Čtyři největší prodejci obilí mají rekordní zisky. ‚Je to na úkor těch nejchudších,‘ tvrdí kritici
Největší hráči na globálním trhu s obilím mají rekordní zisky. Může za to válka na Ukrajině, globální oteplování a trh s energiemi. Někteří odborníci tvrdí, že firmy ceny uměle nezvyšují. Mnoho se jich ale shoduje na tom, že by měly s pomocí mimořádných zisků buď pomáhat lidem, nebo by státy měly tyto zisky zdanit.
Jen za letošní rok se zvedly ceny jídla v průměru o dvacet procent. Podle OSN se asi 345 milionů lidí potýká s potravinovou nejistotou. Jak ale informuje server The Guardian, čtyři největší firmy, Archer-Daniels-Midland Company, Bunge, Cargill a Louis Dreyfus, které ovládají 70 až 90 procent globálního trhu s obilím, mají rekordní zisky.
Některé oblasti se stanou obtížně obyvatelnými. To povede k environmentální migraci, míní analytik
Číst článek
Skupina firem známá jako ABCD odhaduje, že poptávka nedožene nabídku do roku 2024, což nejspíše povede k ještě vyšším ziskům a cenám. Podle Oliviera De Schuttera, zvláštního zpravodaje OSN a místopředsedy IPES-Food, organizace zaměřující se na udržitelné potraviny, není fér, že zatímco firmy mají rekordní zisky, tak se stále víc lidí potýká s hladem.
Podle něj se poptávka rapidně zvýšila i přes to, že společnosti mají podle odhadů velké zásoby obilí. Firmy ale nefungují transparentně a nemusí zveřejňovat přesná čísla. „Měly bychom se jich ptát na to, co mohly udělat a co mohou udělat teď,“ říká Schutter.
Podle analytika ratingové firmy Moody's Johna Rogerse se ale firmy nechovají nemorálně, protože samy nevyvolávají vyšší ceny. „Nejsou to jediné firmy, které na současné krizi vydělávají,“ říká.
Firmám Cargill a Bulge se zvedly za tento rok tržby o 23 a 17 procent. Archer-Daniels-Midland Company měla ve druhém čtvrtletí tohoto roku zisky nejvyšší ve své historii. A Louis Dreyfus evidovala za rok 2021 nárůst zisku o 80 procent.
Daň z mimořádných zisků
Část pozorovatelů se shoduje na tom, že daň z mimořádných zisků by mohla obnovit rovnováhu na trhu s jídlem a pomoct těm nejchudším. Nezisková organizace Oxfam uvedla, že spekulace ohledně cen by mohly trh ještě výrazně posunout. „Cokoliv, co způsobuje hladomor, je nemorální,“ varovala.
,Sucho v Evropě je nejhorší za nejméně 500 let.‘ Česko je podle odborníků zasaženo relativně málo
Číst článek
Natalie Bennetová z britské strany Zelených se k volání po mimořádné dani také přidala. „Pro daň jako mimořádnému nástroji, jak tyto čtyři firmy usměrnit, existují silné argumenty,“ řekla.
Za krizí cen potravin je mnoho faktorů. Válka na Ukrajině ovlivnila hlavně vývoz obilí, slunečnicového oleje, kukuřice a hnojiv. Invaze vyústila v to, že ceny potravin vyletěly vzhůru. Dodávky z Ukrajiny se postupně obnovily, nadále jsou ale ohrožené sklizně jak na Ukrajině, tak v Rusku. Rostoucí ceny energií a hnojiv situaci nepomáhají.
Do toho všeho se přidává i změna podnebí a sucho, které ovlivnilo sklizeň v Evropě, severní Americe a Indii.
The Guardian oslovil všechny čtyři hlavní hráče v potravinovém průmyslu, odpovědí se nedočkal. Podle De Schuttera z OSN by se ale tento monopol na potraviny měl rozbít: „Hrstka firem vlastní světové trhy obilí a hnojiv, zvířecí genetiky a samotného prodeje potravin. Dělají to na úkor farmářů, konzumentů a prostředí.“
