Stát částečně zakáže zemědělcům používání glyfosátu. Za porušení hrozí milionové pokuty
Zemědělci nesmí od příštího roku používat hubič plevele, takzvaný herbicid glyfosát. Tedy alespoň pro pěstování plodin na jídlo – hlavně u obilovin a taky řepky. Rozhodlo o tom ministerstvo zemědělství. Látku glyfosát využívají třeba i zahrádkáři, a to nejčastěji v přípravku Roundup. Podle ekologických organizací je ale látka nebezpečná. Volají proto po jiných metodách, které jsou pro životní prostředí šetrnější.
Stát chce tímto krokem omezit používání chemické látky v Česku. Podle údajů ministerstva se látka v zemědělství využívá stále méně. Zatímco ještě před pěti lety se v Česku spotřebovalo 935 tisíc litrů glyfosátu, loni už to bylo o 185 tisíc litrů méně.
„Dojde k omezení plošného používání glyfosátu. Zákaz se bude od ledna vztahovat na předsklizňovou aplikaci všech přípravků s glyfosátem, to na plodiny potenciálně určené na potravinářské účely,“ vysvětluje pro Radiožurnál mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
Za porušení těchto podmínek podle něj bude hrozit ztráta dotací a pro právnické osoby až čtyřmilionová pokuta.
Od začátku příštího roku tak zemědělci nesmí využívat přípravek na urychlení dozrávání nebo taky vysušování rostlin. Původně přitom ministerstvo plánovalo plošný zákaz těchto látek pro dosušování – tedy třeba i u krmných plodin. Nakonec ale ustoupilo.
Karcinogenní, nebo neškodný?
Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je glyfosát karcinogenní. Řada studií zase poukazuje na to, že se látka vsakuje do půdy a taky do potravin.
„Existují různá testování, kdy rezidua byla objevena třeba ve vodách, ale bohužel i v potravinách, v pečivech, v medu, v pivech, ale také třeba v dámských tampónech,“ dodává expertka na zemědělství z Hnutí DUHA Klára Kyralová.
Kongres kritizuje WHO kvůli pesticidu Roundup. Tvrzení, že způsobuje rakovinu, je podle něj nepodložené
Číst článek
Posudky na glyfosát se ale různí. Třeba Evropský úřad pro bezpečnost potravin tvrdí, že je látka neškodná. A právě o toto tvrzení se opírá i Evropská komise. Ta loni prodloužila licenci na používání glyfosátu o dalších pět let. Je proto na rozhodnutí každého členského státu, zda chemickou látku omezí.
Pro pěstitele to zřejmě bude znamenat navýšení nákladů. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy utrpí i kvalita obilí. „Zákaz pro nás bude znamenat v některých letech horší podmínky pro sklizeň a vyšší náklady pravděpodobně na dosoušení. Pokud bude mokrý rok, v minulosti jsme se s tím setkali, kdy byl problém, aby nám obiloviny vůbec dozrály, tak se pak musí dosoušet,“ říká předseda.
Podle Pýchy tak náklady vzrostou řádově o tisícikoruny na tunu. Do cen zboží pro spotřebitele se to ale zřejmě nepromítne.
