• Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) je po 13 letech znovu aktivní v Česku. Před dvěma lety ji o to požádala vláda, která chtěla pomoci s nastartováním ekonomiky po pandemii koronaviru.
• Banka pomoc přislíbila do roku 2026 s tím, že bude podporovat projekty přechodu na zelenou energii, infrastruktury, digitalizace nebo ve finančním sektoru. Zatím koupila mimo jiné za šest milionů eur podíl ve firmě, která spolu s ČEZ připravuje těžbu lithia na Cínovci.
• Banka investovala také do fondu, který se soustředí na zelené komerční budovy, a nakoupila zelené dluhopisy tuzemské pobočky Unicredit banky. Co dalšího banka v Česku chystá? O tom mluvila v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitelka pro střední a jihovýchodní Evropu EBRD Charlotte Ruheová.

Praha 9:00 26. září 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česká vláda požádala vaši banku o pomoc s nastartováním ekonomiky po pandemii. Jenže loni Česko zasáhla po agresi Ruska na Ukrajině velká energetická krize, inflace rostla vysokým tempem a vláda se zadlužovala víc než kdy dříve. Jak se jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj díváte na vývoj české ekonomiky, jste optimističtí? 
Předpověď děláme dvakrát ročně, nová vyjde v příštích dnech. Pokud jde o vývoj české ekonomiky, zachováváme chladnou hlavu. Věříme, že se dostane z technické recese, vidíme, že inflace klesá. Sice také trochu poklesl export, což může být do budoucna riziková oblast, nicméně vidíme dobrou naději na růst v roce 2024 a budeme tedy predikci upravovat. A v širším pohledu, česká ekonomika je velmi vyspělá, je to působivé výrobní centrum, ale potřebuje hodně investic do dekarbonizace. 

Vaše poslední predikce pro českou ekonomiku obsahuje pro rok 2024 růst o 2,9 procenta. Jak chcete předpověď změnit?
Nechci vám říkat konkrétní číslo, protože na tom naši ekonomové stále ještě pracují. Očekáváme, že náš odhad mírně snížíme, ale určitě půjde o růst kolem dvou a půl procenta.

Česko se potýká se zadlužením kolem 44 procent vůči HDP. Podle opozice to v rámci EU není moc a vláda podle ní opatření na snížení dluhu přehání. Někteří ekonomové naopak straší, že můžeme být druhé Řecko, které se předlužilo a musela ho zachraňovat EU. Jaký je váš názor na dluh a vývoj českých veřejných financí?
Myslím, že Česká republika nečelí situaci, jaká byla v Řecku za dluhové krize. V roce 2008 mělo Česko dluh 28 procent a nyní je to kolem 44 procent. Ano, na Česko je to velké zadlužení, ale pořád je ještě malé v porovnání s tehdejší situací v Řecku, je to nic. (Dluh Řecka vzrostl ze 110 procent v roce 2008 na 175 procent HDP během tří let – pozn. red.) A je to i mírné, střední zadlužení v porovnání se zeměmi EU. Vzhledem k tomu by mohla vláda zvýšit financování při zhoršení ekonomiky a také investovat do jejího zelenání.    

Co vidí EBRD jako hlavní problémy české ekonomiky? Co byste doporučila kromě investic do zelené ekonomiky?
Česká ekonomika je konkurenceschopná. Když jsme teď diskutovali s ministrem financí, bavili jsme se, že je tu nevyužitý kapitál. Problém je hlavně příprava větších dlouhodobějších projektů. Což je něco, co zase my jako banka děláme velmi dobře. Například nedávno jsme dokončili studii proveditelnosti železničního spojení na pražské letiště, kde se počítá s financováním PPP (jde o projekty veřejné služby financované prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru – pozn. red.). Potřebujete investovat do digitalizace infrastruktury, také bude potřeba investovat do zvyšování energetické účinnosti jak u domácností, tak i firem, a také do obnovitelných zdrojů. A musím zmínit i investice do digitalizace, která je důležitá nejen pro firmy, ale i pro vládu, aby fungovala efektivněji. 

Jestli tomu dobře rozumím, vy byste se na rozdíl od české vlády tedy nebála se více zadlužit? Vláda teď naopak dělá kroky, aby zastavila další zadlužování...
Myslím, že kroky a strategie, které vláda připravuje, jsou rozumné. Třeba skončit s daňovými výjimkami, které poplatníky táhnou nesprávným směrem, to dává smysl a je chytré. Podle mě je možné dát ekonomice flexibilitu a přitom ji nezatížit dalšími dluhy. Také bude důležité snížit úrokové sazby, což se mimochodem může brzy stát. Připraví to ekonomiku na další růst.

Česko zatím nepřijalo euro ani žádné rozhodnutí o jeho přijetí do budoucna. Jaký je váš názor, povzbudilo by euro českou ekonomiku?
Měnovými otázkami se zabývá Mezinárodní měnový fond. My v EBRD neradíme zemím, jestli mají být v eurozóně, nebo ne. Obě varianty mají své výhody. Můžete být flexibilnější s eurem i s vlastní měnou, která může být využita pro řízení ekonomiky, její stabilitu.  

Zásobníky, plynovody, rafinerie i státní obchodník. Vláda hledá cesty k energetické infrastruktuře

Číst článek

Máte v EBRD na starosti střední a jihovýchodní Evropu. Jaká země podle vás udělala v tomto regionu největší pokrok v posledních letech a proč?
Jak víte, EBRD působí v Řecku. Začali jsme tam investovat v roce 2015. Oni tehdy měli skutečnou krizi. Byla vážnější, než to, co jste měli vy a ostatní při pandemii. Zhruba před čtyřmi roky nastoupila v Řecku nová vláda a od té doby se podle mého názoru hodně snažili. Hodně investovali do digitalizace, privatizovali. Vycházeli z velmi špatné situace, ale udělali obrovský pokrok. 

Podnikatelé v Česku jsou dost pesimističtí, podle nich zemi v ekonomice ujíždí vlak, nepodařilo se tu stavět dálnice tak jako v Polsku, nepodařilo se rozvinout digitalizaci jako v Estonsku. Výhledově může být problém s nedostatkem elektřiny. Vláda teď připravuje jakýsi strategický plán, jak zlepšit infrastrukturu a přilákat velké zahraniční investory. Jednáte v tomto smyslu s vládou, že EBRD mohla nějaké projekty podpořit?
Zmínila jsem už projekt spojení na letiště, který bude financovaný formou PPP. Musím ale zdůraznit, že naše působení ve vaší zemi je zaměřeno na soukromý sektor. Půjčujeme bankám a firmám, po návratu do Česka jsem podepsali 16 projektů. Příležitostí k investicím do infrastruktury je tu sice hodně, ale je to spíš pro Evropskou investiční banku nebo vaši rozvojovou banku.

Jak velkou sumu chce EBRD v Česku investovat nebo poskytnout formou půjček? Jsou půjčky od EBRD výhodnější než běžné komerční?
Jak už jsem řekla, schválili jsme 16 projektů, do kterých jsme doposud investovali 342 milionů eur. S vládou a našimi akcionáři jsme se dohodli (v roce 2021), že se na váš trh vrátíme s cílem investovat 100 až 200 milionů eur ročně. Ale opět, naším cílem není ani tak splnit finanční plán, ale najít správné projekty a využít odborné znalosti EBRD. Děláme hodně v oblasti vlastního kapitálu, a to i prostřednictvím fondů soukromého kapitálu, jako je Genesis, v minulosti jsme hodně financovali banky, takže i ty mohou těžit z našich možností. Letos jsme zatím investovali 223 milionů eur, do konce roku bude ta částka ještě vyšší. Kolik vyčleníme dalších peněz do roku 2026, tedy po zbytek našeho působení, bude záviset na dostupnosti konkrétních projektů. Nemáme žádný pevný finanční plán. 

Na dotace zelených zdrojů má jít příští rok přes 35 miliard korun. Stanjura trvá na škrtech

Číst článek

Jinak investujeme za komerční sazby, ale můžeme nabídnout i delší splatnost, která na trhu chybí. Můžeme se posunout i do dalších aktivit, jako jsou dluhopisy. Snažíme se být zodpovědní k potřebám klientů a nabízet to, co lze nazvat udržitelnými finančními mechanismy. 

Jako prioritu máte zelené projekty, ale když zůstanu ještě u energetiky, Česko chystá vedle zelených zdrojů hlavně výstavbu jaderných elektráren. Je jaderná energetika oblast, do které by EBRD mohla vstoupit? Jak se na jadernou energetiku díváte?
Když jsme v tomto regionu začali působit v roce 1991, o jaderné energetice se hodně mluvilo, protože to bylo důležité téma pro celou mezinárodní společnost po katastrofě v Černobylu v roce 1986. Naši akcionáři se tehdy rozhodli, že banka nebude investovat do nových jaderných kapacit, ale spíš do jaderné bezpečnosti a do vyřazování starých elektráren ze sovětské éry. A v této oblasti se udělala skvělá práce, například při bezpečnostní ochraně Černobylu. Myslím, že jedním z důvodů, proč neinvestujeme do nových jaderných zařízení, také je, že jejich výstavba trvá velmi dlouho a je velmi drahá. A jiné zdroje energie mohou být komerčně životaschopnější. Nicméně teď diskutujeme o naší další energetické strategii, protože někteří naši akcionáři zvažují, že by banka mohla investovat do projektů malých modulárních reaktorů, pokud se tato nová technologie osvědčí a bude komerčně použitelná. Uvidíme, co přinese budoucnost. Máme tým expertů, kteří spolupracují na řadě projektů v několika zemích. 

Mimochodem Česko chce rozvíjet malé modulární reaktory. Měli jste u nás nějaké jednání?
Ne, v této zemi ne. Ale jak jsem říkala, diskuse o této oblasti jsou zatím spíš teoretické. 

Vrátím se k zeleným projektům. Do nich řadíte také letošní nákup podílu v australském těžaři EMH, který spolu s tuzemskou polostátní firmou ČEZ zkoumá ložisko lithia na Cínovci a chtěl by ho začít těžit. Podíl jste koupili za šest milionů eur. Věříte, že se lithium skutečně těžit bude? Protože to stále není rozhodnuto. A části místním se také těžba nelíbí...
Ano, jsme akcionář firmy European Metal Holdings. Zatím se dělají předpřípravné práce, například na studii proveditelnosti a hodnocení různých oblastí. To všechno je pro nás velice důležité, uvidíme, jaký bude výsledek a kdy a jak těžba začne.

Studie: zelená transformace vyjde Česko na 3,2 bilionu korun, bez investic hrozí zpomalení růstu ekonomiky

Číst článek

Jste si jistí, že těžba a zpracování lithia a následné využití v autoprůmyslu skutečně bude celkově znamenat snížení CO2? Někdy jsou kolem toho pochybnosti, že je celý ten řetězec kolem autobaterií emisně možná náročnější než využití fosilních zdrojů…
Především, něco je třeba udělat, aby se objem emisí CO2 snižoval. A může to být právě elektromobilita, která bude dlouhodobě rozhodně levnější a lepší pro životní prostředí, než jak je to teď, kdy používáme fosilní paliva. Pokud jde o celý dodavatelský řetězec, je to něco úplně jiného než jak takový řetěz automobilového průmyslu vznikal ve 30. až 60. letech minulého století. Dnes hraje v řetězci mnohem větší roli recyklace a já věřím, že se budou mnohem více recyklovat třeba autobaterie i další součásti, takže to bude lepší pro životního prostředí. Neviděla jsem ani žádnou konkrétní statistiku, která by ukazovala, že přechod na elektroauta může být uhlíkově náročnější.

Nyní například financujeme společnost LG Chem, která staví závod na výrobu autobaterií v Polsku. Bude se tam využívat pouze energie z obnovitelných zdrojů, protože chtějí mít emise z celého řetězce pod kontrolou. Takže i co se týče lithia v Česku, myslím, že se všichni shodují, že je potřeba zavádět celé zelené hodnotové řetězce.   

Počítáte s tím, že byste na zahájení těžby lithia a výstavbu zpracovatelského závodu u nás poskytli nějaké větší financování?
Bude záležet, jak a kdy se to vše propojí. Určitě je důležité o tom uvažovat, diskutovat se všemi aktéry a také s Evropskou komisí, protože jde o strategickou surovinu. Potom budeme moct zvážit naší finanční angažovanost. 

Průmyslník Wichterle: Česko jako čipová velmoc? Hezké, ale fronta na investice v Česku se fakt nestojí

Číst článek

Jaké další zelené projekty byste ještě mohli u nás podpořit? Nezvažujete třeba podporu dekarbonizace ocelářství, které má problémy?
Nebojíme se pustit i do složitých oborů. Něco takového děláme v jiných zemích, třeba v Egyptě, kde jsme financovali naši první zelenou vodíkovou elektrárnu. Výroba oceli, ale i cementu nebo chemie jsou obory, kde se emise CO2 snižují velmi obtížně, a my do takových projektů můžeme investovat. Zatím jsme ale o dekarbonizaci českého ocelářství nejednali. Zmínila bych ale, že jsme teď podepsali úvěr ve výši 110 milionů eur pro firmu Heimstaden na zelené investice v Ostravě, konkrétně na modernizaci budov a bytů, aby byly méně energeticky náročné. Měly by také změnit zdroje energie z uhlí na tepelná čerpadla nebo jiné čistší metody. Budeme také spolupracovat s Radou pro šetrné budovy na způsobech modernizace domů. Je to oblast, kde jsme doposud nepůsobili, a máme z toho radost.

Ještě se vrátím jednou k jaderné energetice, tentokrát na Ukrajinu. Zmínila jste vaši pomoc s likvidací škod v Černobylu. Co teď říkáte na situaci, kdy Rusko ostřelovalo Záporožskou jadernou elektrárnu? Chystáte nějakou pomoc s obnovou tamních elektráren?
Jako banka jsme okamžitě odsoudili tento nelegální a nevyprovokovaný vstup Ruska na Ukrajinu, stáhli jsme naše zaměstnance v Rusku a Bělorusku a stopli jsme vše, co jsme v těch zemích dělali. Když loni v únoru začala tato válka, slíbili jsme Ukrajině finanční pomoc na obnovu kritické infrastruktury v letech 2022 a 2023. V loňském roce jsme dali dohromady 1,7 miliardy eur podpory a letos zatím další miliardu, takže jsme na dobré cestě dosáhnout celkového cíle tří miliard eur pro tyto dva roky. Děláme to s podporou našich akcionářů i dárců, protože některé projekty potřebují více peněz. Situaci sledujeme a rozhodně jsme připraveni na větší projekty, včetně Záporoží.

EBRD vydala rok po vojenském vpádu Ruska na Ukrajinu studii, která zmapovala určité obcházení obchodních sankcí vůči Rusku. Podle ní klesl razantně vývoz zboží pod sankcemi z EU do Ruska, ale zároveň se výrazně navýšil export podobného zboží do Arménie, Kazachstánu a Kyrgyzstánu a z nich poté do Ruska. Výrazně také vzrostl vývoz Turecka a Číny do Ruska. Jaký si z toho tedy banka dělá závěr, mají obchodní sankce vůči Rusku smysl? Fungují?
Snížení vývozu z Evropy do Ruska bylo ve skutečnosti mnohem vyšší než nárůst dovozu Ruska z tzv. postsovětských zemí. Pokud jde o vývoz z Turecka a Číny do Ruska, tomu prostě nemůžeme zabránit. Ale myslím si, že jako lidé žijící v Evropě určitě nechceme být těmi, kdo podporují ruskou ekonomiku. Nechceme se na tom žádným způsobem podílet. Takže si myslím, že sankce jsou nezbytné. Naše banka, když zvažuje podporu nového projektu, velmi pečlivě vyhodnocuje, zda je v něm nějaká expozice vůči ruské nebo běloruské ekonomice. Protože nechceme, aby je naše financování byť jen nepřímo podporovalo.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít