v současnosti skoro stejně jako nový byt v Praze. Průměrná cena za metr čtvereční totiž přesáhla 100 tisíc korun. A zdražují také pozemky, dodává manažerka společnosti M&M Reality Renata Lichtenegerová.
Ceny bydlení v Česku po dlouhé době zlevní, vyplývá z bankovní analýzy. V Praze nedostupnost zůstává
Číst článek
„V rámci Krkonoš jsou nejžádanějšími lokalitami Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou nebo Rokytnice nad Jizerou. Tyto lokality taky patří k nejdražším a je to dáno blízkostí lyžařských sjezdovek. Pro srovnání – třeba průměrná cena pozemku ve Špindlerově Mlýně se pohybuje okolo 5000 korun, zatímco třeba ve Vrchlabí stojí pozemky maximálně 2000 korun za metr čtvereční.“
Apartmány i rozpadlé chaty
Podle Lichtenegerové jsou mezi zájemci hlavně Češi. Některé rekreační budovy ale skupují také Němci nebo Nizozemci. Že je zájem o horské nemovitosti rok od roku větší, potvrzuje i František Brož z portálu Bezrealitky.cz.
„Majitelé nabízí řádově stovky nemovitostí tohoto typu. Ty nejatraktivnější zmizí klidně za několik dnů. Podobný zájem je jak o luxusní apartmán, tak i o nezrekonstruovanou chatku třeba o dvou místnostech. To, co trošku vybočuje, je velký zájem o takzvané zmrtvýchvstalé nemovitosti, které se dnes rekonstruují na pronájem a poptávka po nich je opravdu vysoká.“
Třeba ve Špindlerově Mlýně se dnes řada hotelů přestavuje na apartmánové byty. Počet hotelových hostů se proto postupně snižuje, jak nedávno potvrdil majitel informačního centra ve Špindlerově Mlýně Martin Jandura.
Letos chyběl mráz, počasí neporučíme, hájí šéf asociace horských středisek milionové investice do skiareálů
Číst článek
„Z toho, co byly dříve hotely, hostely a podobně, se staly apartmány. Hotely, které měly třeba 80 lůžek, mají nyní třeba polovinu, protože to jsou velké rodinné apartmány a převážná většina jich je soukromých, privátních, které nepronajímají.“
Chybí bydlení pro místní
To ale brzdí rozvoj turistického ruchu. Majitelé apartmánových bytů totiž často využívají rekreační sídla jen nahodile – tedy hlavně přes léto a zimu. Struktura celého města se tak podle starosty Špindlerova Mlýnu Vladimíra Starucha mění.
„Bohužel zatím spíše vnímáme, že se to mění k horšímu. Protože samozřejmě potom také ubývá množství nabízených služeb. Fungují příliš krátkodobě a ne všechny služby se nám daří ve městě udržet.“
Ceny nemovitostí se zvyšují téměř ve všech horských oblastech. Třeba horská chata s plochou 90 metrů čtverečních se ještě v roce 2015 prodávala za 700 tisíc korun, dnes je prodejná bezmála za dva miliony korun. Kvůli zdražování nemovitostí i pronájmů jsou navíc byty pro místní obyvatele často cenově nedostupné. Podle ředitele Asociace horských středisek Libora Knota tak lidé hledají levnější bydlení mimo turistické lokality.
„Bydlení pro místní v podstatě k dispozici není, takže dochází až k vylidňování místních obyvatel. Vznikají takzvané studené postele, ze kterých obec v podstatě nic nemá. Musí se o ně ještě navíc starat – odvoz odpadu, silnice, údržba, čistírna odpadních vod apod. Na druhou stranu se ty osoby, které tam bydlí, neúčastní místního života – nechodí do školky, školy, na nákupy. Negativním dopadem je úbytek ubytovací kapacity, která je z hlediska cestovního ruchu potřebná.“
