Čína zvažuje prohloubení finanční pomoci eurozóně
Čínský premiér Wen Ťia-pao oznámil, že Čína zvažuje prohloubení finanční pomoci eurozóně. Zapojit by se podle jeho slov mohla do obou záchranných balíků, tedy jak do Evropského stabilizačního mechanismu, tak do Evropského fondu finanční stability.
O finanční pomoc projevila zájem také německá kancléřka Angela Merkelová, která je nyní v Číně na oficiální návštěvě. Doposud se Čína stavěla k pomoci Evropě více méně chladně.
„Je otázka, jestli se něco změnilo. Zatím zprávy o tom, co se vlastně dojednalo, jsou velmi kusé. Zatím se stále může jednat víceméně o diplomatické gesto vůči Německu a spíše o něco, co patří do čínsko-německých vztahů než o nějakou razantní změnu pohledu Číny na to, zda je žádoucí mít dobré vztahy s Evropskou unií a měnovou unií,“ řekl výzkumník CERGE institutu Vilém Semerák.
Nevyloučil nicméně, že Čína má skutečný zájem na stabilizaci evropské měny a na tom, aby Evropa nespadla do recese a aby zůstala stabilním odběratelem, jehož měna nebude příliš slabá a který bude ochoten nakupovat čínské zboží.
Výzkumník CERGE institutu Vilém Semerák mluví o pomoci Číny eurozóně ve Světě o jedné na Rádiu Česko.mp3
Angela Merkelová už řekla, že by čínskou pomoc uvítala. Podle Viléma Semeráda by se ovšem eurozóna bez čínské pomoci dokázala obejít.
„V současné době není ani tak velkým problémem to, zda jsou dostupné další finanční prostředky nebo nejsou. Největším problémem jak z hlediska trhů, tak z hlediska hledání řešení je zatím neochota nebo neschopnost evropských vůdců najít nějaké rozumné řešení. Takže není to o penězích, a tudíž ten čínský vliv bude spíše sekundární,“ uvedl Vilém Semerák.
Už dříve se objevily spekulace, že kvůli pomoci Evropě chce Čína založit speciální fond pro investice v tomto regionu. Ten by mohl provádět agresivnější investice s vyššími výnosy.
„Není to vyloučené. Čína už má více fondů, které mají statut nebo které se podobají něčemu na způsob suverénních fondů. Co je ale problémem v případě Číny, je zázemí těchto fondů. Vznik nových fondů vždycky spíše souvisel s nějakým vnitrostranickým nebo domácím bojem hlavních institucí o vliv například mezi Čínskou centrální bankou a čínským ministerstvem financí,“ uvedl výzkumník.
Dodal, že pokud bude vytvořena nová instituce tohoto typu, důvody budou spíše vnitropolitické než zaměření na evropské investice.
