Gigatovárny, tisíce pracovních míst a konec závislosti. České lithium by mohlo vyřešit problémy v průmyslu
Česko má před sebou jedinečnou příležitost, jak pomoci Evropské unii k větší odolnosti vůči novým hrozbám a udržet svůj průmysl. Všímají si toho i zahraniční odborníci, kteří se zabývají riziky spojenými se zelenou transformací a se kterými jsme mluvili. Českou rolí podle nich může být pomoci vyřešit Evropě závislost na dovozu lithiových baterií, což zároveň dokáže zajistit, aby tisíce nových pracovních míst připadly Čechům.
Když se podíváme, jak se Rusko chovalo na začátku své totální invaze na Ukrajinu a jak si bralo obilí za rukojmí svých politických cílů, tak je to jako ochutnávka budoucnosti, tvrdí Olivia Lazardová. Podle výzkumnice organizace Carnegie Europe se Rusko, samo bohaté na přírodní a surovinové zdroje, bude snažit využívat naše závislosti a zranitelnost různého druhu – od potravinové po energetickou.
Česko má podle expertů jedinečnou příležitost pomoci Evropě k surovinové bezpečnosti a sobě k vytvoření tisíců pracovních míst a záchraně automobilového průmyslu. Všímají si toho i zahraniční odborníci
„Proto říkám, že takzvaná energetická transformace a všechny změny, které děláme k ochraně klimatu, nejsou jen nějakou ozdobou. Naopak jsou naprosto zásadní k tomu, aby Evropa byla nezávislá a uměla se bránit. Problém nestojí, jestli vyvíjet čisté technologie, nebo investovat do zbraní, lodí a letadel,“ přibližuje.
Podle Lazardové tyto věci nejdou proti sobě, ale naopak úzce souvisejí a obě jsou potřeba k odolnosti a nezávislosti Evropy, aby byla schopná přežít ve světě, kde boj o zdroje bude čím dál zásadnější.
„Pokud totiž nebudeme investovat do naší přírody, tedy do čisté energetiky, do změn v zemědělství, do efektivního nakládání se surovinami, tak můžeme rovnou odevzdat klíče od Evropy Rusku. Protože nebude dlouho trvat a získají nadvládu nad politikou a schopnostmi Evropy,“ řekla Českému rozhlasu Lazardová z Carnegie Europe při své návštěvě Prahy.
„Prostě si jen spočítají, jaké zdroje budeme potřebovat, a počkají si. Pokud máme zvládnout krize, které se na nás valí, musíme mít vizi, myslet strategicky a efektivně změnit způsob, jakým Evropa funguje,“ doplňuje.
V jeho obci se má zpracovávat lithium. ‚Až teď jsme se dozvěděli o tisících tunách kyseliny,' namítá starosta
Číst článek
Lazardová dobře zná i zdejší reálie a nahlas přemýšlí o tom, jak nejúčinněji se může do nastartované proměny zapojit a zvládnout ji Česko.
„Je potřeba, aby odklon od uhlí byl velmi dobře organizovaný. Měla by fungovat pomoc, jak přeškolit pracovníky uhelného průmyslu například na profese související s lithiem, pokud se ho Česko rozhodne těžit,“ míní výzkumnice.
„Takovou těžbu by měla vláda zajistit nejšetrnějším možným způsobem, pokud jde o ekologické a sociální dopady, to souvisí s odolností země. A Česko má ideální předpoklady postavit kolem lithia celý průmysl a zvládnout v rámci toho i přechod toho automobilového od spalovacích motorů k elektromobilům,“ dodává.
Těžba a zpracování lithia potřebného do baterií elektromobilů nebo ke skladování elektřiny ze slunce či větru jsou přitom momentálně vysoce koncentrované v několika málo zemích. Česko má na Cínovci jednu z největších zásob tohoto kovu v Evropské unii.
Důležitost Cínovce
„95 procent lithia se těží v Austrálii, Chile a Číně. Zpracovává se znovu v Číně, Austrálii a v Argentině – dohromady z 97 procent. To vytváří zranitelnost a nejistoty, které mají vliv na dostupnost a cenu baterií. Evropská unie je s lithiem zcela závislá na dovozu a pandemie covidu i ruská válka na Ukrajině ukazují, jak je tohle nebezpečné. Proto je projekt na Cínovci tak důležitý. Jde o jednu z největších zásob v Evropě a do roku 2030 může pokrýt až osm procent poptávky v Evropské unii,“ říká Jonathan Lyons, autor studie pro českou organizaci Europeum.
Tato studie říká, že snaha české vlády dotáhnout do konce těžební projekt na Cínovci dává smysl v případě, že se zároveň podaří vytěžené lithium udržet v Česku.
Ovzduší, půda i voda. Ústecký kraj chce studii, jak těžba lithia v Německu dopadne na jeho území
Číst článek
„K tomu je potřeba vybudovat továrny na recyklaci a opětovné využití baterií, gigatovárny a podobně. Politici by měli porozumět tomu, jak jedinečná je tohle pro Česko příležitost – dokázat, aby tato návazná pracovní místa připadla Čechům,“ uvádí Lyons.
Podle Lyonse vytvoří průmysl navázaný na lithiové baterie do roku 2030 přibližně milion pracovních míst a část z nich může vzniknout v Česku.
„Zároveň by část zisků z těžby a zpracování měla jít lokálním komunitám tam, kde se to děje. Měly by být vytvořeny rekvalifikační kurzy, výzkumná a vývojová centra. Významně by z toho profitoval i český automobilový průmysl. A měly by být dodrženy co nejpřísnější ekologické standardy, abychom co nejvíc chránili přírodní rozmanitost a vodní zdroje před znečištěním, stejně jako půdu či vzduch,“ doplňuje.
Právě obavy ze zničení svého životního prostředí dávají najevo obyvatelé z Dubí v Krušných horách a z okolí, na které bude mít případná těžba lithia dopad.
