Je divné, když se snižují daně pro OSVČ a zvyšují pro zaměstnance, kritizuje vládu sociolog Prokop
Rostoucí inflace se promítá do každodenních životů lidí. Podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research jim ale jednorázová dávka nepomůže. „Byl bych pro rovnou daň, kdyby byla konstruovaná tak, že základní životní potřeba by se nedanila. Progresivní daň se totiž vždy dostane do úzkých, protože buď musí začínat hodně brzo, to znamená třeba od 50 000 korun, anebo nemá moc velký efekt,“ tvrdí sociolog v rozhovoru pro Radiožurnál.
Zaznamenal jste v uplynulém týdnu smělý nápad, jak brzdit inflaci? Anebo je přirozené, že nikdo pořádně neví, co s tím dělat, a většina těch návrhů jsou politická řešení?
Smělý nápad, jak brzdit inflaci, už mají domácnosti, protože se propadly maloobchodní tržby a spotřeba oproti minulému roku. Minulý rok touto dobou už byly otevřené obchody po pandemii covidu-19, takže už je vidět srovnání s běžným provozem před rokem. A my už teď vidíme pěti, šestiprocentní propad.
Řešením může být třeba revize paušálů OSVČ, výrazně méně než v zahraničí daníme nemovitosti, kapitálové daně máme také velmi nízké, vyjmenovává Daniel Prokop. Poslechněte si rozhovor
Začali jsme míň utrácet?
Ano, v běžných spotřebních věcech. V některých oblastech jsou tržby stejné, akorát zboží je dražší, takže lidé si toho kupují méně. To jsou třeba potraviny a podobně. Brzdit tedy začnou domácnosti samotné. Už se to ukazuje.
Ale pokud se ptáte na nápad, jak zabránit dopadům inflace na domácnosti, tak tam jsem smělý nápad nezaznamenal. My navrhujeme sérii opatření, která nejsou chvilková a pomáhají menší, postižené skupině domácností. Ale dlouhodobě. A to je série věcí v daňových opatřeních, posílení dávkového systému, lepší valorizace důchodů.
Teď vyšla studie z Ameriky z doby pandemie, kde rozdávali 2000 dolarů na osobu (bezmála 50 tisíc korun), a ukázalo se, že jednorázová dávka v podstatě neměla žádný efekt.
Výzkumníci zkoumali bankovní účty Američanů, ptali se jich na zdravotní, duševní procesy a a zjistili, že efekty nejsou moc velké. Takže jednorázová dávka nestačí. Bohužel.
Meziroční inflace stoupla na 17,2 procenta, růst nadále zrychluje. Nejvíce zdražují potraviny
Číst článek
Progresivní zdanění
Vy preferujete, jak už jste tady několikrát říkal, komplexní dlouhodobá řešení. Ale u nás je to tak, že vystoupí politik a navrhne více zdanit vyšší příjmy.
Progresivní daň je určitě na zvážení.
Je spravedlivá?
Máme malou progresi. Jak upozornil ekonom Libor Dušek, daně jsou v Česku v podstatě rovné. Nízkopříjmoví mají sice slevu na dani, to u nich dělá větší efekt než u vysokopříjmových. Ale zase nevyčerpají různé další slevy.
U vysokopříjmových je zase limit na sociální pojištění. Potom je tam specifický efekt OSVČ, jejichž danění je výrazně nízké, zejména u vysoce vydělávajících lidí.
Takže daně jsou v Česku zvláštní. Jsou výrazně méně progresivní než na Západě.
Zajímavé je, že Češi moc nepodporují progresivní zdanění. Panuje takový mýtus, že jsme rovnostáři, ale v mezinárodních výzkumech, když se ptají výzkumníci, jestli by bohatí měli platit větší procento z příjmu na daních, tak Češi říkají častěji „ne“ než západní Evropani. Takže my jsme spíš pravicovější, než je západní Evropa.
Už neplatí, že kdo pracuje, ten se má dobře. Velká část lidí se snaží a pořád je to málo, říká Trlifajová
Číst článek
„Ne“ vyššímu zdanění bohatých říkají i ti, kteří nepatří do vysokopříjmové skupiny?
Ano.
Podle mého názoru je zajímavé o tom přemýšlet tak, že by se daň a odvody platily z části příjmu, který vám zůstane, když zaplatíte úplně základní životní spotřebu, to znamená nejlevnější bydlení a základní potraviny.
Tuto funkci by měla mít sleva na dani. Ale ona ji neplní úplně, protože není tak velká, aby to pokryla, a nejde z odvodů.
Když si spočítáme, kolik lidí platí na daních a odvodů z příjmů třeba nad 200 000 korun – a za to jde pro jednoho člověka udělat základní živobytí ročně –, tak vám vyjde, že z těchto příjmů platí víc ti chudší.
Já bych byl klidně pro rovnou daň, kdyby byla konstruovaná tak, že nějaká základní životní potřeba by nemusela být daněná.
Myslím si, že možná toto uvažování v Česku má větší smysl než vymýšlet to, že pro takzvaně horních 5 procent lidí budeme mít vyšší sazbu. Protože nakonec se progresivní daň vždy dostane do úzkých, protože buďto musí začínat hodně brzo, to znamená začínat třeba od 50 000 korun, anebo nemá moc velký efekt.
ŽIVOT K NEZAPLACENÍ
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
Řada lidí si ale u progresivní daně neuvědomuje, že to není tak, že by člověk, který bere třeba 100 000 korun, platil větší procento z celých těch 100 000.
Progresivní daň je konstruovaná tak, že do 50 000 je nějaká sazba a z těch příjmů nad to se platí větší procento. Takže ono to tolik nepoškozuje příjmy člověka, který má vysoké příjmy. V případě zaměstnanců.
Myslím si, že jistá spravedlnost v tom je. Ale možná je lepší přemýšlet, jak nastavit slevy u nízkopříjmových lidí.
A za druhé, proč se to zastaví už v prvopočátku: Česká vláda zároveň mluví o progresivní dani, o které má podle mě smysl se bavit, máme daňovou progresi malinkou.
Sociální dávky a přídavky by šlo vyplácet i bez žádostí, máme na to dostatečná data, říká sociolog Prokop
Číst článek
Ale zároveň chystá paušální daň pro OSVČ. V profesích jako IT, poradenství a právo to jsou často lidé na pomezí zaměstnaneckého úvazku s velmi nízkými náklady. A takový vysokopříjmový člověk – okolo 1,5 milionu korun – bude platit daně na úrovni zaměstnance s minimální mzdou. To mi přijde absurdní.
A zároveň zaměstnanci, jehož náklady jsou 1,5 milionu, tomu bychom zvedali zdanění, které už je relativně podstatné. Takže to vytváří další motivaci k takzvanému švarcsystému.
Tyto dvě věci nemůžete udělat zároveň. Podle mě by výrazně rozumnější bylo nedělat paušální daň. Naopak bych limit paušální daně snížil z jednoho milionu na 750 000 korun, jak to bylo. To byl původní návrh expertní komise, která připravovala tuto paušální daň.
Češi nepřestanou pít alkohol. Apokalypsa nepřijde, i když nás uskromnění bude deptat, věří Buchtík
Číst článek
Komu zvýšit daně?
Když to sečteme a podtrhneme, tak zvedat daně vysokopříjmovým zaměstnancům a zároveň je u vysokopříjmových osob samostatně výdělečně činných snižovat – to je divné.
Ano, je to jen další motivace k švarcsystému. My máme průmyslovou ekonomiku a máme tady živnostníků snad nejvíce v Evropě. A to kupodivu i díky tomuto nastavení. Takže to by byla zvláštní kombinace.
Samozřejmě se daně podle mě budou muset zvednout. A to tak, aby to nepoškozovalo nízkopříjmové. Ale nemusí to být nutně v příjmech zaměstnanců. Může to být, podle mě, třeba revize paušálu OSVČ.
Tam jsou živnostníci, kteří mají opravdu výdaje 60 procent, ale jsou taky profese, které mají výdaje 5 procent a výdajový paušál 60. A to je motivuje k švarcsystému.
Tohle je také nepopulární věc: Výrazně míň než v zahraničí daníme nemovitosti. Tam je také jistý prostor. Někdo říká, že by se měly danit nemovitosti, kde není trvalé bydliště, aby to víc danilo služby jako Airbnb, prázdné byty a podobně.
A některé kapitálové daně máme také velmi nízké. Když společnost s ručením omezeným prodá jinou svoji společnost do zahraničí, jsou to obrovské příjmy. A další kapitálové operace v Česku jsou nedaněné, na rozdíl od zahraničí.
Tyto věci musíme promyslet – jestli nejsou některé další méně destruktivní daně než přímo danění práce. Ale i to danění práce se podle mě bude muset trochu zvýšit.
