OVĚŘOVNA: Zápotocký to myslel dobře, Fiala okrádá občany. E-mail lže o historii i platech politiků
„Vryjte si už pravdu do svých mozků, neboť již zítra vás může nacistická Fialova vláda obžalovat z velezrady,“ vyzývají dezinformátoři, kteří v jediné zprávě lžou o komunistické měnové reformě, valorizaci platů politiků nebo o snaze vlády o zavedení cenzury. „Jakkoliv leták, nebo jak to nazvat, míchá páté přes deváté, je potřeba zdůraznit, že máme problém s nízkými mzdami,“ vysvětluje v další Ověřovně ekonom Jaromír Baxa z Karlovy Univerzity.
Dezinformace shrnuje hned několik témat, vždy je spojuje výrazná kritika současné vlády a koaličních poslanců. Leták se šíří hlavně e-mailem, a to s několika různými titulky a úvodem.
Jedna z verzí například vybízí občany, aby už si „vryli pravdu do svých mozků, neboť již zítra je může nacistická Fialova vláda obžalovat z velezrady, aby si mohla připsat Vaše majetky a bankovní konta na sebe“. Následný obsah zprávy je však pokaždé stejný a začíná „magickým číslem 108 poslanců“ (což je počet koaličních poslanců ve Sněmovně).
OVĚŘOVNA: Evropští politici jsou příbuzní nacistů, tvrdí řetězové e-maily. Zdroje pochází z Ruska
Číst článek
Premiéra Petra Fialu (ODS) například dezinformátoři bez konkrétnějších podrobností obviňují, že „on a jeho mafie okrádá chudé a posílá je na dlažbu“. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) „zavádí další cenzuru“, zatímco předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) „pošlou chudé do války, aby se zavděčily božským USA“.
Jeden z takovýchto letáků jde ve své kritice ještě mnohem dále, když například obviňuje vládu, že je pověřena genocidou českého lidu. „Bude se v případě protestů národa střílet do protestujících?“ ptají se autoři.
‚Češi chtějí mír‘
„90 procent lidí ale nechce válku, chce mír, a nechápe, proč je okrádáno úzkou
skupinkou lidí v čele s Fialou v zájmu jakési divné ‚západní demokracie‘,“ vysvětlují dále manipulátoři. Jak ale dokládají reálná čísla, tento „okamžitý mír“ přitom většina Čechů nepodporuje.
Jak v bleskovém průzkumu pro Radiožurnál na konci minulého roku zjistila agentura Median, s podporou Ukrajiny ve válce od západních států ve skutečnosti souhlasilo 51 procent dotázaných. Zároveň 72 procent nevěří, že se do konce roku 2024 podaří dohodnout na míru s Ruskem.
‚Bezohledná reforma‘
Autoři zprávy dále bez viditelné souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině srovnávají měnovou reformu Antonína Zápotockého s tou, kterou chce údajně zavést „levicový liberál“ Petr Fiala. Komunistický prezident reformu údajně udělal proto, aby pomohl poválečné obnově a pozvedl stát.
‚Líbivá teze o pozvednutí státu‘
„Antonín Zápotocký je sice hezký symbol, ale měnovou reformu nevymýšlel on. Když se připravovala, byl předsedou vlády, když se vyhlásila, byl prezidentem. Nedá se to shrnout do líbivé teze o pozvednutí státu – jsme v roce 1953, kdy se stále očekávala třetí světová válka a naše ekonomika se orientovala na těžký průmysl a zbrojení. Teprve konec 50. přinesl změnu, kdy se výroba ‚odlehčuje‘ z válečného cíle do spotřebního průmyslu,“ vysvětluje historik Michal Stehlík.
„Měnová reforma rozhodně ve své podstatě neřešila ‚bohatým brát a chudým dávat‘. To byla i dobová komunistická rétorika, že jde o poslední úder zbohatlíkům, ale ve skutečnosti to zasáhlo všechny vrstvy obyvatelstva,“ vyvrací tuto interpretaci historie pro iROZHLAS.cz historik Michal Stehlík z Ústavu českých dějin na Univerzitě Karlově.
„Naopak, nejvíce se bouřili dělníci, kteří za svou těžkou práci očekávali slíbenou mzdu. Podstatou reformy byla stálá existence dvojího trhu – vázaný a volný, který měl být zrušen, dále příliš mnoho peněz ve společnosti, za které nebylo možno koupit relevantní zboží,“ doplňuje.
Dezinformátoři i kvůli větší věrohodnosti zprávy přidali například konkrétní přepočty starých bankovek na nové. Tento odstavec je doslova okopírovaný z internetové encyklopedie Wikipedia.
Přepočty sice podle Stehlíka sedí, zároveň však připomíná, že stát tímto způsobem ‚získal‘ 114 miliard korun: „Přičemž nejvíce to zasáhlo střadatele, kteří šetřili po roce 1945, nikoliv tedy jakési ‚boháče‘.“
„Nějaký druh reformy by byl třeba v každém případě, zvolená cesta byla však radikální, bezohledná a prakticky ochudila všechny vrstvy obyvatelstva. Nad tím byla navíc ideologická argumentace vyrovnání se se zbytky buržoazie,“ přibližuje Stehlík.
‚Pracující chudoba‘
Leták následně pokračuje kritikou nárůstu platů politiků, kteří údajně za rok 2023 „úžasně zbohatli“. Například předsedové obou parlamentních komor a premiér si podle zprávy polepšili na 274 800 korun a odměna místopředsedy vlády vzrostla o 26 600 korun na 236 000 korun. „Už chápete, proč bijí lidé, kteří do toho vidí, na poplach? Proč se plní náměstí a Rakušan připravuje policii s obušky a slzným plynem, aby národ zkrotili?“ ptají se dezinformátoři.
Průměrná mzda loni stoupla na 43 341 korun. Kvůli inflaci ale klesla reálně o téměř tři procenta
Číst článek
Byť i v tomto případě použili reálné údaje, dnes už nejsou přesné. Tyto odstavce ve zprávě jsou doslovně zkopírované ze zprávy, kterou vydala ČTK 19. prosince 2022.
V roce 2023 se skutečně platy vrcholných politiků zvedaly, a to dokonce třikrát, v letech 2021 a 2022 totiž byly takzvaně zmražené, jak pro iROZHLAS.cz vysvětluje ekonom Jaromír Baxa z Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Za poměrně velké zvýšení platů v roce 2023, a to nejen politiků, ale také soudců a dalších, které se odvíjí od stejného vzorce, mohlo právě ukončení onoho zmražení platů, které bylo zavedeno v době pandemie,“ říká Baxa.
Text dezinformace podle Baxy může vycházet i z frustrace lidí, kteří mají problém uživit se s nízkými platy: „Problémem Česka je velký počet pracujících s nízkou mzdou, která sotva pokryje životní náklady. Česká průměrná mzda ve výši 46 tisíc korun jen o málo přesahuje takzvanou minimální důstojnou mzdu spočítanou na přibližně 41 000 Kč, v Praze o dva tisíce více.“
Expert: Zásadním problémem české ekonomiky jsou nízké platy. Nemáme ale strategii, jak to změnit
Číst článek
„Samotná minimální mzda ve výši 18 900 Kč nedosahuje ani poloviny průměrné mzdy a v podstatě vede k pracující chudobě. Zároveň vláda a koaliční poslanci rozhodli o tom, že ve veřejném sektoru nebudou valorizovat mzdy o inflaci posledních let, takže reálné mzdy ve veřejné sféře stagnují, což se nejvíce dotýká těch s nižšími příjmy,“ vysvětluje ekonom.
„Jakkoliv tedy zaslaný leták, nebo jak to nazvat, míchá páté přes deváté, je potřeba zdůraznit, že v Česku máme problém s nízkými mzdami a že navýšení platů politiků v roce 2023 přišlo v situaci, kdy koalice odmítla řešit valorizaci platů ve veřejné sféře o inflaci. Tyto aspekty nepřispívají k pocitu, že poslanci a občané jsou na jedné lodi,“ zdůvodňuje Baxa.
„Když text očešu o věci o Zápotockém, o míru a podobně, upozorňuje na důležitý problém odtažení lidí s vyššími platy od zbytku společnosti. Ten vede k nerovnosti, která není vnímaná spravedlivě, a to podle současných výzkumů publikovaných ve špičkových ekonomických časopisech vede k růstu populismu v západním světě,“ hodnotí.
