Inflace pod čtyřmi procenty? Příští rok klesne, očekávají centrální banka, ministerstvo i premiér
„To nejhorší máme za sebou a příští rok bude ekonomicky lepší,“ slíbil ve vánočním projevu premiér Petr Fiala (ODS). Nejen že to řekl předseda vlády, ale očekává to i ministerstvo financí a Česká národní banka. Meziroční inflace by podle ministerstva měla klesnout na 3,8 procenta. Centrální banka je optimističtější, očekává pokles pod tři procenta.
„Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne,“ řekl 21. prosince guvernér České národní banky Aleš Michl, banka tehdy už snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Pokles inflace očekává i vláda – ve vánočním projevu to zmínil premiér.
„Dobrou zprávou je zásadní pokles inflace. Ta se v průběhu příštího roku konečně dostane k hodnotám, na něž jsme byli zvyklí zhruba ještě před třemi lety. Jinými slovy – příští rok skončí neustálé zdražování a vaše reálné mzdy začnou opět růst. Projeví se to pozitivně ve vašich rodinných rozpočtech a úsporách,“ prohlásil.
Právě kvůli vysoké inflaci reálné mzdy lidem už několik let klesají. A to i těm, kterým zaměstnavatelé výdělky zvyšovali. „Z pohledu reálných mezd jsme se dostali někdy na úroveň roku 2018 a bude to trvat ještě několik let, než se dostaneme na úroveň vrcholu z roku 2021,“ upozorňuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
‚Začátek roku 2024 potvrdí, že vlna masivního zdražování je za námi.‘ Inflace by měla zeslábnout
Číst článek
Inflace lidem drtila peníze už v roce 2022, to podle ekonoma reálné mzdy klesly o devět procent. „I v letošním roce zaznamenají pokles o několik procent. V příštím roce by už konečně měly začít růst,“ předpokládá Seidler.
Podle ministerstva financí byla letos inflace v průměru 10,8 procenta. To zjednodušeně znamená, že když měl někdo na účtu v lednu 100 tisíc korun – do dneška se reálná kupní síla této částky snížila téměř o 11 tisíc.
Ceny potravin
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš očekává, že už v lednu meziroční inflace klesne pod čtyři procenta. Klíčovou roli v tom bude mít každoroční přeceňování zboží a služeb na začátku roku, hlavně potravin.
Události v ekonomice 2023: hádky o balíček, hledání viníka inflace, ale i podvod v kauze Mamut
Číst článek
„Určitá část řetězců zastoupena ve Svazu obchodu oznámila, že bude zdražovat potraviny nehledě na nižší daň z přidané hodnoty. Na druhou stranu se teď zdá, že zdražování potravin nebude plošné a neměl by to být tak rizikový faktor pro inflaci,“ soudí Bureš.
Zboží a služby by podle něj mohly zdražovat i kvůli drahé elektřině. Firmy za ni budou platit víc kvůli nárůstu takzvané regulované složky. Nejvíc se to dotkne velkých firem – třeba železáren, skláren nebo pekáren.
„V případě řady podniků půjde skutečně o relativně výrazné nárůsty cen energetických vstupů,“ upřesňuje Jan Bureš.
Vláda sice oznámila, že desítkám tisíc firem s dražší elektřinou pomůže, aby neohrozila jejich konkurenceschopnost, a to částkou 3,5 miliardy korun. Podle ekonomů ale není jasné, jestli to bude dostatečné a firmy zvýšené náklady nepřenesou na zákazníky.
