Trh s tříděným papírem prochází krizí. Výkupní ceny jsou na minimu a obce přichází o miliony
V Česku se hromadí vytříděný papír. Sběrny ho totiž nemají kde udat. Jeho výkupní ceny se tak propadají na minima. Čína, která patří k největším odběratelům odpadu, totiž přestala ke konci roku 2017 papír přijímat. V celé Evropě se tak kupí balíky sběrového papíru.
Kontejnery přeplněné vytříděným papírem, který už není kde skladovat a leží ladem. Právě taková je realita u řady sběren po celé republice.
„To přímo navozili lidi – kancelářskej papír, knížky, které nemají pevnou vazbu, časopisy, letáky, noviny.“ Na štosy papíru ukazuje Martin Holínka, který pracuje jako obchodní manažer sběrny surovin v Zábřehu na Šumpersku. Některé druhy papíru už sběrna od lidí přestala úplně odebírat.
„Papíru je prostě tolik, že karton, lepenku – ty horší papíry, tak ty už neberme vůbec. Za ten lepší papír – za časopisy a noviny jsme na nějakých 50 až 70 halířích,“ doplňuje Holínka. Přitom ještě před rokem sběrny vykupovaly kilo papíru i za tři koruny.
Srazit výkupní ceny musely třeba i sběrny v Českém Těšíně. Podle vedoucí Pavly Wirthové je totiž skoro nemožné udat papír dalším zpracovatelům. Ti ho nechtějí nebo za něj odmítají zaplatit. „Sběrny na Těšínsku jsou víceméně převážně na papír. Takže měsíc, dva se dá vydržet, ale pokud to bude řádově více měsíců, tak je to – dá se říct – likvidační,“ říká Wirthová.
Zátěž pro obce
Nabídka papíru tak v současnosti převyšuje poptávku. A už to pociťují i obecní rozpočty. Nejenže obce za vytříděný papír dostávají méně peněz, někde musí odběr dotovat z vlastního. To je i případ Kozlan na Vyškovsku.
„Samozřejmě jsme to pocítili tím způsobem, že papíru je čím dál víc. Dokonce jsme koncem minulého roku zvýšili počet kontejnerů na papír. Ale svozová společnost nám navýšila cenu za odvoz a likvidaci tohoto papíru,“ potvrzuje starosta Karel Pospíšil.
Chceme odklonit odpad ze skládek, stávají se z nich chemické reaktory, říká ministr Brabec
Číst článek
Doplácejí na to i školy, které z peněz za sběrový papír hradily třeba vybavení knihoven nebo nové školní pomůcky. Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka to potvrzuje: „Vždycky jsme znali to, že děti si vytřídily nějaké stohy papíru, šly do sběrny a nějakou tu korunu tam za to dostaly. Teď, když to uděláte, tak je velká pravděpodobnost, že ta sběrna vám poděkuje a řekne, tak maximálně to tady můžete nechat zdarma, anebo si to vezměte zpátky.“
Krizový scénář
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce z Hnutí ANO teď obce tratí kvůli menší atraktivitě papíru řádově miliony korun.
„Sešlo se několik důvodů. Tím hlavním je, že vytříděný sběrový papír výrazně omezila Čína. Dále se zpozdil nájezd několika velkých kapacit v Evropě. To vyústilo právě v to, že výrazně klesly ceny papíru, a tím pádem je dopad na obce celkem v řádu desítek milionů korun,“ říká ministr Brabec.
Kam s tříděným odpadem? České firmy ho po omezení dovozu do Číny nemají kde udat
Číst článek
Ministerstvo životního prostředí proto spustilo krizový scénář a rozhodlo o navýšení plateb třídírnám odpadů, aby materiál z obcí svážely. A to prostřednictvím odpadové společnosti EKOKOM, která organizuje sběr.
„Se zpětnou účinností od počátku roku zvyšujeme naše platby třídicím linkám. Za tunu převzatého a upraveného obalového papíru předaného k recyklaci nyní dostanou 420 korun. Toto finanční opatření napomůže vyřešení odbytu obalové složky sběrového papíru,“ doplňuje mluvčí společnosti EKOKOM Lucie Müllerová.
Výrazný výkyv cen papíru přitom Česko nepotkal poprvé. Podobný vývoj řešila země v roce 2008. „Když byla světová ekonomická krize, také došlo k poklesu ceny prakticky u všech komodit. Hromadily se ve skladech, ve sběrnách, u zpracovatelů. To, co naše republika potřebuje a stejně tak i celá Evropa, je podpora využívání recyklovaných výrobků, aby mělo smysl ty vytříděné suroviny dále zpracovat,“ doplňuje Petr Havelka.
Češi ročně vytřídí přes 530 tisíc tun papíru. Z toho 90 procent materiálu míří podle ministerstva životního prostředí k recyklaci. V Česku se ale zrecykluje jen asi pětina, zbytek jde do zahraničí.
