Ministr Nekula: Cukr v obchodech zdražil neúměrně. Zdvihli jsme tedy prst a začíná se to projevovat
Antimonopolní úřad si posvítí na to, kdo v Česku zvedá ceny potravin. Instituce si vybrala čtyři potraviny každodenní spotřeby a u nich bude zkoumat, zda si někdo v celé tzv. vertikále, tedy od rolníků přes zpracovatele až po prodejce, nepřisazuje k ceně příliš. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL obviňuje z drahého jídla zvláště druhé dvě jmenované skupiny. Zástupce všech pak pozval na příští pondělí k jednání.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy ukázal Nekula na obchodníky jako na ty, kteří můžou za vysoké ceny potravin.
„Používáme oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a informace z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Jde o relevantní data, ze kterých vychází, že například u cukru došlo během podzimních měsíců k extrémnímu nárůstu a nevidíme v tom ratio, že by se jen promítali zvýšené náklady. Vidíme, že se navyšují marže a obchodní přirážky,“ míní ministr.
Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Pavel Mikoška vysvětluje zdražení těmito slovy: „Není to jen tak, že by si to vymysleli čeští obchodníci. Když se podíváte do zahraničí, tak cena cukru skutečně absolutně nepochopitelně narostla. Z toho obchodník žádnou radost nemá.“
„A pokud se vrátíme k té velmi nízké ceně, za kterou se prodávalo v minulých obdobích, tak to byl pro obchodníky v podstatě ztrátový byznys,“ dodává.
Extrémní nárůst obchodní přirážky?
Ministr Nekula ale namítá, že podle dat ČSÚ během podzimu zdražily cukrovary cukr o zhruba šest korun. Ve stejný okamžik ale obchodníci v průměru včetně slevových akcí cenu cukru zvýšili až o 14 korun. „V obchodě se zdražoval podstatně rychleji a více, než za kolik ho vyráběly cukrovary.“
„Samozřejmě nikdo nechce podnikat ve ztrátě. Ale u některých komodit, které se prodávají v obchodních řetězcích, dochází k extrémnímu nárůstu obchodní přirážky, např. u brambor a jablek je mezi 100 až 200 procenty.“
Marže vs. zisk
Podle Mikošky je ale třeba rozlišovat mezi marží a ziskem. „Ziskovost podnikání v oblasti retailu je na úrovni jednoho až tří procent. Když se podíváme na ziskovost producentů potravin, tak tam je to pět až šest procent, takže dvojnásobek. A u primárního zemědělství je to úplně jinak. Podle statistických dat české zemědělství v minulém roce prokázalo absolutně nejvyšší ziskovost za poslední desetiletí.“
Inflace byla kolem 15 procent, ale potravináři zdražili o 35 až 50 procent. Prověřme to, vyzývá Prouza
Číst článek
Nekula míní, že je třeba se na celou problematiku podívat podrobněji. „Ziskovost nemůže být hlavním kritériem, protože nejen obchodníci, ale i další podnikatelské subjekty pracují s tzv. daňovou optimalizací, aby zisk nebyl příliš vysoký. To znamená, že si účetně umí pohrát s čísly a dokážou zisk držet na nějaké nižší hladině. Nedržel bych se tak toho, kdo má jakou ziskovost. Je to spíš o šikovnosti účetních a ekonomů daných subjektů.“
Ideální by podle něj bylo, aby se na celkové ceně podíleli zemědělci, potravináři a obchod každý z jedné třetiny. „Ale vidíme zde určité nerovnoměrnosti.“
„Plánujeme na 27. února schůzku, kde se sejdou. Budeme se bavit o tom, co se odehrálo v loňském roce z hlediska nárůstu nákladů, jak se to promítalo pak do celkových cen. Primárně se ale zaměříme na jednu komoditu a to je cukr, aby se ta diskuse řídila a nešla do ztracena.“
Nástrojem, jak tento segment umravnit, je pak prý tzv. zdvižený prst. „V minulosti už to zafungovalo v resortu zemědělství loni na jaře. V létě například ministerstvo financí ten zdvižený prst použilo u pohonných hmot a došlo následně ke snížení. V současné době jsme jako příklad vzali ten cukr a již se to začíná projevovat.“
Jak na celou problematiku nahlíží potravináři? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu výše.
