Češi svědomitě spoří, inflace je ale připravila o hodně, říká ekonom ke klesající hodnotě mezd a úspor
Průměrná česká mzda vzrostla ve druhém čtvrtletí o 7,7 procenta na 43 193 korun. Vzhledem k výši inflace si ale za náš měsíční plat můžeme koupit méně zboží či služeb než před rokem. Růst cenové hladiny zároveň znehodnocuje úspory. Ztracenou hodnotu peněz mnohdy odložených na důchod už lidem nikdo nevrátí, říká ekonom Daniel Münich v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu.
Ačkoliv průměrná česká mzda zdánlivě roste, dvě třetiny obyvatel na ni nedosáhnou. Nejčastěji lidé podle takzvaného mediánu mezd berou necelých 37 tisíc korun měsíčně. Výše výplaty se liší také mezi pohlavími a sektory, přičemž platí, že více si vydělají muži a zaměstnanci ve veřejné sféře.
Hodnota reálné mzdy přitom sedm čtvrtletí klesala, podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka by se ale situace mohla brzy změnit. „Do roku 2024 již budeme vstupovat v podmínkách konečně kladného růstu reálné mzdy,“ říká Zahradník.
„Je pravdou, že v negativních rekordech, které v současné době česká ekonomika láme třeba vůči průměru Evropské unie, je toto další kategorie, protože takto hluboký a dlouhý pokles reálné mzdy nemá žádná jiná země EU.“
Návrat na předkrizovou úroveň bude trvat několik let. Spoléhat se nelze ani na nashromážděné bohatství ve formě úspor nebo nemovitostí, jejichž hodnotu snížila inflace. „Češi svědomitě spoří a přišli opravdu o hodně,“ shrnuje ekonom Daniel Münich.
„Zásah se skutečně týká nejen toku mezd, které budou výrazně reálně nižší několik dalších let. Zároveň, a to už nikdo zřejmě lidem nevrátí, ztratily reálnou hodnotu jejich úspory, které můžou být v řadě ohledů myšleny na důchod.“
Pětina Čechů nezvládá dlouhodobě šetřit. Do penze by přitom měli ideálně odcházet se dvěma miliony úspor
Číst článek
Začít od reformy ve školství
Ke stabilizaci situace přitom chybí patřičné reformy. „Náš stát za posledních deset let zbytněl a bytní dál, aniž jsme připravili nějaké systémové reformy, které by umožňovaly vytvořit to, čemu se říká malý efektivní stát,“ říká Münich.
Začít by se podle něj mělo ve školství. Pokud by bylo zajištěno dostatečné předškolní vzdělávání, vznikly by pracovní příležitosti pro mladé a kvalifikované ženy, které nemohou pracovat, dokud se starají o děti. Stejně tak by bylo potřeba revidovat učební plány základních a středních škol, modernizovat vzdělávání učitelů a investovat do dlouhodobě podfinancovaných vysokých škol a vědy.
„Pokles výdajů je ničivý, protože jejich dominantní podíl jde na lidské zdroje. To znamená, že hrozí, že lidé buďto nepřijdou na mezinárodní trh vědců, anebo že odejdou do nějakého soukromého byznysu,“ vysvětluje Münich.
Problémem systematických řešení je ale jejich dlouhá návratnost. „Česká republika v posledních deseti letech promarnila čas na systémové strukturální reformy,“ upozorňuje Münich. „Nestalo se téměř nic a ty strukturální systémové reformy chtějí čas. Je potřeba je navrhnout, implementovat a většina z nich přinese ovoce až v horizontu několika let.“
Více o platech učitelů, reformách školství a poklesu reálné mzdy si můžete poslechnout v záznamu pořadu Řečí peněz nahoře v článku. Moderuje Naďa Bělovská.
