Proč berou ženy v Česku o 16 procent méně než muži? Vyspělost ekonomiky není totéž co péče, říká expertka
Ženy mají v Česku v průměru o 16 procent menší platy než muži, ukázala to studie, která vyšla v časopise Nature Human Behaviour. Podílela se na ní socioložka Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd. Rozdíl v odměnách přitom podle ní může být ještě větší. „V analýze jsou zahrnuti jen ti, kteří pracují na zaměstnaneckou smlouvu. Z toho ale spousta žen s nižšími mzdami vypadává,“ upozorňuje na to, že ženy často pracují třeba na dohody.
Studie se zabývala rozdíly v odměňování v takzvaných feminizovaných a spíše maskulinních odvětvích, sledovala také rozdíly v platech na stejné pracovní pozici. Kde je celosvětově větší problém? Dostávají obecně ženy za stejnou práci méně peněz, nebo jde o podceňování některých oblastí lidské činnosti?
Zhruba polovina problému je odměňování na stejné pozici za stejnou práci. A polovina problému je, že muži a ženy pracují v jiných zaměstnáních, jiných oborech, na jiných pozicích a na jiných pracovištích.
Které země bojují s velkou platovou nerovností? A jak si mezi nimi stojí Česko? Poslechněte si celý příspěvek
Je kulturně podmíněné, jestli je v některé zemi větším problémem odměňování na stejných pozicích? A v jiných zemích je naopak větší problém podceňování feminizovaných odvětví?
Ano, ten problém je komplexní. Hraje v tom roli nejen kultura, ale i legislativa a různá opatření, která mají podporovat rovné odměňování.
Tato opatření a legislativa jsou více rozvinuté třeba v severských zemích. Včetně rodinné politiky, daňové politiky, politiky zaměstnanosti. To všechno má vliv a je to nastavené tak, aby opatření podporovala rovnost na trhu práce i rovnost v odměňování.
Ženy mají o 16 procent menší výplatu než muži. ‚Ti tento problém podhodnocují,‘ připomíná expertka
Číst článek
O gender pay gap se mluví i v Česku. Ministerstvo práce a sociálních věcí rozjelo projekt Rovná odměna, které si klade za cíl rozdíly narovnat. Podle údajů ministerstva se gender pay gap v Česku pohybuje nad 16 procent. Jak si Česko stojí v porovnání s jinými zeměmi?
Stojí si spíš špatně. Je to vidět už v evropském srovnání, evropský průměr je 13 procent a v Česku je to 16,4 procenta. A to je jenom ten nejobecnější rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen.
Také v našem srovnání vyšlo Česko spíše v horší polovině zemí. V podstatě se donedávna tato problematika vůbec neřešila na politické úrovni. A samo se to nevyřeší.
Aktivity projektu Rovná odměna cílí na mnoho příčin, které jsou u nás vzájemně provázané. Je skvělé, že se tím ministerstvo konečně začalo zabývat. Ale řešení bude dlouhodobé, je potřeba se tím zabývat delší dobu a také výsledky uvidíme spíš později.
Maďarsko a sever, ale jinak
Které další země si v mezinárodním srovnání vedly dobře, když pomineme severské státy?
Bylo to třeba Maďarsko nebo Slovinsku.
Záleží ale, jak analýzu provedete. Problém je, že do většiny analýz jsou zahrnuty pouze ti, kteří jsou zaměstnáni na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Jenže i v souvislosti s pandemií gender pay gap u nás poklesl. Bylo to částečně způsobeno vlivy, které jsou na trhu práce spíš negativní.
Pochybuji, že na jednu schopnou ženu jsou ve společnosti čtyři schopní muži, říká pirátka
Číst článek
Spousta žen totiž z trhu práce a z klasických zaměstnaneckých smluv vypadává. Ono to sice snižuje gender pay gap, protože vypadávají zejména ženy s nižšími mzdami. Jenže dlouhodobě je to obrovský problém.
Podobně totiž ve srovnání vychází dobře Itálie a Malta. Ale tam je velice nízká nezaměstnanost žen a ta zase souvisí s genderovými rozdíly v odměňování.
A třeba ve Slovinsku si uchovali a ještě dál rozvinuli rodinnou politiku, která byla na svou dobu velice dobrá. Je to zejména velké pokrytí službami pro péči o děti, která se dál rozvíjí v souladu s evropskými politikami.
My tyto cíle nesplňujeme, zaostáváme v dostupnosti péče o děti. I když pořád tady panuje přesvědčení, že služby máme dostupné a že je to pozůstatek státního socialismu. Ale tohle opravdu silně souvisí právě s rozdíly v odměňování. Třeba ve Slovinsku mají rodičovskou v délce jeden rok a ženy se tak mohou vracet na pracovní trh brzy.
„Záleží, jak vyspělost měříme. Ekonomická a technologická vyspělost neznamená vyspělost z hlediska dostupnosti služeb a péče.“
A také se v severských zemích a ve Slovinsku daří vyrovnávat postavení žen a mužů na trhu práce tím, že je tam podpořena sdílená péče mezi rodiči. To u nás není, je to politicky neprůchodná věc. Ale je to jedna z podmínek, aby péče neležela jenom těch ženách.
Zaujaly mě vysoké rozdíly v hodnocení zemí, o kterých máme tendenci mluvit jako o vyspělých. V Jižní Koreji je gender pay gap dokonce 33 procent, ve Spojených státech je to 26 procent. Oproti tomu zmíněné Maďarsko má gender pay gap jenom devítiprocentní. Čím to je?
Záleží, jak vyspělost měříme. Ekonomická a technologická vyspělost neznamená vyspělost z hlediska dostupnosti služeb a péče. Když péči necháváme z 90 procent jenom na rodinách, tak je to potom hlavně na ženách.
Důležitá je kultura a přesvědčení o tom, jaká je role žen ve společnosti, jestli by se měly stejným způsobem jako muži uplatnit na trhu práce. Třeba ve Spojených státech to kulturně rozvinuté je, ale zase je tam problém rodinná politika, protože mít dítě znamená opustit zaměstnání, odejít z trhu práce a pak si hledat nové místo. Anebo mít hodně prostředků na to, aby si rodina péči zaplatila.
Zaměstnavatelé nebudou moci tajit rozdíl v platech mužů a žen, rozhodly orgány Evropské unie
Číst článek
Zmínily jsme Maďarsko. Tam je ale rétorika hodně zaměřená proti vzdělávání žen, úspěchu žen na trhu práce a obecně proti rovnosti. Čím si vysvětluje, že v takovém klimatu tam mají nízký gender pay gap?
Data z Maďarska máme naposledy z roku 2017 a vy mluvíte o aktuálním vývoji. Je možné, že se to v dlouhodobém horizontu bude zhoršovat.
Maďarsko má velice podobnou rodinnou politiku jako Česko. Jenže v Česku je pořád poměrně vysoká zaměstnanost žen. A ty, které se vrací z rodičovské do zaměstnání, se čím dál častěji dostávají na prekérní úvazky. To znamená, že nejsou zaměstnány na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Kdybychom tyto ženy zahrnuly do našich dat, tak by Česko pravděpodobně vycházelo ještě hůř.
Také v Maďarsku, odkud nemáme čísla o trhu práce, je možné, že tam zaměstnaneckou smlouvu mají zejména ty ženy, které mají lepší platové a mzdové podmínky. A ty s horšími mzdami se jednoduše do analýz nedostávají. Nebo když ženy vypadnou v důsledku rodičovství z pracovního trhu, tak je také v analýze nemáme, protože pak pracují na dohodách nebo jsou zaměstnány na živnostenský list. To se děje často i u nás.
Kolik berou ostatní
Co je podle vás nejpalčivější problém nerovného odměňování v Česku?
Mluvily jsme o politikách, ale nezmínily jsme daně, důležité je individuální zdanění, které u nás není.
Důležité také je, jakým způsobem jsou mzdy nastavovány na trhu práce. Pokud to necháme na extrémně individuální úrovni, tak to pak spíše podporuje rozdíly. Záleží, jestli je odměňování transparentní. Když mám dost informací, abych věděla, jaká může být moje mzda, když nastupuju do zaměstnání, na jakou se mohu dostat při postupu na vyšší pozici a tak dále.
‚Proč jsme naštvané?‘ Když nerozkopeme stereotypy, budou tu pořád, zlobí se feministka a právnička
Číst článek
Máte pocit, že jsou naši současní politici naklonění řešit tyto problémy?
Za našeho předsednictví Evropské unie byla přijata směrnice pro zvýšení transparentnosti v odměňování. To je velice dobrý krok. Také byl přijat akční plán pro rovné odměňování v Česku, to je první plán v této oblasti, takže to hodnotím pozitivně.
Ale na druhou stranu se obávám, že změnám v rodinné politice není vláda nakloněná a že to všechno bude mít spíše pomalejší vývoj.
I když vkládám naděje do zvýšení transparentnosti v odměňování. Z našich výzkumů vychází, že spousta lidí, asi dvě třetiny, neví, kolik berou jejich kolegové na stejné pozici ve stejné firmě. Jsou tady rutinně uzavírány doložky o mlčenlivosti, které nejsou právně vymahatelné. Ženy a muži jsou dotazováni, jakou mzdu by si představovali, ale znevýhodněné jsou ženy.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
