Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se zvětšuje. Pomůžou jen vyšší daně, píše Národní rozpočtová rada
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v Česku zvětšuje a obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů, které řeší takzvané mandatorní výdaje či definují rozsah činností státu. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou ve čtvrtek vydala Národní rozpočtová rada.
Významná nerovnováha českých veřejných financí podle Národní rozpočtové rady vznikla kombinací rozpočtově nerozvážných kroků učiněných zejména v posledních dvou letech a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů demografického vývoje. Ve srovnání s loňskem se vývoj zadlužení zlepšil jen drobně.
Klíčové závěry rady se tak nemění. Pokud se významně nezmění daňové a výdajové politiky, lze očekávat náraz na dluhovou brzdu v řádu jednotek let. Od 30. let bude vlivem stárnutí populace nárůst veřejného dluhu tak razantní, že jej vzhledem k výši dluhové služby bude obtížné financovat, varuje rada.
Síkela: Úsporný tarif by mohl fungovat jako motivace k šetření. Domácnosti by byly finančně odměněny
Číst článek
V posledních letech se podle rady snížily příjmy veřejných rozpočtů, zatímco výdaje narůstají. Strukturální deficit, který je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení situace českých veřejných financí ze střednědobého pohledu, se aktuálně pohybuje okolo tří procent HDP.
„Strukturální deficit, který vzniká bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne, aktuálně činí zhruba 220 miliard korun. Takto hlubokou střednědobou nerovnováhu bohužel nevyřeší pouze ekonomický růst, ale jsou nutné také aktivní kroky vlády vedoucí k úpravě jak příjmové, tak výdajové strany rozpočtu,“ uvedl předseda rady Mojmír Hampl.
Tyto kroky podle něj sice nebudou populární, nicméně jsou z pohledu budoucnosti Česka naprosto klíčové. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ dodal.
Nerovnováha po snížení daní
Se značnou nerovnováhou veřejné finance do roku 2022 už vstupovaly. „Střednědobá nerovnováha je dominantně dědictvím snížení daní, konkrétně přijetí tzv. daňového balíčku v roce 2020, který mimo jiné zrušil zdaňování superhrubé mzdy, čímž veřejné rozpočty na straně příjmů aktuálně přichází o 120 miliard korun ročně,“ uvedl člen rady Jan Pavel.
Skoro polovina Čechů je ochotna přijmout euro. Už ale nejspíš nesplňujeme podmínky, říká rektor Dvořák
Číst článek
„Tento krok nejenže přišel v nesprávnou dobu, ale byl i makroekonomicky kontraproduktivní a s jeho následky se potýkáme dodnes, neboť výrazně přispěl ke zvýšení inflačních tlaků,“ dodal.
Opatření vypovídající o snaze dostat české veřejné finance na udržitelnou trajektorii však podle rady dosud zveřejněné vládní dokumenty ani nenaznačují.
„Návrh střednědobého výhledu ministerstva financí počítá pro roky 2024 a 2025 s neměnným strukturálním deficitem na úrovni 2,9 procenta HDP, z čehož lze odvodit, že se žádné systémové reformy nechystají, přitom na ně zůstává v tomto volebním období stále méně času,“ upozornil Pavel.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Rada je tříčlenná a byla naplněna v lednu 2018. Předsedu rady navrhuje vláda, jednoho člena rady Senát a jednoho Česká národní banka.
