Takto příznivý vývoj jsem neočekával, hodnotí ekonom Zahradník vývoj inflace v Česku
Inflace dál zpomaluje. V únoru vzrostly spotřebitelské ceny proti loňsku o dvě procenta, což je o tři desetiny méně než v lednu. Oproti loňsku si lidé museli připlatit za bydlení a služby. Klesla cena zemního plynu a potravin. Inflace se tak dostala na dvouprocentní cíl České národní banky, naposledy byla takto nízko koncem roku 2018. Situaci pro Radiožurnál komentuje Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády a ekonom České spořitelny.
Jaký je předpoklad, že takto nízká inflace vydrží? A co by ji případně mohlo tlačit nahoru?
Přiznám se, že takto příznivý vývoj jsem nejenom já osobně neočekával, ale i prognózy z konce loňského roku takto prudký dezinflační trend nepředpokládaly.
Řekl bych, že konečně máme inflaci, která je velmi očištěna od velmi nestandardního nánosu faktorů, které byly způsobeny zejména energetickou krizí, ale koneckonců i předchozím covidovým vývojem, odloženými nákupy z důvodu restrikcí a tak dále.
Takže se vracíme do standardního prostředí z roku 2019 a dále do historie. I v roce 2019 byla inflace o něco vyšší, než je to dnešní číslo. Zbývá tedy dodat, že už se zbavíme působení mimořádných faktorů. A na inflaci bude působit standardní instrumentárium, jak té poptávkové – to by bylo nejlépe – a v omezené míře nabídkové inflace.
Všechny zodpovědné instituce, primárně centrální banka, ale i ministerstvo financí, budou dělat to, co mají a nárůst na hodnoty, kterých jsme se před rokem děsili, už nám nehrozí. Doufejme.
Ale ten nárůst tam podle vás ještě bude?
Myslím, že může být spojen s poptávkovými faktory. Celý rok 2022 a velkou část roku 2023 jsme žili v prostředí klesajících reálných příjmů, které je zapotřebí nějakým způsobem vyvážit nebo vykompenzovat. To, že máme inflaci v současné době tak nízkou, vůbec neznamená, že náklady, které inflace kumulativně přinesla zhruba od roku 2020, v součtu více než 30 procent.
Meziroční růst cen v únoru zpomalil na dvě procenta, je nejnižší od roku 2018
Číst článek
To je inflační zátěž, která zatížila rozpočty domácností, zatížila koneckonců i bilance podniků, a to tím dvouciferným číslem rozhodně vyřešené není. A je možné očekávat, že apetit pro přidání mezd a platů v nadcházejícím období bude vyšší, což možná může riziko nízké inflace ohrožovat.
Druhá věc je kurz, který poměrně výrazným způsobem znehodnotil vůči euru zhruba o dvě koruny během jediného roku, což je na naše poměry poměrně hodně. A pokud se budeme vyvíjet cestou znehodnocování kurzu, tak to taktéž nemusí mít na inflaci úplně příznivý dopad.
Růst mezd?
K platům. Podle ministra financí z ODS Zbyňka Stanjury by se letos reálná mzda mohla zvýšit o tři až čtyři procenta. Ale není to málo při tak nízké nezaměstnanosti, kterou máme?
Ano, jedna věc je nezaměstnanost, druhá věc je produktivita. Samozřejmě že přehřátý trh práce – byť i tam dochází k určitým korekcím, ještě někdy před rokem počet volných pracovních míst dokonce zhruba dvojnásobně převyšoval počet registrovaných nezaměstnaných – v současné době se trošku koriguje, nůžky se sbližují i míra nezaměstnanosti mírně roste. Ale je tady otázka produktivity.
Reálná mzda začne opět růst, říká ministr Stanjura. Za poslední dva roky klesla o 11 procent
Číst článek
Zkrátka není možné dlouhodobě vyplácet vyšší mzdy, než na které si ekonomika vydělá. Tento ne úplně blahý jev, vyšší mzdový růst než produktivita, nám byl vyčítán v posledním normálním období, to znamená v průběhu druhé poloviny minulé dekády. A mám pocit, že obezřetnost tady je namístě.
Na druhou stranu tu zmiňovanou, někdo tomu říká chudobu, tedy pokles kupní síly v uplynulých letech, je třeba nějakým způsobem vykompenzovat. A tři nebo čtyři procenta reálného růstu příjmů mi přijde jako poměrně odpovídající, ale samozřejmě za předpokladu, že růst u hospodářství nebude červená nula, snad teď už lehce černá, ale že růst dosáhne dvou procent, případně víc.
Na nízké inflaci se podepsaly i klesající ceny potravin. Proč jde jejich cena dolů, když ještě v prosinci jsme od některých potravinářů slyšeli, že budou muset zdražovat?
Řekl bych, že to byly určité výkřiky stran subjektů nebo těch takzvaně stakeholderů, kteří v tomto tématu byly zainteresovány. Myslím, že ta diskuse v průběhu loňského roku se poměrně výrazně vyhrotila a mezi těmi subjekty nastala jistá animozita.
Naštěstí pro spotřebitele je realita poměrně velmi příznivá. Je vidět, že ta diskuse, byť vyhrocená, přinesla kýžený efekt. Podle mého názoru nebylo normální, když v zemích, které mají třikrát vyšší kupní sílu, byl mnohde spotřebitelský koš oceněn levněji než v případě Česka.
Ono také těžko zdražovat potraviny, když jsou teď ceny zemědělských produktů tak nízko.
Je to tak. Ale pokles cen zemědělských výrobců byl také jev od počátku letošního roku nebo od přelomu roku. Předtím to zas až tak, kvůli cenám energií a vysoké energetické náročnosti zemědělství, úplně nebylo.
Ale souhlasím s tím, když v lednu poklesnou ceny zemědělských producentů skoro o pětinu, tak v nějakém časovém horizontu by se to na pultech obchodů promítnout mělo. Zdá se, že se to promítá už dříve a možná v tom nejsou samotné ceny prvovýroby, ale i faktory, které byly kritizovány jak na straně zpracovatelů, tak případně i prodejců a obchodníků.
