K zdražení řetězce nemají důvod, tolik ceny nerostly ani na vrcholu inflace, říká ekonom Hradil
Jak se projevilo snížení DPH na cenách potravin v českých obchodech? Jsou potraviny opravdu levnější než v minulém roce? A měli by si zaměstnanci v novém roce říci o zvýšení platů? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Pojďme teď k tomu avizovanému tématu. Jsou potraviny v českých obchodech s příchodem nového roku levnější, nebo ne? Máte už nějaké první poznatky?
Já je nemám, jen z toho, že jsem byl včera a předevčírem nakupovat, ale to se samozřejmě nedá brát úplně vážně: jestli si všimnu, kolik stojí rohlík, nebo nevšimnu. Já si velice rád počkám na to, co nám řekne Český statistický úřad v polovině února. Ta lednová data o inflaci budou očekávaná z různých důvodů a tento bude jeden z nich: obzvlášť u těch potravin, tam se v poslední době děly po komunikační stránce hodně podivné věci.
Při inflační mánii mohou mít obchodníci pocit, že lidé snesou všechno. Odhad inflace komplikují psychologické faktory, poukazuje ekonom Hradil
Zaznívala tady skutečně apokalyptická varování o zdražování ve dvouciferných hodnotách, oproti tomu víme, že ceny zemědělských výrobců, naopak dvouciferným tempem klesají, klesají přes 10 %. Ceny průmyslových výrobců včetně potravinářů, což je další článek toho řetězce, přibližně stagnují nebo také mírně klesají, takže ani z toho není úplně zřejmé, proč by mělo přijít tak dramatické zdražování. Do toho potraviny klesají na sazbě DPH o 3 procentní body, což je další faktor, který by měl vést ke zlevňování. A navzdory tomu tady médii probleskla ta šílená varování, což je mimochodem zvláštní samo o sobě.
Já si za svůj život většinou pamatuji, že si supermarket dal na billboard, o kolik se vám chystá zlevnit. Nepamatuji situaci, kdy by se předháněly a ještě měsíc předtím, než se tak stane, se hlásily k tomu, že se vám chystají zdražit. Takže jsem zvědavý. Byl bych skutečně šokován, spíš si myslím, že je to absolutně nereálné, že by padlo těch plus 10 %, jak jsem někde zaslechl ta varování: to je úplně nereálné.
Jenom pro představu, loni v lednu, v podstatě na vrcholu té inflační mánie, kdy zdražovalo všechno kolem nás, potraviny poskočily o čtyři procenta, což je na české poměry skutečně strašně moc.
Ale to bylo opravdu v momentě, kdy ta inflace byla naprosto drtivá, zuřivá. Teď už není, takže bychom se ani k těm 4 procentům neměli přiblížit. Tím méně, když do toho vstupuje snížení DPH.
Budvar zdraží o pět až osm procent. Nejvíc zdraží balené pivo, některé až o dvě koruny
Číst článek
Zkusím si tipnout: já si myslím, že statistici z Českého statistického úřadu naměří pravděpodobně něco okolo nuly, možná nějaké plus procento nebo něco takového.
Zástupci prodejních řetězců se povětšinou dušují, že snížení sazby DPH promítli do cen potravin už v posledních dnech roku 2023. Podle Novinek.cz jde ale často o zlevnění po předchozím zdražení, takže potraviny sice stojí méně než v prosinci, ale stejně jako v listopadu. Připouštíte, že to může takto být?
Může to klidně takto být. Samozřejmě detailní informace nemám, nechodil jsem po obchodech a nedělal jsem si žádná šetření. Znovu říkám, toto všechno vyjeví Český statistický úřad.
Právě když jsem mluvil o té poněkud neobvyklé komunikaci, která vychází jak od obchodníků, tak od řetězců, tak se v tom vytvořil masivní guláš, ve kterém nejde dost dobře prohlédnout, kdo kdy zdražil a potom zlevnil. Ze své pozice to opravdu nejsem schopen žádným způsobem posoudit. Naprosto definitivním důkazem bude to, s čím přijdou statistici: tam uvidíme jak co se stalo v listopadu, tak co se stalo prosinci a nakonec i v tom klíčovém lednu.
Obchodníci podle vás často zveličují dopady tzv. konsolidačního balíčku. Měl byste příklad?
Ano, těch příkladů je hned několik. Myslím si, že se to děje, v podstatě kdykoli se ten konsolidační balíček zmíní. V první řadě byla část toho zdražování odůvodňována věcmi, které, ruku na srdce, jsou ve skutečném hospodaření firmy takovými banalitami, že aby jejich výsledkem byl zaznamenatelný růst ceny vaší finální produkce, to je skoro až k smíchu.
Politici vedou třídní boj proti obchodním řetězcům, tvrdí Prouza. ‚Lidé nejsou hloupí,‘ oponuje Výborný
Číst článek
Hodně se mluvilo o silniční dani a přiznejme si, silniční daň je v rozpočtu firmy naprostý pakatel. Zaznívalo něco o změnách v dohodách o provedení práce, které nově mají být administrativně náročnější a potenciálně méně zajímavé. I to je ve skutečném účetnictví obchodníka nebo výrobního podniku položka, nad kterou v podstatě můžete zavřít oči.
Potom – a to už není zanedbatelná položka, ale také si myslím, že tam docházelo k určitému nadsazování – to je samozřejmě ukončení dotování regulované složky energie, to znamená poplatku za distribuci energie a odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje energie.
Je pravda, že to, že tam vláda přestala – nakonec zřejmě nepřestane, ale měla záměr definitivně přestat – sypat veřejné peníze, tedy peníze nás všech a že distribuční složka kvůli tomu měla poskočit poměrně výrazně, tak to samozřejmě relevantní argument je.
PRŮZKUM: Za vysoké ceny potravin mohou prodejci, myslí si 84 procent lidí. Další zdražování si nepřejí
Číst článek
Nicméně proti tomu jde dlouhodobě opačný trend té druhé složky, té silové složky, té tržně obchodované, to znamená, kolik vás reálně stojí jedna koupená MWh elektřiny. Tam byl ten pokles dlouhodobý a tak silný, že by člověk skoro čekal, že se to vykompenzuje, že ty dva vlivy budou třeba přibližně stejné velikosti.
Já samozřejmě nevidím do účetnictví firem, takže se to může v konkrétních případech lišit, ale v tom průměru to vypadalo, že by se ty efekty měly přibližně vykroutit. A i kdyby se nevykrátily a výsledkem byl nějaký růst cen energie, tak zase ruku na srdce, kolik procent vašich nákladů činí elektrická energie, když jste firma. Když to zkusím úplně od boku, mohou to být třeba 3 procenta? Může to být 5 procent?
I kdyby vám ta platba za elektřinu vyskočila opravdu masivně, třeba o desítky procent, tak ve vašich celkových nákladech jsou to pořád desítky procent ze 3 procent nebo ze 4 procent. Takže se dostáváme do desetin procenta nebo na velmi nízké jednotky procent. Že byste byl na základě tohoto nucen zdražovat finální produkci dvouciferným tempem, to mi přijde, že je hodně nadnesené.
Jak velký pokles kupní síly česká společnost v posledních letech prodělala a dá se pro letošek očekávat pro změnu nárůst reálných mezd? Poslechněte si celý rozhovor výše.
