Kraje navrhly ‚transparentní‘ kritéria pro rozpočtové určení daní. ‚Nastřelená od stolu,‘ oponuje náměstek
Asociace krajů předložila návrh na změnu rozpočtového určení daní. Nově bude záviset mimo jiné na počtu lidí a délce silnic. Dva kraje a Praha s návrhem nesouhlasí. „Nevychází z analytických podkladů výdajů krajů. Jde o de facto od stolu nastřelená kritéria,“ říká v Pro a proti náměstek moravskoslezského hejtmana Jaroslav Kania (ANO). Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) jsou navrhovaná kritéria transparentní a spravedlivá.
Podle Půty je současný systém, který platí od roku 2005, naopak naprosto netransparentní. Připomíná, že mezi Prahu a dalších 13 krajů se peníze rozdělují procenty pevně stanovenými v zákoně o rozpočtovém určení daní.
Bude nový způsob rozdělování výnosu z daní krajům, který bude záviset mimo jiné na počtu lidí a délce silnic, spravedlivější?
„Myslím, že neexistuje ani žádný podklad, ze kterého se před 20 lety to číslo vypočítalo. Minimálně čtyři roky se kraje na všech možných úrovních věnují změně systému. A právě změna ke každoročnímu přepočtu podle čísel, ideálně Českého statistického úřadu, je nejvíc spravedlivý a transparentní krok,“ míní liberecký hejtman.
S tím, že dělení daňových výnosů není v současné době transparentní a spravedlivé, souhlasí i Kania. Předkládaný návrh je ale podle něj pro Moravskoslezský kraj nepřijatelný.
„Nevychází z toho, na čem jsme se shodli v ekonomické komisi Asociace krajů v roce 2022, že se nový rozdělovací mechanismus bude opírat o výdaje jednotlivých krajů – o důkladně zpracované analýzy, na co kraje vynakládají své peníze. To, co je nyní zpracováno, nemá analytický podklad. Některá navržená kritéria jsou netransparentní anebo nejsou podložená ekonomickými analýzami,“ zdůrazňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Rozpočtový schodek v únoru vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard
Číst článek
Podle Půty je předkládaný návrh kompromisem, který v roce 2022 podpořilo 11 krajů. „Finanční komise předložila před více než dvěma lety do Rady asociace návrh právě s parametry, které teď používáme. Po dvou letech jsme došli na úrovni hejtmanů ke kompromisu, který teď předkládáme vládě k dalšímu projednávání,“ upřesňuje.
„Pokud by se mělo jít tzv. nákladovou metodou, paradoxně by byly v rozpočtovém určení daní zvýhodněny kraje, které se třeba nemusí v jednotlivých oblastech chovat efektivně,“ oponuje liberecký hejtman náměstku Kaniovi.
„Když budu mít kilometr veřejné dopravy za padesátikorunu a jiný kraj za 70 korun, ze strany státu nedává logiku přispívat kraji, který je dražší, na veřejnou obslužnost větším podílem.“
Že se koheze nedaří, je smutná realita
Podpora strukturálně postižených regionů je podle Půty nastavena dobře. Připomíná, že mimo rozpočtové určení daní směřuje do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje významný objem finančních prostředků především z evropských zdrojů.
Schodek rozpočtu v lednu činí 26 miliard korun. Patří mezi nejhorší výsledky od vzniku České republiky
Číst článek
„Měly by napomáhat kohezi mezi slabšími a silnějšími regiony. A to, že se nám koheze v naší zemi nedaří, je bohužel smutná realita. Praha je více než na dvojnásobku HDP zbytku České republiky a to určitě není úplně dobrý výsledek,“ konstatuje Půta, který je rovněž místopředsedou Asociace krajů České republiky.
Kania upozorňuje, že nové nastavení pravidel by pro Moravskoslezský kraj znamenalo roční propad příjmu o 565 milionů korun proti výši v roce 2023.
„A to je to, co říkáme. Pojďte srovnávat data na základě stávající situace a nové situace. Pan hejtman správně říká, že v roce 2027 žádný kraj nebude postižen tím, že bude mít méně, než má nyní. Ano, to je pravda, nikdo nebude mít mínus – ale někdo bude mít hodně a někdo bude mít hodně málo,“ naznačuje náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslav Kania.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.
