Šest let po zavedení sankcí je Rusové obchází. ‚Zboží je, ale zdražují ho úplatky,‘ říká analytik
Za šest let embarga na dovoz potravin ze Západu bylo v Rusku zničeno přes 36 tisíc tun zboží. „Stále se dováží, ale jinudy. Třeba vnitrozemské Bělorusko se stalo dovozcem mořských ryb,“ komentuje pro Český rozhls Plus obcházení sankcí analytik mezinárodních vztahů a bývalý český generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.
Západní země uvalily v roce 2014 na Rusko sankce jako odpověď na anexi ukrajinského Krymu. Ruská vláda reagovala vyhlášením odvetných sankcí a zakázala do země dovážet řadu – zejména evropských – výrobků.
Sankce nejsou pro Rusko fatální, z vnitrozemského souseda se stal dovozce mořských produktů
Přestože ruská veterinární správa eviduje více než 36 tun zabaveného zboží, které úřady zničily, podle analytika Votápka jde o směšný objem v porovnání s tím, co se do země i přes oficiální zákazy dostane.
„Ve skutečnosti se blokování dovozu těch potravin příliš nedaří. A myslím si, že to ani není cílem Kremlu. Původním cílem sankcí totiž samozřejmě není poškodit ruského spotřebitele, ale vytvořit zdání toho, že Rusko dokáže odpovědět na západní sankce svými vlastními sankcemi. To je ten důvod, proč byly zavedeny a proč se předstírá, že fungují.“
Zboží se nicméně stále dováží, tvrdí Votápek: „Akorát je dražší, protože obchodníci mají dodatečné náklady vytvořené tím, že musí uplácet a vydaná nařízení obcházet.“
Běloruský rybolov
Způsobů, jak do země dostat zakázané zboží, je přitom mnoho. Některé zahraniční firmy například vyrábějí potraviny přímo v Rusku a díky tomu se na jejich produkty embargo nevztahuje. Vedle běžného pašování, třeba v nákladu mezi jiným zbožím, dochází také k přebalování, změnám etiket nebo zatajování původu.
Další možností, jak vytvořit ze zakázaného zboží povolené, je dovoz přes spřátelené země. „Úplně klasickým příkladem je Bělorusko. To se stalo z měsíce na měsíc výrobcem francouzských sýrů a dovozcem mořských produktů – přičemž Bělorusko jako vnitrozemský stát samozřejmě žádný rybolov nepěstuje,“ uvádí Votápek.
Problém je ropa
Obecně vzato protiruské sankce a ruské odvetné embargo pro tamní ekonomiku nejsou fatální, myslí si analytik. Potravinový koš pro průměrného Rusa zdražil asi o 3 tisíce rublů (v přepočtu přibližně 900 korun) ročně. „Jistě je to nepříjemné, ale není to nic fatálního,“ hodnotí Votápek.
Daleko zásadnější příčinou dlouhého období recese ruské ekonomiky byl podle něj pokles cen ropy. Ostatně i v rámci sankcí pociťuje Rusko nejvíce právě postihy zaměřené na naftový průmysl. „Protože ruský průmysl potřebuje do zpracování a transportu ropy nové technologie a už několik let nemá možnost si ty nejlepší pořídit,“ uzavírá analytik.
